Killzone 2

Už se stalo tradicí, že ty největší herní pecky, na které čekáme třeba celé dlouhé roky, vycházejí na podzim. Ano, herní vydavatelé jsou si dobře vědomi toho, že právě vánoční stromeček je hodně častým místem a dobou, kdy se kupují hry. Po Novém roce pak přichází doba mrazivého sucha, dost podobné té v horkých letních měsících, kdy naopak nevychází prakticky nic. Alespoň tedy dobrého. Letos však přichází změna, obrovská a razantní změna, která naprosto odporuje tomu, co jsme řekli na začátku tohoto článku. Rozhodně nejočekávanější akční pecka letošního roku exkluzivně pro PlayStation 3 totiž právě nyní vystrkuje své růžky. Obrovský hit od této hry čeká snad každý, ať už přičichl k jedničce, či nikoli. V tomto případě ani nemá cenu, abychom vás nějak napínali, protože v sobě prostě nemůžeme udržet to, jak náramně se nakonec Killzone 2 povedlo. Jde o parádní hutnou řežbu, na níž se hledají zásadnější chyby dost těžko. Pojďme si tedy říci spíše důvody toho, proč ji takto vyzdvihujeme do nebes.

Pokud bychom měli shrnout celou sérii Killzone, pak jde tentokrát už o třetí díl. Prvním se stalo originální Killzone pro PlayStation 2 a pak na PSP ještě vyšlo Killzone: Liberation. Příběh však začíná takříkajíc od nuly a dokonce i hlavní hrdina se změnil. Není se také čemu divit, přeci jen originál už má pěkných pár let za sebou, a tak musí být dvojka stejně pěkně stravitelná pro všechny. Přestože tedy pro pochopení událostí není potřeba znalost předchozího děje, opravdoví fanoušci najdou plno skrytých odkazů, známých postav, apod. Příběh se odehrává dva roky po útoků Helghastů na Vektu, jež jsme byli svědky v minulých dílech. Teď bojují jednotky ISA proti Helghastům znovu, přičemž všechno se odehrává přímo v jejich domovském Helghanu a naším úkolem je dostat samotného vůdce Visaria. Jinak bychom je prostě nebyli schopni zastavit od těch hrůzných činů, co páchají.

V Killzone se dostáváme do role Seva, z jehož očí celé to všudypřítomné peklo prožijeme. Po pravdě řečeno právě příběh mohl být dle našeho názoru trošku propracovanější a zajímavější. Tedy on ve své podstatě je skvělý, na druhou stranu ostatní faktory hry jsou tak dokonalé, že proti nim je prostě o stupeň níž. Sami byste však příliš dlouho na Helghastu nepřežili, a proto máte po ruce ještě další tři parťáky, s nimiž dohromady tvoříte jednotku Alpha Squad. S nimi pak procházíte připravené mise a plníte různé úkoly, které vedou až k tíženému cíli. Povětšinou jste v každé misi ve dvou, bohužel však chybí online kooperace. To jsme však obrečeli již dříve, jak jsme vás informovali prostřednictvím novinky. Docela mile jsme byli potěšeni variabilitou misí, pořád však jde o neutuchající akci, nudit se nebudete ani vteřinu. Právě to je snad vůbec největším plusem Killzone 2. Tvůrcům se totiž povedlo neskutečně reálně vložit hlavní postavu Seva do bojů, takže si připadáte, jako kdyby se to všechno skutečně odehrávalo ve vašem obýváku a úplně zapomenete, že stále sedíte doma na své vyhřáté pohovce. To, čehož se mnozí odborníci a psychologové obávají – tedy splynutí hry s realitou – se zde naprosto stalo. A my za to týmu Guerrilla tleskáme.

Čekáte-li pořádné otevřené prostředí a plno volnosti, budete zklamáni. Ano, opravdu jde ve své podstatě o klasickou střílečku, kdy „jen” docela lineárně procházíte dál a dál. Dokonce často narazíte i na nascriptované situace, ovšem v Killzone 2 nám to ani nějak nevadilo a minulo se to našemu vnímání. Dokonalá je především atmosféra a hutnost soubojů, kdy se dostáváte do opravdové vřavy. V té vám může pomoci například speciální režim krytí, který se podobá třeba Gears of War. Prostě se přitisknete k nějakému blízkému objektu a takhle pěkně z bezpečí pak jen vykukujete a pálíte. Když jsme u útočení, nesmíme zapomenout pochválit velmi rozmanitý arsenál zbraní, který čítá snad všechny typy, které si dokážete představit. Nesmí chybět ani rozsáhlá nabídka granátů, jenž se hodí často při boji s protivníky.

Jednou z inovací jsou i vozidla, která jste v jedničce vůbec nemohli ovládat. Tady zasednete i za volant různých aut a dokonce i tanku. Bohužel řízení není až tak časté, jak bychom si v duši přáli. Stejně jsme však rádi, protože tenhle prvek prostě nesmí v žádné moderní akci chybět. Škoda jen, že do multiplayeru je tvůrci nějak zapomněli propasovat. Takovým tajným přáním je, aby se objevily taktéž třeba v nějakém budoucím patchi, ale kdo ví, nic podobného zatím slíbeno nebylo.

Co se týká prostředí, dostanete se na mnohá místa a stereotypem v tomto směru hra vskutku netrpí, naštěstí. Někdy se musíte smířit s uzavřenými malými interiéry, ale pak zase zavítáte do rozsáhlejšího prostředí a všechno je v pořádku. Chválu si tedy zaslouží i designéři, protože dokázali navrhnout prostředí opravdu téměř dokonale. Skvěle je vyřešeno i ovládání, které nám i při použití klasického, pro střílečky ne úplně vhodného, gamepadu, nedělalo sebemenší problémy. Zkrátka hra je mu přizpůsobena opravdu na míru, a tak i reakce protivníků jsou tak akorát přiměřeně zpomalené a vy máte na druhou stranu docela velkou benevolenci co se týká přesnosti míření. V některých situacích dokonce i využijete pohybování ovladačem sixaxis.

Základní singleplayerová kampaň čítá 10 vcelku dlouhých misí, každá z nich zabere v průběhu tak zhruba hodinku. Ve finále tedy dostáváme solidních deset hodin, ovšem to nejzábavnější a zároveň nejdelší vás v tom případě teprve čeká – online multiplayer, v nabídce pojmenovaný jako Warzone. V něm se proti sobě může postavit až 32 hráčů a jak jsme zmínili tak je škoda, že v něm nejsou k dispozici žádná vozidla.

Původní originální Killzone znamenalo velkou revoluci také v oblasti vizuálního zpracování. Ta přichází i nyní, byť nejde až o tak razantně lepší grafiku oproti konkurenčním hrám dnešní doby. Vizuální stránka musí opravdu každého ohromit hned po prvním přičichnutí, inu zkuste se třeba jen podívat na nějaké gameplay video. Výborná grafická stránka přímo ve hře je navíc ještě umocněna animovanými videi. A co nás konkrétně v tomto směru uchvátilo nejvíce? Jsou to speciální efekty, které by mohli hollywoodští filmaři jen a jen závidět. Čas od času se dostanete do ohromné prachové „bouře”, všude poletuje písek, kouř, výbuchy, oheň, tohle všechno vypadá prostě úžasně! Samozřejmě ani vymodelování prostředí nedopadlo marně, zdevastované okolí prostě chrčí atmosférou, která vás pohltí.

A jsme u konce. Ano, v dnešní recenzi jsme vám netradičně prozradili už v samotném úvodu, že Killzone 2 prostě stojí za to. Dlouhé čekání se všem fanouškům vyplatilo a tvůrci dokázali přijít s opravdu bravurní hratelností, vizuálním zpracováním, atmosférou a vším dalším, což z Killzone 2 dělá hodně žhavého adepta na akční hru roku, přestože to může znít vcelku troufale, takhle prvního února. Bez problému se tak tento PlayStation3-exkluzivní titul může postavit po bok třeba sérii Halo nebo Gears of War. Tvůrcům každopádně velmi děkujeme, že dokázali posunout tuto značku opět o něco dále kupředu. Bravo! A chtěli byste od nás na závěr slyšet také nějakou negativní kritiku? Ehm… Ano, hodně nás mrzí absence online kooperace, ovšem ta snad bude doplněna formou patche. A další zápory? No tak dobře, celý postup hrou by možná nemusel být až tolik lineární, stejně jako příběh, u něhož bychom ocenili špetku více originality a zábavnosti. Co jsme to řekli? Nějakou špínu na Killzone 2? Ale to musel být omyl, je to prostě pecka, jak se patří, za což od nás získává 93%!