Hitman: Absolution

Spolu se slovíčkem „agent“ si dá každý do souvislosti něco jiného. Většina filmových fanoušků si každopádně ihned vzpomene na nejslavnějšího agenta světa Jamese Bonda v kterékoli z jeho legendárních rolí. Opomenout se ale nedá ani celá partička agentů z filmové série Matrix, kteří na sebe po dlouhou dobu strhávali všechnu pozornost. V neposlední řadě se lidem do hledáčku dostane agent 47, s nímž má jistě každý správný hráč spojeno mnoho příjemných večerů, během nichž doslova nebylo možné zavřít třebas jen jediné oko. Po několika letech se série vrací zpět na obrazovky prostřednictvím nového dílu nazvaného Hitman: Absolution. Ambice měl rozhodně obrovské a je jenom na nás zjistit, zda mu během nadšených výkřiků fanoušků nepřelétlo něco přes nos a zda se skutečně jedná o takový klenot, jakým být měl.

 

 

Za hrou stojí dánské vývojářské studio IO Interactive založené v roce 1998. Jejich nejznámější sérií je samozřejmě Hitman, po jehož boku stojí už od svých počátků. Pokud bychom nezahrnuli dílo ze všech nejnovější, celkem stvořili čtyři tituly série, z nichž posledním byl Hitman: Blood Money z roku 2006. Studio se ale v žádném případě nebálo na chvíli od agenta 47 odstoupit a promluvit si i s někým jiným. V roce 2003 kupříkladu na trh přinesli zajímavou akci Freedom Fighters. O nic méně známou je série Kane & Lynch, s níž před dvěma lety již podruhé vlétli na scénu kompletně na mol a s rozmanitým zásobníkem halucinogenních drog navrch. To si lehce odporuje s tím, že si mezi oběma díly série rozhodli vyčistit mysl a dali si přestávku na dětskou odpočinkovou akci Mini Ninjas. Nejnovější Hitman: Absolution by se nicméně dětem do rukou rozhodně dostat neměl. Proč? Pojďme se na něj konečně vrhnout naplno.

 

 

Titul plně navazuje na předchozí díl, kde jsme v závěrečné scénce spolu s Dianou fingovali svoji smrt. Poté se však událo dosti neblahých momentů, na něž navázala vůbec první mise Absolution. V ní dostáváme příkaz zabít někoho, kým, jak později zjistíte, je právě Diana, která je v ten moment ve sprše. Jejím posledním přáním je najít dívku Victorii a následně ji i ochránit. A právě to se 47 rozhodne udělat. Zanechá ji v klášteře a vydá se na svoji další misi zabít informátora zvaného Birdie. Vše se ale samozřejmě zvrtne a dostáváte se do situace, kde je jenom na vás zachránit si vlastní krk a kde si musíte svůj osobní příběh prožívat ve zkorumpovaném, zničujícím světě plného bezpráví a zkaženosti. Ve skutečnosti se bohužel jedná o dosti prošlé téma a od příběhu se čekalo mnohem více, než hra dokázala nabídnout.

 

 

Totéž se však v žádném případě nedá říci o propracovanosti herní světa, který nabízí skutečné lahůdky ve všech směrech. Obzvláště se zaměřuje na příběhy jednotlivých postav, se kterými se v průběhu hry potkáte. Dokonce to ani nemusí být klaďasové, neboť stačí vyhlížet svůj cíl, zatímco jednotlivé částečky herního prostředí prozradí více, než bylo vůbec zamýšleno. Vlastně se nemusí jednat ani o nijak důležité postavy, protože každá postava v herním světě je svá a když se tiše plížíte kolem ochranky či náhodné party lidí, nejednou se stane, že se začnou bavit a jejich osobní život je k vám doveden jako na podnose. Mimo to se ve hře setkáváme se složkami detailně rozebírajícími některé z postav, k nimž by neměla mít přístup snad ani vláda. Hra samotná vám však dovoluje mnohé a cit pro práci s postavami ji dokáže jedině podpořit.

 

 

Hitman: Absolution nabízí celkem dva herní módy. Samozřejmostí je příběhový mód, kde zabruslíme do osobního života Hitmana i jeho bližních a odposloucháme si příběh, o němž jsme si řekli před chvílí. Autoři se ale rozhodli postavit na druhou stránku věci další mód, ve kterém zastaneme práci skutečného profesionála, a naším jediným cílem bude plnit kontrakty, které nám zadávají zbylí hráči. Zde už se hraje na rychlost, obratnost, perfekcionistický výběr zbraní a poslouchání naprosto každého příkazu, neboť stačí menší neuposlechnutí a na účtu se nám objeví méně peněz, než bylo slíbeno. Není to ale vinou zadavatele, je to vinou vaší. Kontrakty dokonce můžete tvořit i vy sami, ale o tom si povíme teprve za chvíli. Nejprve je totiž čas poodhalit, jaké noční můry má 47 ve svém životě profesionálního zabijáka.

 

 

Už start příběhového módu značí, jakým směrem se hra vydala. K výběru se vám dostane hned 5 obtížností, mezi nimiž jsou vskutku razantní rozdíly. Autoři nezaháleli a rozdíl mezi nejsnazší a nejobtížnější úrovní je jako rozdíl mezi malým žlutým kuřátkem a obrovským krvelačným drakem vraždícím pohledem a ničícím města po desítkách. Nejedná se ani tak o to, že byste měli více či méně života, přestože i to je jeden z faktorů, hlavní je, nakolik si vás všímají protivníci, když jste v převleku, jak obtížné je pro vás proplížit se vámi zvolenou cestou a nakolik profesionální musíte být k tomu, aby váš cíl padl na zemi a už se ani nepohnul. Po výběru obtížnosti to už ale jde z kopce. První mise uvede do příběhu, další lehce poodhalí to, co se bude dít, a další se mnohem více zaměří na kontrakty než na příběh, což nelze brát nijak jinak než s čirým potěšením.

 

 

Hratelnost je založena na plížení kříženým s čistokrevnou akcí ala Gears of War. Záleží jenom na vás a na cestě, kterou si zvolíte. A takovýchto cest je mnoho. Střílení zde rozhodně neřeší vše, nicméně po celou dobu se plížit také není zcela možné. Je proto nutné probudit šedé buňky a nařídit jim, aby pro vás vymyslely dostatečně strategicky geniální krok na to, abyste byli v tu ránu na druhé straně místnosti a všichni nepřátelé byli stále živí a bez tušení o tom, že jste je náležitě propracovaně oběhli. Pokud vám však všechny zemřely pod náporem alkoholu, nezbývá, než si zahrát na vojáka, vytáhnout vaše dvě bambitky a protivníky postřílet. Přestřelky zde jsou však na rozdíl od mnoha jiných podobných her doslova těžké. To, že jste v krytí, neznamená, že by vás nikdo nemohl zranit. A počítáte s tím, že se vám životy automaticky doplní? Probuďte se! Na nic takového se tady nehraje.

 

 

Na druhou stranu je nutné zmínit, že se Hitman: Absolution oproti předchozím dílům vydal několikanásobně akčnější cestou, což sice obtížnost soubojů se střelnými zbraně zrovna dvakrát nepodporuje, ale až se před vás postaví doslova nucené zabití zbraněmi, je to jako kopnutí do rozkroku. Neměla by vám dát hra možnost výběru v čemkoli? Ano. A z velké části také dává. Většina bohužel není vše. Lze si vzít bystu jakéhosi chlapíka z období renesance a fláknout s ní nic netušícího protivníka do týlu, ale proč si to ztěžovat, když jedna ze základních zbraní, jež má Hitman vždy při ruce, zvládne práci mnohem lépe, rychleji a čistěji? Anebo pokud ho nechcete zabít vůbec, prostě onu sošku hoďte někam, kde nadělá pořádný rámus a propližte se kolem, jako by se nic nestalo.

 

 

Jedním z nejzajímavějších prvků původních titulů série bylo naprosto otevřené prostředí. Žádné načítací obrazovky, žádná překvapení. Vše přesně tam, kde to být mělo. A teď se na vás pověsila otázka, kterou cestou jít. S tím si bohužel Hitman: Absolution ruku nepodá. Jednotlivé mise jsou vždy rozděleny do několika sekvencí, které dělí železné dveře. Jak do nich jednou vejdete, už se nevrátíte a nemůžete se rozhodnout, zda by nebylo lepší na sebe vzít něco jiného. Na druhou stranu je každý level originální prostředím a nabízí spoustu možností, kudy dále a jak vyřešit veškeré problémy, jež se před vás postaví a nebudou chtít ustoupit. Navíc se vám v každém z levelů dostane zajímavých specialitek včetně úžasných pohledů či zajímavých možností řešení. Co takhle zbytečně nestřílet, ale místo toho spustit zavlažovače, které ochranku donutí odejít dále jenom proto, aby se neumazala a nebyla mokrá?

 

 

Jednou z věcí, jež se ohledně hry probíraly dlouho dopředu, byla umělá inteligence nepřátel. Ta měla být vyloženě fantastická a na obrátkách měla nabírat s každou další úrovní obtížnosti. A je? Překvapivě ano! IO Interactive si v této oblasti skutečně vyhrálo, takže je nutné využívat všeho, co vám hra nabízí ke skrytí se před protivníkem. Bez skrýší jako jsou skříně či kontejnery byste byli nahraní, než byste si vůbec všimli, že vám právě za zády kdosi provrtává kulkami oblek. O nic menší využití mají převleky, které můžete získat z každého čistě zabitého nepřítele. Stále však počítejte s tím, že si vás mohou ostatní kdykoli všimnout, přestože se s Hitmanovou speciální schopností tato šance snižuje na naprosté minimum. Stále vám ale bude za krk dýchat hromada lidí, kteří chtějí vidět mrtvé všechny, kdo se k nim jen přiblíží. Je proto výhodnější najít speciální cesty, na nichž nepotkáte nikoho. Takových je sice jen málo, ale když se vám je najít podaří, máte vyhráno.

 

 

Singleplayer, ač oproti legendárnímu Blood Money značně odlišný, nabízí přesně to, čeho se fanoušci série dožadovali. Když se agent 47 objeví na scéně, všichni na vteřinku přestanou dýchat a jenom si užívají jeho impozantnosti a profesionality. Přesto je oproti „Contracts“ módu stále až příliš vyhraněný na city a osobní život. Teprve v něm se vám totiž dostane vyrovnaného muže, jehož jediným úkolem je zabít. A není na vás, kdo to bude. Nezávisí to dokonce ani na tvůrcích hry. Jediným faktorem jsou v tomto módu hráči. Hitman: Absolution sice nepřišel s komplexním multiplayerovým módem, přestože musí být všem jasné, že právě tohle to všem, kteří to od něj čekali, vynahradí. Vždy totiž dostanete za úkol zavraždit určitou osobu, za což získáte náležitou částku na účet. Čím čistější zabití je, tím je peněz více.

 

 

Zabijete-li jej kupříkladu bez zpozorování či bez toho, že byste třebas jen vystřelili, máte body navíc. Udělejte to v co nejrychlejším čase a opět můžete oslavovat další body. A pak, až si je hezky posčítáte a podíváte se do celosvětových žebříčků, zjistíte, že to šlo udělat 5x lépe, než jste to dokázali vy. Teď máte dvě možnosti. Buď daný kontrakt zkusit znovu, nebo vytvořit vlastní a tak těžký, že ho dokážete jenom vy. Ano, i to je možné. Hra nabízí vcelku snadný systém založený na vraždění postav ze singleplayerového režimu, které však tehdy ještě vašimi cíli nebyly a mohli jste je přeskočit bez jediného ohlédnutí. Poté už jen stačí vybrat zbraň, kterou bude pro potenciální příjemce kontraktu ideální vámi zvolenou oběť zabít, a můžete váš výtvor pustit do oběhu. Co myslíte, najde se někdo, kdo jej dokáže splnit lépe než vy sami?

 

 

Ať už to dokáže nebo ne, v každém případě si v Contracts módu lze užít skvělé zábavy a je jenom na vás, zda této možnosti využijete. Komu by se však po dohrání příběhové linie nechtělo vrátit do fantasticky vytvořeného světa, kterému dodává na kráse výborná grafika a efektivní fyzikální model, jež v kombinaci tvoří nepotopitelnou dvojici. Po boku jim navíc stojí audio stránka věci, s níž vše teprve dostává pravý nádech života. Samotný dabing je samozřejmě skvělý a nemusíte se bát, že by po technické stránce cokoli nesedělo. O něco větší strach jsme měli z výběru soundtracku, který se ale nakonec ukázal ve skvělé podobě a nelze k němu mít jedinou výtku. Správný song naskočí vždy ve správnou chvíli, díky čemuž se atmosféra prohlubuje na maximum.

 

 

Od nejnovějšího pokračování série se samozřejmě čekalo mnohé. Kdybychom však chtěli mluvit o jeho porovnávání s posledním dílem nazvaným Hitman: Blood Money, rozhodně se nebude jednat o tu samou hru v novém a lepším balení. Hitman: Absolution se totiž odchyluje od původní myšlenky celé hry, přestože ne natolik razantně, abyste si po chvíli hraní řekli, že tohle prostě Hitman není. Je to on. Agent 47 je zpět, ačkoli říci, že je lepší než naposledy, by byl hřích pro každého skutečného příznivce originální série. I ve svém novém podání je ale skvělý a horu možností, kterou nabízí, si v každém případě užijete. My jsme si ji užili taktéž, takže mu nejsme schopni dát méně než 85 %. O vyšších číslech bychom se každopádně museli pěkně dlouho rozmýšlet, a proto řekneme jenom to, že když se do něj pustíte, v každém případě vás chytí a nepustí, díky čemuž se jedná o jasnou koupi pro každého, kdo má žánr stealth akcí v oblibě.