LittleBigPlanet 2

Uplynuly zhruba dva roky od vydání značně originálního a ze strany Sony zároveň i troufalého a riskantního projektu LittleBigPlanet. Titul vyšel nejprve exkluzivně na PlayStation 3, načež postupem času se dostal také na handheld PSP. Sony s touto hrou studiu Media Molecule opravdu věřilo, vkládalo do nich ohromné naděje a značně je podporovali i marketingově. Zkrátka hlavní hrdina této hry se měl stát takovou ústřední postavičkou pro celou konzoli PlayStation 3 a herní série pak jednou z nejcennějších v portfoliu PS3-exkluzivních her. To, že to mysleli vážně, bylo skutečně znát. Pamatuji si, jak jsme v roce 2008 (kdy vyšla jednička) byli na herním veletrhu Games Convention a doslova celé město bylo zaplaveno právě reklamami na LBP. A jak to nakonec dopadlo s úspěchem prvního dílu? Inu, zdá se, že dobře, když se dnes setkáváme u recenze dvojky, která navíc zachází ještě o hodně dále v kreativních možnostech.

Mnoho fanoušků se obávalo, že druhé pokračování bude jen takovou recyklovanou jedničkou s novým obsahem a budeme ji moci označovat spíše jako datadisk nebo takové bohatší DLC, jehož cílem bude vydělat na tomto projektu ještě nějaký ten dolar. Hned takto z úvodu vám ale mohu prozradit, že se tomu tak nestalo. LittleBigPlanet 2 můžeme s klidným srdcem označovat jako plnohodnotného nástupce a přestože určité výhrady k němu máme, netýkají se nedostatku novinek, nápadů ani invenčních řešení.

Ještě před rozebíráním konkrétních změn a novinek bychom měli ve zkratce přiblížit základní koncept LittleBigPlanet jako takového. Stále se nic nezměnilo na tom, že se jedná o nevšední hru s mnoha možnostmi. Ve své podstatě jde prostě o „klasickou skákačku”, ale tak působí hra jen na screenshotech. I když slovy jdou všechny možnosti vysvětlit vcelku době – a já se o to v dnešní recenzi pokusím – přesto na vás nemá šanci dýchnout ta pravá atmosféra. Jednoduše LBP je prostě o vlastním prožitku, zážitku, zkoumání, vytváření… jednoduše si ho musíte zažít a teprve potom se do něj zamilujete. Stejně jako v našem případě.

Když jsem řekl, že se na základním konceptu se nic nezměnilo, není to tak úplně pravda. Novinky sice mohou na první pohled působit obyčejně, ovšem dohromady otevírají neskutečné možnosti. A musíme se hluboce uklonit před tvůrci a jejich nápady, především tedy před designérem hry. Dokázal totiž vymyslet neuvěřitelné. V hlavní roli se opět vrací hlavní hrdina Sackboy, jehož znáte asi všichni z různých fotek a obrázků. Prostě takový novodobý Mario. Základem druhého pokračování se stala řekneme klasická kampaň skládající se ze sedmi částí. Její hraní vám nezabere nijak extrémně dlouho, zkušení mistři v oboru ji zvládnou proběhnout za pár hodinek. Jedním dechem ale musíme dodat, že právě kampaň není ani zdaleka tím hlavním a stěžejním, co na vás jakožto hráče v LittleBigPlanet 2 čeká, ale o tom až poději.

Obtížnost v kampani není nastavena nijak extrémně vysoko. V porovnání s minulým dílem je hra přívětivější a nenutí vás znovu opakovat dlouhé pasáže, respektive celé úrovně. Každou chvíli narážíte na automatické checkpointy. Za ně jsme hodně rádi, přeci jen chceme si užít i nějakou výzvu v podobě trošku těžší sekvence či nějaké zapeklité puzzle hříčky, ale všeho s mírou. Nemusíte mít strach z nějakého stresování, ostatně všechno ve hře se nese v takovém milém, příjemném a kamarádském duchu, takže ani znovuprocházení celých úrovní nás konečně nemusí rozčilovat a narušovat jinak poklidnou atmosféru.

Když se na celou kampaň koukáme zpětně, nejde ji vlastně ani považovat za hlavní obsah LBP2, ale takový opravdu vydařený a hlavně zábavný tutoriál. V tom se skrývá celé jádro pudla – i když délka není nijak závratná, neustále objevujete něco nového v podobě přidaných featurek. Skutečně jich je celá řada a když si to pak dáte všechno dohromady, máte zde skutečně komplexní hru nevídaných rozměrů. Pojďme si o těch stěžejních novinkách, jež mají největší dopad na hratelnost, říci podrobnosti.

Skoro každá připravená úroveň představuje naplno nějakou novinku. Hodně zajímavý je například přitahovací hák, jenž zde funguje trošku netradičně. Pomocí jednoho tlačítka se přitáhnete a levou páčkou pak určujete pohybování do všech směrů. Tedy jak rozhoupání se do stran, tak vytahování, resp. přitahování lana. V praxi se nám to osvědčilo a přináší to také trošku nového vánku. Další z důležitých novinek je i možnost lépe nosit věci. Takže mnohé objekty stačí prostě čapnout a klidně s nimi někam vyskákat a nakonec je třeba hodit po nějakém nepříteli. Opět úžasná a na mnoho způsobů využitelná featurka do velké míry připomínající gravity gun z Half Life 2. V dalších levelech je představeno rovnou ovládání nějakých jiných postav, uveďme si jeden příklad za všechny: zběsilá akční jízda na velbloudovi. Další nové možnosti zde takto nebudeme rozpiplávat. Ostatně čtěte dále, jak totiž prozradíme na konkrétních příkladech, není žádný problém zde udělat nějakou střílečku nebo závodní hru. A právě při objevování možností a jejich fungování si užíváte hodně zábavy, o kterou vás samozřejmě nechceme čtením recenze ochudit.

Skutečně to může působit snad až kuriózně, ale teprve po dokončení kampaně víte víceméně o všech možnostech hry. Jak ale záhy zjistíte, při kombinaci různých těchto možností se otevírají další a další, všechno se to větví a najednou koukáte na svoji televizi, zkoušíte stále další fanoušky vytvořené levely a uvědomujete si, že máte hru, která nezná hranic. LittleBigPlanet 2 je opravdu titulem jako žádný jiný a více různorodější či otevřenější hru (pro komunitu i hráče) jsme ještě neviděli. Za všechno vděčíme hlavně editoru, který je součástí hry stejně jako v prvním díle. Díky všem výše popsaným možnostem a novinkám (plus samozřejmě celá řada z nich se do tohoto článku ani nevešla) se z na první pohled běžného editoru vlastních úrovní stává komplexní editor na vytváření her. Všichni kreativci si tady prostě přijdou na své. A to zdaleka né pouze ti naprosto zapálení blázni a fanoušci, ale opravdu všichni. Editor je nesmírně komplexní a jak si za chvíli povíme na konkrétních příkladech, lze v něm vytvořit prakticky cokoli – od skákačky, přes závodní hru až po akční střílečku. To musí být asi dost těžké, že? Není. V tom je určitě také velké kouzlo. Musím se přiznat, že osobně nejsem zrovna ten typ člověka, který by zbožňoval a vyžíval se ve vytváření různého nového obsahu do her, ale tady to vzalo i mne.

O fungování LBP 2 se toho hodně dozvíte v připravených úrovních v rámci kampaně, editor pak nabízí další várku tutoriálů. Všechny jsou doplněné o příjemná videa (pro české hráče možná škoda chybějící lokalizace, ale tu jsme nemohli očekávat) a názorné ukázky, v nichž můžete rovnou otestovat nabité znalosti. Dokonce i já jsem tak neodolal a nějakých těch pár desítek minut jsem v editoru strávil. Nuda to rozhodně nebyla a možnosti jsou nevídané. Žánrově můžete vytvářet opravdu takřka cokoli se vám zlíbí a omezení zde skoro neexistují. Stačí mít jen nějaký dobrý a pokud možno originální nápad, s nímž pak prorazíte do světa. Škoda, že takto propracovaný, bohatý a přitom nesmírně intuitivní (prostě dokonalý) editor neexistuje i na PC, to by panečku ožila freeware a casual scéna! V souvislosti s editorem stojí za vypíchnutí trošku pokročilejší funkce v podobně čipů. Ty slouží k tomu, abyste opět snadno a bez nutnosti znát jakékoli programovací jazyky či něco podobného, mohli měnit chování objektů i NPC postav v úrovních. A to v závislosti na různých událostech, které se stanou po nějaké činnosti hráče. Právě pomocí tohoto lze dokonce i měnit schéma ovládání právě pro potřeby vaší hry. Takže můžete třeba svůj závodní projekt opravdu naplno přizpůsobit svým potřebám. Co víc si může kreativní jedinec dychtící po vývoji vlastní hry přát?

Určitě vás už muselo napadnout, že s těmito novými možnostmi editoru se najde opravdu hodně tvořivých hráčů po celém světě. A asi nikdo si nenechané své výtvory pro sebe, naopak každý je bude chtít ukázat celému světu. I tuto složku dokázali vývojáři brilantně propracovat. Hráč si jednoduše vytvoří vlastní planetku, kterou opět může naprosto upravit k obrazu svému a prostřednictvím ní pak servíruje výtvory ostatním. Pochopitelně vyvstává zde otázka, jak kvalitní, propracované a především zábavné jsou tyto výsledky lidské tvořivosti a fantazie. Řekněme si to narovinu, valná většina z nich bude prostě nehratelná. I tak je už v současné době – kdy je LittleBigPlanet 2 na světě jen krátce – k dispozici celá řada zdařilých a nesmírně zábavných projektů. Dost z nich je zároveň multiplayerových a naštěstí dobře funguje seřazování a filtrování, abyste mohli hrát stále další a další hříčky od různých nadšených tvůrců a přitom naopak neztráceli čas zkoušením naprostých blbostí. Jednak se o to starají samotní vývojáři, kteří vyhledávají zajímavé projekty a ty potom ve výpisu zvýhodňují, ale především ostatní hráči hodnotí, píšou komentáře a doporučují svým kamarádům. Funguje zde taková docela propracovaná sociální síť, která se postará a zajistí vaši spokojenost. V praxi toto všechno funguje, pojďme si tedy alespoň pár těchto projektů představit.

V současné době nejúspěšnější je malá hříčka, v níž se dostáváte do středu kruhu, přesněji řečeno hodin. Ty se otáčejí a některá políčka jsou hořlavá, tudíž pro vás znamenají smrt, jiná vás pro změnu odrazí do výšky. Uprostřed tohoto kola musíte vydržet a přežít co nejdéle s co nejvíce odrazy, za což jste odměňováni body. Cílem je samozřejmě co nejlepší umístění v žebříčku. Vzniká i celá řada hříček inspirovaných nějakými známými filmy nebo hrami. Někdy si zajezdíte třeba závody prostě v klasické závodní hře, jindy si zastřílíte. To konkrétně narážíme na multiplayerovou hříčku, která je adaptací Call of Duty. A docela se i v podání fanouška LittleBigPlanet 2 podařila. Více už vám nebudeme prozrazovat, rozbor hříček by totiž mohl být skoro nekonečný. Stále přibývají další, takže když si LBP 2 pořídíte, máte jistotu neustále nového obsahu zdarma. Zkrátka po nějaké době znovu hru zapnete a můžete objevovat další a další výtvory a žasnout nad tím, jak lidé dokážou využít připravené nástroje a nejrůznějším způsobem je kombinovat.

LittleBigPlanet 2 skutečně přineslo na konzoli PlayStation 3 další malou revoluci. Oproti prvnímu dílu jsme se tentokrát bavili o dost více. Jde o příjemný titul, který nás nadchnul základní kampaní od vývojářů i prvními výtvory hráčů. V editoru vlastních her se skrývá neskutečný potenciál, který bude v následujících týdnech a měsících dále objevován. My budeme rádi u toho a nadále budeme zkoušet a zkoumat nové výtvory. Další úspěch a životnost LittleBigPlanet 2 tedy záleží už výhradně na fanoušcích a nadšených tvůrcích. Úplně na závěr si jen musíme malinko postesknout nad poněkud vyšší cenou, ale co naděláme, taková je holt politika Sony a jejich PS3-exkluzivních her. I tak hodnotíme vysoko: 92 %. Jednoduše pokud vám nejsou klasické skákačky úplně cizí, panáček Sackboy si získal vaše sympatie a chtěli byste něco nového, odpočinkového a navíc máte třeba rádi nezávislou casul scénu, jde o typický „must have” titul, který nesmíte minout.