Za titulem Lego Worlds, který v březnu 2017 dorazil na PC i konzole Xbox One a PlayStation 4, stojí jak jinak než studio Traveller’s Tales. Mimochodem – v budoucnu má hra dorazit také na Nintendo Switch. Pro zmíněné slavné studio je to již 18. hra s Lego tématikou a tak je jasné, že pro tvorbu této herní hříčky nemohl mít nikdo více zkušeností. Přesto je tomu snad poprvé, kdy hra není přímo založena na silném příběhu, vytvořeném dle filmové předlohy. Tentokrát je kladen důraz na dva herní prvky – objevování a stavění.
Cestovat a objevovat
Alfou omegou hry je neustále přemisťování. A to nejenom po daném světě, ale také mezi samotnými planetami. Není tedy divu, že začínáme v roli kosmonauta. Ten se svou vesmírnou malou lodí, připomínající spíše jen únikový modul, doletí na svou první planetu. V jeho kůži tedy vyskočíme a vrhneme se na průzkum. Jak tak narážíme na dosud neviděné objekty, je načase vytasit speciální analyzující nástroj. Ten jediným kliknutím na neznámý objekt, jej dokáže uložit do své paměti. Za nasbíranou herní měnu pak stačí objevenou věc v inventáři odemknout a od této chvíle ji můžeme neomezeně krát vkládat kamkoliv kolem se nám zamane.
Nejde však pouze o neživé objekty. Kopírovat lze také živočichy – od ptáků, veverek, koní, prasat až po nejrůznější postavy. Většina postav je však chráněna a abychom si je uložili, musíme pro danou postavu nejdříve dokončit její úkol. Jednou tak například musíme sehnat a donést luk jakémusi lukostřelci, jindy máme pobít dotírající zombie, abychom zachránili spanilou princeznu. Někdo další chce zase dostavět zeď jinak hotového domu, případně postavit rovnou celý dům. Odměnou je nám buďto herní měna, nebo speciální zlaté kostky. Jak již bylo zmíněno, měnou si odemykáme možnost použití nalezených objektů. Co je však zajímavější, příležitostně narazíme na obchodníka, který nám za ne zrovna nízké ceny prodá vzácné a užitečné věci – třeba svítící baterku.
Přestože počet světů je nekonečný, rychle zjistíme, že jejich základní povaha vypadá dosti podobně. Svět je totiž laděn do přírodní zeleně, pouště či lávy. V různé míře mapy protíná modravé moře. Žádné další vzhledy tu však v podstatě nejsou. A to je škoda. Výrazně více se naštěstí mění to, co na takto laděné planetě je. I když třeba vkročíme na zalesněnou planetu, narazíme třeba na perníkové chaloupky a všudypřítomné zmrzliny či obří lízátka, jež nahrazují stromy… Kreativitě se tedy meze nekladou.
Stát se mistrem
Čím více zlatých kostek získáme, tím vyššího levelu dosáhneme. Tak trochu nepochopitelně však musíme již získané kostky donést k vesmírné lodi, do které je náš hrdina dosti zdlouhavě po jedné vkládá. Nový level znamená za prvé nový titul. Staneme se tak například „Pozorovatelem stavitelem“. Cílem je stát se „Mistrem stavitelem“. S novou úrovní přichází také odemknutí nového nástroje, ať už je to fotoaparát pro zaznamenávání těch nejlepších herních momentů či třeba raketový batoh, se kterým se snadno dostaneme úplně kamkoliv. Postupně se nám také odemykají nové části vesmíru.
Mistrem, ale tentokrát už jen ve smyslu samotného zlepšování schopností hráče, se můžeme stát i v boji. Přesto je třeba upřímně přiznat, že boj je tu očividně spíše z legrace a pro malé oživení. Rozhodně jej nelze srovnávat s bojovým systémem jiných Lego her. Bitva se omezuje na pouhé sekání do nepřítele, případně střílení z dálky. Ani jeden způsob však není příliš propracovaný.
Stavět jako nikdy předtím
Čím více světů prozkoumáme, tím samozřejmě narazíme na více zajímavých objektů. Postupně se nám tak rozrůstá arzenál, pomocí kterého stavíme. Naši nabídku si můžeme přímo vylepšovat záměrně a to pomocí následování světelných paprsků na každé mapě. Ty označují zajímavé úkoly, schované truhly apod. Truhly či netvoři hlídající zajímavé věci jsou mnohy v podzemí a pomoci odstraňování kostek si je musíme pěkně vykopat. Aby to bylo ještě obtížnější, jakmile se přiblížíme cílovému místu, paprsek se rozplyne, takže je třeba trochu hledat, což je poměrně zábavné. Je to jako hledat poklad.
Jedním z dostupných nástrojů je barvení. Jakýkoliv objekt tak lze obarvit na požadovanou barvu. Možnosti stavění a upravování jsou tedy opravdu široké. Typů kostek a předmětů je nepřeberné množství. Stejně tak postaviček, ve které se nakonec můžeme sami proměnit. Dokonce z již odemklých figurek můžeme použít třeba jen jejich část, například pouze hlavu. Postavit si tak nakonec jde i figurku vlastní.
Jistě vás napadne následující otázka: Proč vlastně něco složitého stavět, když pak zase odcestujeme na jiný svět? Vývojáři tento problém krásně vyřešili vytvořením speciálního nástroje. Ten dokáže zkopírovat libovolnou část světa a následně ji zkopírovat kamkoliv si zamaneme. Stačí tedy označit naši stavbu, případně sérii staveb a uložit si ji.
Nic není dokonalé
I v tomto titulu bohužel najdeme spoustu chyb a nedodělků. V první řadě je to nepromyšlené ovládání, které je (minimálně na PC) krkolomné a zdlouhavé. Protože je špatně vytvořené a například u stavění se využívá složitě až 10 tlačítek, potřebuje člověk spoustu hodin, než si zvykne. A to je škoda. Na druhé straně je super, že autoři na jednotlivých videích postupně vysvětlují, jak jednotlivé nástroje používat.
Pokud vám jde o objevování něčeho unikátního, hra sice každou chvíli nabídne něco nového k objevení, avšak málokdy je to něco opravu WOW. Ne, že by takové momenty nebyly, jsou. Například odhalíme bránu do podzemního dungeonu, kde je sice orientace poměrně složitá a tma taková, že je neskutečný problém se zorientovat, avšak čekají tu na nás různí netvoři a spousta povedených pastí. Bohužel hráč nemá pocit ohrožení, protože i při malé dávce snahy nás nic nezabije. A pokud by se to přece jen stalo, objevíme se prostě za pár vteřin na stejném místě. Přijdeme sice o herní měnu, ale ztráty jsou to zanedbatelné. Dungeon byl pro mě jeden z nejzábavnějších momentů. Po dlouhém bádání jsem narazil na epicky vypadající truhlu a v ní na mě čekal zlatý klíč. Teprve po dalším hledáni jsem nalezl ještě výjimečněji vypadající truhlu a teprve s použitím onoho klíče jsem získal jedinečnou zbraň – lávový luk. Ten střílí šípy, jež okolo svého cíle vytvoří lávu. Samozřejmostí je obrovský damage. Nepodíváme se jen do podzemí, ale například také pod vodu. Takových objevů, které nás vtáhnou do hry, je však bohužel málo.
Detaily
Grafická stránka je na tom, jak u Lego her zvykem, velmi vymazlená, skvěle vypadající, avšak věrohodných detailů se pochopitelně nedočkáme. Vše je zkrátka podřízeno veselému světu slavné stavebnice. Zvláště pozitivně hodnotíme hudbu, která je opravdu zdařilá. Stejně tak ozvučení a namluvení různých situací zvládli tvůrci na jedničku (s hvězdičkou). Čeští hráči pak mohou být štěstím bez sebe díky vložené češtině, která je dnes u nových her opravdovou raritou.
Na hře je vidět, že vývojáři mysleli na spoustu detailů. Jsou to maličkosti, ale dojem ze hry to celkově hodně zvedá. Například když se přiblížíme k okraji prohlubně, naše postava okamžitě zavrávorá. Naše postavička automaticky reaguje na dění kolem, takže se pořád něco děje. Interakce je taktéž možná snad úplně se vším zajímavějším. Na kolemjdoucí můžeme mávat, menší zvířata lze brát do rukou nebo je rovnou krmit. Když například dáme zmrzlinu praseti, které po něm touží, může se seběhnout celá smečka, jež za námi chodí jako pejsci. Prasata a jiné větší zvířata lze osedlat a projet se na nich po okolí. Jinak jsou k cestování samozřejmě vhodnější různá vozidla, které lze ve hře získat spíše až později.
Lego Worlds je veselá kopa. Na vtipné scénky a situace narazíme na každém rohu. Připočteme-li nekonečné množství světů, neuvěřitelné možnosti při stavění a objevování neustále něčeho nového, máme tu kvalitní explore build titul v češtině, který prostě stojí za to. Přesto hra po čase může působit stereotypně a ovládání s prominutím stojí za starou belu. Přesto si od nás Lego World odnáší skvělé hodnocení 80 %.
