Věřte, nevěřte, hru má na svědomí polské nezávislé studio Transhuman Design. Že jste o něm doposud nikdy neslyšeli? Popravdě řečeno, přestože se jeho existence datuje do doby téměř před patnácti lety, dosud jim vyšly jen téměř neznámé kousky, zpravidla zobrazeny ve 2D. Jejich největším úspěchem je tak zřejmě teprve dnes představovaná hra, kterou se jim podařilo dostat do Steamu po více jak dvou letech od oficiálního vydání.
Nač čekat, můžeme si ihned přiblížit single-player, ve kterém se vydáme napříč různými mapami, vždy s cílem dostat se na konec, což vede k posunutí se do nového levelu. Cestu se nám přitom budou neustále snažit překazit nejrůznější darebáci, ať už to jsou rytíři s meči a štíty, lukostřelci či mnoho nastražených pastí. Ano, velký pozor si musíme dát například na nabroušené ostny, ale třeba i valící se kámen, u kterého si budeme připadat trochu jako Indian Jones. V závěru na nás vybafne již zmíněný zlý kouzelník, který se umí nejenom teleportovat, ale především svou kouzelnou holí posílá nebezpečné bubliny, jenž se odráží od zdí, a v naší blízkosti explodují. Jeho poražením získáme ruku nezvyklé princezny, která nakonec vlastně vypadá jako dosti svalnatý blonďatý chlap.
Po mapách jsou přitom rozesety obytné komplexy, které obsadíme pouze tím, že do nich vstoupíme. Obsazení je zároveň jakýmsi záchytným bodem a uložením hry, jakmile se nám něco stane, objevíme se v posledním navštíveném domečku. Nutno dodat, že tahle „kampaň“ je složena jen z několika málo levelů a projdeme ji za necelých dvacet minut. Kromě kampaně si můžeme spustit náhodnou i výzvu, načež nám najede mapa s náhodným úkolem. Například tak budeme muset vyšplhat na nejvyšší bod hradu nebo hrdinně vybít všechny nepřátele mapy. Přestože se můžeme respawnovat do nekonečna, úkol není zase tak jednoduchý kvůli krátkému času, ve kterém musím úkol dokončit. Single-player je ale jen taková rozcvička na hlavní zaměření hry – multiplayer
Právě hra pro více hráčů nabízí kromě třeba i výběr počtu hráčů. Někdo se raději pořádně soustředí na boj s méně nepřáteli, jiní chtějí pořádnou melu. Dále nás překvapí výběr z až pěti herních módů. A pokud si nemůžeme vybrat, stačí jednoduše zatrhnout náhodný herní mód. První tři módy skrývají klasické bitvy „capture the flag“, kde je nutné donést vlajku nepřítele do naší základny a naopak nenechat soupeře zmocnit se naší vlajky, dále „take the halls“, kde je třeba obsadit jednu základnu po druhé a naposled „team Deathmatch“, kde jde samozřejmě v první řadě o samotné zabíjení.
Kromě toho tu máme sandbox, kde se zaměříme na stavění všeho možného. Právě možností stavět se King Arthur’s Gold liší od mnohých 2D bojovek. Stejně jako se do výzev můžeme pustit sami, můžeme se do nich pustit i v coopu, coby posledním nabízeném herním módu. A že to je s přáteli mnohem zábavnější, není zajisté třeba připomínat. Přesto je třeba očekávat i druhou stránku mince, kde není moc zábavné, když někam zapadneme a než se vyhrabeme, spojenci utíkají výrazně na před a boje si užívají namísto nás.
Při toulkách středověkem si můžeme, přesněji řečeno musíme, vybrat jedno ze tří povolání (v některých módech je možné vybírat jen z prvních dvou). První možností je rytíř, který může blokovat nepřátelské štíty i jiné údery nezničitelným štítem. Štít je třeba naklánět do různých poloh a rozhodně nekryje celoplošně. A tak nastane okamžitý problém, pokud je útok veden ze dvou směrů. Při skoku z velké výšky lze štít využít jako padák a padání tak výrazně zpomalit. K útoku zase použijeme meč, který je možno nabít držením tlačítka. Takto uštědřená rána může soupeře zabít i jediným úderem. Rytíř se může nést i různé typy bomb, kterými lze zničit nepřátelské stavby nebo zabít řadu nepřátel najednou. Také má nejvíce životů ze všech.
Druhým povoláním je lukostřelec. Ten odstřeluje soupeře pěkně z dálky a bezpečí, což se u všudypřítomných hradů, vysokých zdí a pastí obzvláště hodí. Lučištník je navíc vybaven lanem se speciálním koncem, který se přichytí k čemukoliv. S touhle vymožeností tak není problém dostat se prakticky kamkoliv – nevyjímaje stromy. Při delším napnutím luku můžeme vystřelit i tři šípy najednou. V rychlosti můžeme dodat, že zde existují obchody, ve kterých si za získané zlato nakoupíme věcičky, jenž nám následně usnadní boj – jako třeba mnoho druhů bomb.
Za třetí pak můžete být stavitelem, jehož hlavní povinností je stavět zdi, hrady i pasti – zkrátka cokoliv, co pomůže týmu. Dokonce lze vytvářet různé válečné stroje, jako jsou katapulty, beranidla či lodě. K dispozici má nabídku toho, co může postavit. Každá záležitost stojí určitý počet surovin, které je nejdříve třeba vytěžit. Hraj je však zjednodušena natolik, že téměř na vše stačí určitý počet dřeva či kamení. A pokud se stavitel dostane až k nepříteli, může postavit řadu žebříků, kterými umožní snadný přechod přes hradby nepřátel. Pravda, že k aspoň zběžnému počínání je třeba tým, který vám bude krýt záda. V opačném případě vám akorát půjde na nervy, jak se nemůžete bránit a soupeři vás neustále zabíjí. Třídy jsou obdivuhodně vyvážení, což lze pozorovat i na rovnoměrném rozložení mezi hráči.
Audiovizuální stránka hry se ani nesnaží o vytvoření něčeho skvělého. Zdejší svět je kvůli možnosti stavění rozložen na kostičky a vše má old-school podobu. Jak je vidno, grafika se skládá pouze ze dvou rozměrů, díky čemuž je orientace o poloze hráčů velmi snadná. K tomu navíc můžeme zoomovat a oddalovat mapu, jak je potřeba. V horní části obrazovky přitom máme neustále zobrazeno, jakou část mapy zrovna snímáme, abychom měli ještě další vodítko. Nemilé překvapení je jen nemožnost zvětšit si hru na celou obrazovku, takže okolí hry působí vždy tak trochu rušivě. Audio se skládá pouze z několika jednoduchý zvuků různého dění ve hře a hudby si tak vůbec neužijeme. A tak místo pokřiků na hráče si alespoň můžeme vybrat z celé šíře smajlíků, který se pak ukáže u naší postavy. Komunikace je přece důležitá.
King Arthur’s Gold je velmi zajímavým počinem, kde je místo středověkého bojiště okořeněno kreativním stavěním. Při útoku tak nikdy nevíme, na jaké stavby a záludnosti vlastně narazíme. Jedná se o jednoduchý, ač kvalitně promyšlený produkt, zaměřený čistě na multiplayer. Hře tak zcela chybí příběh nebo rpg systém, zkrátka něco, co by hráče motivovalo k dalšímu hraní. Přesto je hra dosti zábavná a tak si od nás vysloužila 72%.
