Hired Guns: The Jagged Edge

Hired Guns: The Jagged Edge – jakou klasiku vám tento titul připomíná? Paralely s Jagged Alliance 2 se zkrátka nedají jen tak zalhat. Jenže, co je tahle hra vlastně zač – kvalitní remake, bezostyšný plagiát, paskvil těžící z jednoho slůvka v názvu, nebo ještě něco jiného? Inu, vývoj tohoto titulu nebyl z bezproblémových. Původně totiž skutečně vznikal pod názvem Jagged Alliance 3D a pod patronátem firmy Strategy First, která licenci držela. Ovšem ta nebyla s prací autorů spokojená a převedla tyto své aktivity jinam. Ale co měli Rusové dělat s téměř hotovou hrou? Jistě, nejlepším řešením bylo ji přejmenovat, dodělat a hodit na trh.

Jako ve velkém nevlastním bratříčkovi je vaším primárním úkolem osvobodit sužovanou africkou zemi s obřím nerostným bohatstvím, především s diamanty. Tu utiskuje jakýsi diktátor, který bohatství hraje na vlastní triko. To vše je vám osvětleno v několika emailech, jež vám chodí na notebook. Nejprve je zapotřebí sehnat si u žoldnéřské organizace bojovníky, kteří se od sebe pochopitelně liší. Mají rozdílné schopnosti, vlastnosti i příběhy. Někteří z nich se mezi sebou dokonce nenávidí a odmítají spolupracovat. Podobnost s Jagged Alliance 2 jde tak daleko, že jedna z organizací se jmenuje IMA namísto AIM, jak zní její název v klasice. Spolu s vojáky je možné rovnou koupit docela vhodný balíček zbraní a munice, ale kdo si chce udělat všechno sám, zajde raději k „Dicky Jayovi“ a obstará si patřičné kvéry sám. Co zní ale jednoduše zase tak snadné není. Naopak, zbraně vyžadují odlišné typy munice a ty navíc musíte přesně odměřovat jednotlivě. Musíte tak neustále sledovat, aby vaši svěřenci měli dostatek projektilů toho kterého typu.

Samozřejmě je zapotřebí vytvořit si i vlastní charakter. Také tady se autoři u Jagged Alliance 2 inspirovali více než dost. Je tu dotazník ovlivňující vaší historii, následně si zvolíte portrét a hlas, abyste se konečně dostali k ovlivnění atributů, jako je pohyblivost, šikovnost, práce s výbušninami, zdravotnictví či schopnost vést. Bohužel, ne všechny jsou na první pohled srozumitelné. Podrobnější popisky, na co přesně která vlastnost slouží, by docela pomohly. Jakmile je vaše postavička vytvořená, je okamžitě teleportovaná do stejného sektoru jako ostatní. To samé se děje s objednanými zbraněmi. Transportní vrtulníky tu zkrátka nejsou. Když dojdete do cílové oblasti, kde máte něco na práci, můžete jednotku zformovat a vyzbrojit či přezbrojit, považujete-li to za nutné.

Hra se v podstatě rozděluje do dvou svébytných částí. Tou první je strategické plánování na přehledné mapě, tou druhou potom samotný taktický boj v daném sektoru. Africké pobřeží je v případě Hired Guns: The Jagged Edge vytvořeno tak, že máte na výběr z několika areálů, které jsou vyobrazeny v podobě fotek na mapě. S postupem času si odemykáte stále větší množství přístupných oblastí. Ty samozřejmě také musíte osvobodit. Tady se odehrávají určitá zjednodušení oproti předchůdci, které mají hru zpřístupnit širším masám. V důsledku to ale nejsou vždy chytrá rozhodnutí. Například odpadlo střídání dne a noci. Vojáci tak nepotřebují spánek, na druhou stranu to ubírá na autentické atmosféře.

Namísto toho, abyste dobývali těžební doly jako v Jagged Alliance 2, je práce tentokrát o poznání zjednodušena – bohatě stačí obsadit ony zóny. A z nich už pak peníze plynou automaticky. Abyste ale dosáhli maximálního profitu, můžete je různě vylepšovat. V získané oblasti není třeba vycvičit milice, postačí nákup řadových vojáků, kteří už to tu pohlídají. Vaši lidi se tak v přestávkách mohou věnovat vlastnímu výcviku. Praktické je, že jsou všechny předměty z taktických bojů sebrány a v přehledné formě k dispozici. Co do šířky zbrojního arzenálu se ostatně Hired Gund: The Jagged Edge nemá vůbec za co stydět. Najdete tu spoustu typů pistolí, samopalů, brokovnic, sniperek, granátů, výbušnin apod.

Do této doby se hra bila zdatně a skoro bychom mohli říct, že je pěkným přepracováním svého vzoru. Bohužel, najdou se i slabá místa a není jich zrovna málo. Když se objeví nepřítel, přechází se do taktické složky v tom kterém areálu. Nejprve je možné ho objevovat v reálném čase, což je příjemné, protože nejste zdržováni. Ale jakmile zahlédnete nějakého vojáka, spouští se tahový mód s klasickými akčními body, které se spotřebovávají za každou činnost, obvykle střílení a běhání.

Znalce Jagged Alliance na první pohled uhodí do očí dost titěrná lišta, která je značně odtučněná, ale jsme aspoň rádi, že jsou na ní důležité aktivity jako „zalehnutí“. Právě s ním se pojí jedna docela nepříjemná chyba. Když si váš protivník lehne a vy víte, kde je, mnohdy na něj nemůžete, protože vám v cestě fyzicky stojí třeba miniaturní půdní výstupek. Podobné je to se stromy, které rády pohlcují střely. Kolikrát ani nevíte, kde vaše munice skončila. Minimapa je hodně nepovedená, protože je tak malá, aby se na ní dalo cokoliv rozumně rozeznat.

Slabosti se ukazují i při hledání cest, jelikož je často třeba hledat protivné okliky nebo vojáci neběží tam, kam by měli. Nepřátelská inteligence také není zrovna na výši. Jakmile protivníkovi vojáci slyší výstřel, běží na místo, kde se vámi nechají jednoduše postřílet, nebo vám naopak ukáží, jak přesně střílí obyčejnou pistolkou na hodně velkou vzdálenost. Takovou vlastností bohužel neoplývají vaši svěřenci, kteří jsou schopni i s vyvinutou přesností minout zraněného nepřítele nablízko brokovnicí. Příjemná je ovšem možnost zaměřit jednotlivé části těla prostřednictvím okénka v rohu obrazovky. Bohužel to ale není domyšleno, a tak chybí jakákoliv odezva, například procentuální šance na trefu. Když nepřítel hodí granát, je zle, protože v tomto případě je ještě přesnější než s pistolí. Kolikrát vám tak jednoduše zdecimuje polovinu týmu. Jistě netřeba připomínat, že podobné momenty přímo přetékají frustrací. Že si autoři příliš nedali záležet na vybalancování, dokládá i skutečnost, že boj na blízko je častokrát efektivnější než střelba z normální vzdálenosti.

Je pravdou, že úspěch v Hired Guns: The Jagged Edge mnohdy neleží na vašich schopnostech jako spíše na štěstí. Někdy mise probíhají v pořádku a docela se u nich i bavíte. Nechají průchod vaší taktice. Ovšem až příliš často jde o loterii, kdy se modlíte, aby vaši něco trefili a nepřátele nebyli tak zatraceně přesní. Stejně ale budou funkce rychlého uložení a nahrání v permanenci. V africkém státě potkáte také řadu NPC postav, které vám o lecčems povyprávějí a můžete se připojit k jedné z pěti znepřátelených frakcí. Spolupráce s jednou se samozřejmě nelíbí ostatním. Je to dobrý nápad a zasloužil by si rozpracovat ještě více.

Hired Guns: The Jagged Edge je poměrně dost rozporuplnou hrou. V lecčems se jí daří navázat na svůj velký vzor, ale bylo přehnané tvrdit, že dosahuje jeho kvalit. Především v otázce vyvážení by bylo třeba zabrat mnohem více, stejně jako umělá inteligence nefunguje příliš dobře. Autoři navíc přišli s dobrými nápady, ale nedokázali je do fungujícího konceptu efektivně zapracovat. Rozhodně to ale neznamená, že by šlo o špatnou hru. Anglická verze už je poměrně stabilní a milovníci podobných titulů by tu mohli najít slušnou zábavu. 70%