L. A. Noire

Svou premiéru si detektivní hra L. A. Noire odbyla již v roce 2011, kdy byla pro Rockstar vytvořena dnes již neexistujícím studiem Team Bondi. Hra původně vyšla pouze na tehdejší generaci konzolí PS3 a Xbox 360, aby poté na podzim dorazila také na PC. Aktuálně vydaná verze je jakousi drobnou modernizací a inkarnací hry pro novou konzolovou generaci. Nejde ani tak o remaster, protože v rámci něj jsou zpravidla vypreparovány všechny detaily hry, aby byly modernizovány na současný standard a posléze z nich byla složena opět kompletní hra ve zcela novém kabátku. Tak daleko úprava původní hry nešla, ale i tak došlo na nějaké ty změny, o kterých si povíme v rámci dnešní recenze. Změna by se dala přirovnat asi k nedávno vydané kompletní trilogii Uncharted, která také vyšla v mírně poupravené kolekci pro PS4.

 

 

L. A. Noire je víceméně lineární akční detektivní hra, která se odehrává v Los Angeles roku 1947. V poválečném období bují černé obchody, korupce a vraždy jsou v podstatě na denním pořádku. Hlavním hrdinou je policista Cole Phelps, jehož pracovní postup sledujeme od strážníka až po oddělení boje proti organizovanému zločinu. Jako hlavní hrdina máte za úkol řešit případy, které jsou vám přiděleny. To provádíte pomocí zkoumání místa činu, vyhledávání důkazů a především výslechem svědků a podezřelých, což je jedna z hlavních deviz hry, jak si povíme později. Dojde i na nějaké ty jednoduché souboje se zbraní i bez ní. Příběh se odehrává v otevřeném Los Angeles, ne nepodobnému stylu předchozích titulů Grand Theft Auto nebo Red Dead Redemption, které sice můžete prozkoumávat poměrně volně, ale jednotlivé případy jsou přísně lineární. Pokud ale nebudete mít obsahu dost, můžete po městě hledat čtyřicet vedlejších případů, sbírat nějaké ty sběratelské předměty, a nebo si čistě jen užívat krásné atmosféry čtyřicátých let.

 

Náplní hry je řešení 21 případů, které byly už v původní hře a také kompletní DLC, které obsahovalo dalších pět misí. Kromě samotného vyšetřování na místě činu, hledání důkazů a jejich oddělování od obyčejného odpadu, je důležité také vyslýchání. Tvůrci si totiž zakládali na propracovaných obličejích na tu dobu nevídaně detailních a s propracovanou mimikou. Vaším úkolem tak bylo při kladení otázek sledovat, jak se dotyčný tváří a odhadnout, zda vám lže, mluví pravdu, a nebo jej můžete rovnou obvinit. Tato herní mechanika umí být neuvěřitelně zábavná, ale i frustrující, protože i přes nesporné kvality motion capturingu není vždy zcela jasné, jak se daná osoba tváří a hlavně, jak zareaguje váš hrdina na volbu odpovědi. V původní verzi jste měli možnost tří voleb – pravda, lež a pochybnost, ale často se stalo, že i když jste zvolili vámi preferovanou variantu, odpověď hlavního hrdiny vyzněla úplně jinak. V rámci předělávky došlo ke změně a nyní je možné volit tři reakce – dobrý policista, zlý policista a obvinění. Přestože je to určitě krok správným směrem, problém není opraven stoprocentně.

 

 

 

Co zůstalo zachováno je skvělý styl vyprávění a vzhled hry. Jedná se v podstatě o jednoduchý Noir thriller odehrávající se během čtyřicátých let ve velkém městě plném zločinu, přičemž ze všech lokací přímo dýchá tehdejší atmosféra, dobové kostýmy a také skvělý výběr hudebního podkresu. Zachována zůstala i poměrně kontroverzní osobnost hlavního hrdiny, který v některých situacích reaguje nepřiměřeně, agresivně a občas se chová spíše jako robot, než citlivá osobnost. Ale jak již sami autoři dříve řekli, byl to do jisté míry záměr a tak se ani nedala nějaká změna očekávat.

 

Za zmínku také stojí několik drobných novinek, které byly do hry doplněny. Předně jsou to některé sběratelské kostýmy, přičemž některé vypadají docela podivně, ale na druhou stranu do hry přidávají nějaké ty další možnosti jako menší pravděpodobnost odhalení během sledování nebo zrušení nutnosti nabíjet zbraň během přestřelek. Do hry byl také doplněn jednoduchý foto mód, který sice neobsahuje možnosti propracovanějších her, ale využitelný je a pokud máte tyto choutky, můžete si do sytosti užít.

 

Herní engine byl již v době vydání velmi povedený a i v současnosti při hraní na velké televizi vypadá opravdu dobře. To vše je nově dostupné v lepším rozlišení, na podporovaných zařízeních s možností hrát ve 4K s rychlejším načítáním hry a stabilnějším frameratem, který je sice stále uzamčen na 30 snímcích za sekundu, ale oproti originálu je drží naprosto stabilně. Mírně upraveny byly také textury, které jsou nyní čistější a mají jasnější hrany a také potěší podpora HDR osvětlení. Je s podivem, že ani s odstupem šesti let nevypadají naskenované obličeje nijak směšně a technicky stále převyšují i některé dnes vydané hry. Nově vydaný port L. A. Noire je dostupný pro konzole PS4, Xbox One a také pro Nintendo Switch, kde má jisté specifické vlastnosti, co se týká ovládání, ale bohužel hráči na PC si musí nechat zajít chuť. Částečně dostupná hra je pouze pro majitele virtuální reality HTC Vive, kde vychází sedm samostatných případů.

 

 

 

L. A. Noire je náročně zhodnotit. Pokud jste neměli tu čest s původní verzí hry, může být pro vás výprava do podsvětí Los Angeles příjemným zážitkem na zhruba dvacet hodin. Pokud jste ale původní hru hráli, nemůže vám ta modernizovaná přinést v podstatě nic nového. Změny jsou totiž, až na výjimku v podobě výslechového systému, víceméně kosmetické a po obsahové stránce neobsahuje hra vůbec nic navíc. Pokud tedy máte chuť na trochu toho vyšetřování a vládnete dobře angličtinou, určitě zakoupením hry nic nezkazíte. Od nás si odnáší příjemných 75 % a nebylo to špatné zavzpomínat si.