Kinect Sports Season 2

Mnohokrát jsme si v článcích stěžovali na to, že pro Kinect nevychází příliš kvalitních titulů. Tedy přesněji řečeno ono ani moc her na trhu není. Loni na podzim po jeho uvedení to bylo vcelku slušné, ale pak mánie docela rychle utichla. Teď už je tomu prakticky rok co se dostal pohybový senzor od Microsoftu na pulty obchodů a my musíme doufat, že se to brzy zvrátí. Jako první se o to na letošním předvánočním trhu pokusí opět přímo Microsoft s druhým pokračováním sportovního balíčku. Co se od minule změnilo, funguje konečně snímání lépe a radostněji a koho dokáže tento titul zabavit?

Hned na úvod musíme na rovinu říci, že nedošlo k nijak razantním změnám. Hra totiž na první pohled působí dost podobně jako originální díl. Logicky tak Kinect Sports Season 2 míří především na nějakou párty, zkrátka užijete si ho nejlépe s partou kamarádů. A dodali bychom, že úplně nejlépe si všechno vychutnáte po nějakém tom vypitém pivu. Pokud by si totiž hru pořídil nějaký sportovní nadšenec doufající v naprosto přesné a reálné ovládání, mohl by být trošku zklamaný. Všechny hříčky, které tato kompilace obsahuje, jsou laděné spíše do zábavného stylu, než toho realistického.

Největším lákadlem jsou právě nové sporty. Kinect Sports Season 2 obsahuje následující disciplíny: šipky, golf, baseball, lyžování, americký fotbal a konečně tenis. Docela slušný mix, z něhož by si měl snad každý vybrat to, co mu vyhovuje. Oproti originálnímu dílu ale musím podotknout, že nabídka sportů tentokrát působí takovým američtějším nádechem a třeba baseball nebo americký fotbal nejsou v Evropě dvakrát populárními sporty. A všechno to má ještě jeden háček – né všechny sporty se podařilo zpracovat úplně šťastně.

Každopádně platí, že všech šest sportů v Kinect Sports: Season 2 se povedlo zpracovat tak, že je jednoduše zvládnou ovládat všechny skupiny hráčů. Ať už co se týká věkového rozložení, tak zkušeností obecně s hraním. Navíc u každého z nich můžete zvolit mezi třemi úrovněmi obtížnosti. Zůstal zachován koncept z originální hry, kdy se musíte snažit dosahovat co nejlepších výsledků a úplným cílem je pokořit Šampióna každé sportovní disciplíny. Současně leveluje vaše virtuální postavička a zároveň i získává fanoušky. S obtížností souvisí i to, že zde přeci jen nejde o klasické fyzické dovednosti. Určitě se tak v mnoha domácnostech bude stávat to, že malé ratolesti bez problémů porazí své fyzicky zdatnější rodiče. Zkrátka pořád jste jen ve hře. Mimochodem pokud byste zrovna neměli po ruce nikoho na společné hraní, asi se nebudete zdaleka tolik bavit. Platí to pochopitelně naprosto stejně jako ve všech jiných párty hrách. Zde naštěstí nechybí online režimy, v nichž se můžete postavit proti skutečným hráčům po internetu. Ale opět to není tak zábavné, jako když poskakujete vedle sebe v jednom obýváku.

Pojďme si už říci bližší informace o jednotlivých sportech a o tom, jak se který z nich hraje, co zajímavého nabízí a který nás nejvíce pobavil. První vezměme třeba baseball, sport u nás nijak masově oblíbený a musím se přiznat, že ani já nejsem jeho velkým příznivcem. Přesto mě v podání Kinectu dokázal zabavit – to hlavně díky dost svižnému zpracování. Nechybí pěkné odpalování, během něhož se musíte snažit o skvělé načasování pro co největší ránu. Naopak v kůži nahazovače vás čeká dost propracované házení míčku, kdy pohyby vaší ruky určují mnoho okolností.

Hodně jsem se naopak těšil na lyžování. To nedopadlo vůbec špatně, snímání funguje naprosto bez problémů, na druhou stranu nečekejte od něj nic kdovíjak propracovaného. Prostě se jen musíte různými způsoby naklánět, nebo shýbat, případně skákat. Jednoduché a prosté, skutečným radovánkám na sněhu se to nemůže samozřejmě ani omylem vyrovnat, ale nás tento sport dokázal uspokojit. Podobný dojem máme do velké míry z golfu. Ten opět není nijak náročný a jde pouze o dobré zamíření (což se děje pozicí vašich nohou) a pak už jen správně „máchnout”. Nenáročné, v tomto případě jen trošičku zdlouhavé. Golf bych jako jediný z disciplín v tomto balíčku příliš neodporučoval na nějaké párty, kdy se chcete pokud možno svižně bavit.

Hodně mile mě překvapily šipky. Opět v našich zeměpisných šířkách nijak zvlášť populární sport, respektive šipky jsou u nás brány spíše jen jako forma hospodské zábavy, na rozdíl třeba od Velké Británie, kde má tato dovednost dlouhou historii. Nakonec na mě ale právě šipky působí nejreálnějším dojmem. Kinect až překvapivě dobře sleduje pohyby vaší ruky při napřahování. A to, kde v terči (nebo mimo něj) nakonec šipka končí, závisí na mnoha faktorech. Především jde o to, jakou rychlostí a směrem švihnete. Stačí skutečně jen chvilička tréninku a začne se vám dařit. Možná až příliš rychle, takže se vám bude zdát tento sport hodně jednoduchý, ale zábava je to stále. Inu, za chvíli by možná mohli mít i v hospodách Xbox360 s Kinectem místo klasických šipek!

Zatím jsme si ani u jedné z disciplín nemohli na nic vysloveně stěžovat. Neobjevovaly se žádné významnější problémy a všechny nás bavily. To nyní končí, protože jak už jsme řekli, dva sporty nás zrovna příliš nenadchli. Americký fotbal je zpracovaný opravdu jednoduše, že jsme si připadali pomalu jak v Mario Sports Mix na Wiičku (více v jeho recenzi). Navíc se musím přiznat, že osobně mi ani tento sport nic moc neříká. Přesto jsem s hraním neměl žádné obtížnosti a výhra vás zde ani nepotěší, protože je celý koncept naprosto stupidní. Jinak se to ani říci nedá.

Naopak na tenis jsem se těšil moc. Loni mě ve Sports Champions (sportovní kompilaci pro PlayStation Move) dost zklamalo zpracování pin-pongu, na druhou stranu právě s Movem jsem si letos na jaře dost užíval v Top Spin 4. A jak dopadl tenis v podání Kinect Sports Season 2? Bohužel dost otřesně. Zatímco celkově můžeme za technické zpracování (a propojení s pohybovým senzorem) chválit, tenis je velkou výjimkou. Nefunguje to takřka vůbec a perfektní trefení míčku se zdá být jako ruleta. Pro mě nejočekávanější hra této kompilace tak propadla na plné čáře, bohužel.

Pro osvěžení hratelnosti všech sportů přichystali tvůrci stejně jako v originálním díle opět různé mini-hříčky a extra úkoly. Ty nejsou vůbec špatné a dokážou také na nějakou tu chvilku zabavit. Jak už jsme řekli v úvodu dnešní recenze, Kinect Sports Season 2 je ideální hrou určenou především na různé párty. Hra je k této potřebě naprosto ideální. Navíc vaše kamarády, kteří Kinect vůbec neznají, dokáže rozhodně mile překvapit. Kompilace sportovních hříček opět skvěle ukazuje všechny možnosti pohybového senzoru a zároveň musíme tvůrce pochválit i za to, že zpracovali dobře i tutoriálová videa. Ty si můžete, ale nemusíte pouštět vždycky před začátkem konkrétní disciplíny.

Pokud hledáte hru jen pro sebe, pak vás asi příliš dlouho Kinect Sports Season 2 bavit nebude. Od základů je tento titul dělaný pro zábavu ve více lidech a v tomto směru obstál, přestože dvě z celkových šesti disciplín se nám dvě příliš nelíbily. Rozhodně si ale vývojáři zaslouží pochvalu za technickou stránku, jde zde jasně patrný pokrok kupředu co se týká technického fungování a snímání, to funguje o dost lépe než v originále. Skvěle si navíc tuto kompilaci dokáže užít takřka každý, zdá se mi až úžasné, že kdokoli si může stoupnout před Kinect, začít hrát a hned mu bude všechno jasné. Tuto informaci mohu osobně potvrdit na základě testování na své přítelkyni. Od lepšího hodnocení dělí Kinect Sports Season 2 snad jen to, že vlastně nepřineslo nic až tak revolučního a všechny sporty nejsou „dokonalé”. Udělujeme tudíž 75%.