Je to pár minut, co jsem právě dohrál Firewatch, jehož jedinečný koncept se jen obtížně dá k něčemu současnému přirovnat. Hned od prvních okamžiků ve hře jsem si užíval zdejšího klidu a pohody, která člověku umožní oddechnout si od neustálého přemýšlení, plánování a vyžadování neustále pozornosti. Titul vytvořili zatím spíše nezkušení chlapci ze Campo Santo, kteří jsou ale nečekaně tvořiví. Možná si ještě vzpomenete, že jsme vás o hře informovali již v preview zde.
Píše se rok 1975 a my, Henry, se v Coloradu seznamujeme s Julii, naší budoucí ženou. První informace ve hře se ale nedozvídáme skrz video, jak již skoro bývá zvykem. Dění uvádí pouhý text, který ale není úplně souběžný. Po pár větičkách se se svou postavou už probíráme divočinou. A kam míříme? Přece do nové práce. Jakmile kousek ujdeme, objeví se zase text, jenž nám odhalí další kousek událostí, které vedly k současnosti. V praxi to vypadá opravdu stylově a je to od autorů hry výborný nápad, jak hráči vše objasnit. Po chvíli se dozvídáme, že Julie vážně onemocněla… Taková situace samozřejmě není jednoduchá a kromě depresí se oddáme i alkoholu. Je nám zároveň jasné, že takhle to dál nejde. Když pak narazíme na inzerát, že se hledá požární hlídka, která prostě jen hlídá kus nádherné přírody, daleko od všeho toho zmatku, neváháme.
První náš úkol je najít naši strážnou dřevěnou věž, která se stává naším novým domovem. Odsud máme přehled, i nezapomenutelný výhled na okolí a uvnitř vše potřebné pro pohodlné žití. Po chvíli nás ze zabydlování vyruší vysílačka, ze které vychází hlas neznámé ženy. A kdo že je tahle sympaťačka? Nikdo jiný, nežli Delilah, žena stejného povolání, která má svou věž na dohled a hlídá vlastní úsek. Zda se s ní setkáme na konci, nebudu prozrazovat, ale v průběhu hraní bohužel nikoliv.
První čeho si hráč zřejmě všimne, je jen těžko popsatelná atmosféra, která neskutečně uklidní. Přestože grafická stránka není špičková, je skutečně povedená. Vzhled okolí se mění v závislosti na nejrůznějších událostech Ráno tak vidíme mlhu, při západu pak sluncem zalité pláně, při požáru zase vše zahalí neprostupný kouř. Žijeme v otevřeném světě, tedy alespoň do určité míry. Místa, po kterých se lze pohybovat, jsou lemována křovím, kameny, skalami, popadanými stromy a podobně přirozeně vyhlížejícími záležitostmi, které hře dodávají pocit uvěřitelnosti. Ano, narazíme sice i třeba na plot, ale to je spíše výjimečnost. Jednou se stalo, že jsem se při chůzi otočil a za mnou najednou chyběl značný kus mapy, odkud jsem zrovna přišel. Při další cestě na toto místo již vše bylo v naprostém pořádku. Zřejmě ani Firewatch není bez chyby, ale co je dnes dokonalé?
Naše úkoly jsou zpočátku prosté. Zahlédneme například kouř z ohniště nebo mini ohňostroj a jdeme si to s pachateli vlastnoručně vyřídit. Jindy zase jdeme zjistit, proč je přerušeno spojení s vnějším světem, vyzvedneme zásoby nebo zatlučeme deskami rozbité okno. Později jsme svědky čím dál podivnějších událostí. Například nám někdo vykrade věž nebo nalezneme papír, kde jsou části našeho rozhovorů s Delilah. Co se to tu sakra děje? Brzy začne jít do tuhého a půjde nám o holé přežití.
Všechny zmíněné úkoly se v podstatě odehrávají prostřednictvím našeho pohybu. Právě orientace je zřejmě nejtěžší záležitostí hry. Jako pravý zálesák musíme využít mapy, která však zároveň zobrazuje naši současnou polohu, tedy kde zrovna stojíme. Aby to ale nebylo příliš jednoduché, na mapě nevidíme, jakým směrem jsme zrovna otočení, takže je třeba využít starý dobrý kompas. Do mapy se automaticky zakresluje, kam máme jít, případně důležité objekty. Kromě častého hledání cesty ale člověk spíše kouká a pozoruje dění hry. Maximálně tak můžeme brát různé předměty a prohlížet si je z různých stran, ale dění hry kdo ví jak neovlivníme. Po mapě jsou také rozmístěny úschovny s různými věcmi, které jsou určené pro nás. Užitečnou věc zde ale najdeme snad jen jednou či dvakrát (třeba baterku). Obvykle ale jde o pouhé zpestření.
Při našem toulání se je často úplné ticho, doplňované snad jen zpěvem ptáků. Je to záměr, díky kterému ještě více procítíme pravou atmosféru prázdné krajiny. Důležité momenty jsou naopak dokresleny kvalitní hudbou. Tou hlavní zvukovou kulisou po celou dobu hraní je ale právě naše parťačka, která je na příjmu, ať se děje cokoliv. Na cokoliv narazíme, můžeme to vysílačkou okamžitě nahlásit, čímž získáme nové informace nebo často jen vtipný komentář. Neustálé škádlení s Delilah hře dodává těžko popsatelnou šťávu. Na její zprávy můžeme obvykle reagovat vícero způsoby, ze kterých si vybereme. Mnohé však nahlašovat vůbec nemusíme, případně není třeba reagovat na vysílačku, čímž daný rozhovor ukončíme.
Firewatch zkrátka zprostředkovává jedinečný zážitek, který vzniká užíváním si všudypřítomné jedinečné atmosféry přírody. Kupodivu se k tomuto základu hodí ono propojení s eskalujícími napínavými událostmi. Přesto se objevuje jeden problém – anglický jazyk. Ve hře jako je tato, je velmi důležité rozumět příběhu – a pokud někdo neumí anglicky, může mu to zážitek ze hry podstatě pokazit. Některým napomůže porozumění angličtině alespoň zobrazení titulků. FireWatch určitě není hrou, která by měla, kdo ví jak obrovský rozpočet, což je vidět třeba v tom, že málokdy narazíme na nějakou jinou postavu. A když ano, vidíme jen obrys nebo část postavy. Vývojáři zkrátka neměli kapacitu na tvorbu vedlejších postav, které jsou poměrně složité a byly by zde jen na chvíli. Ze stejného důvodu nenarazíme ani žádné video dokreslující příběh. Mistrovsky a kreativně ale vymysleli, jak to vše vykompenzovat, takže to ve finále téměř nevadí.
Firewatch upřímně doporučujeme pro jeho originalitu. Tenhle titul zkrátka přišel s nezvyklým herním konceptem, kombinující oddechovku i napětí a dokázal ho překvapivě kvalitně zpracovat do výborného kousku herní zábavy. Titul je k dispozici pro Windows, OS X, Linux a konzoli PlayStation 4. Škoda jen, že hra nezabaví na více než pár hodin. Cena je 20 euro (asi 550 Kč) a pokud si tři eura připlatíte, získáte i asi 30 minutový soundtrack. Od nás si odnáší zasloužených 85 %.
