Na počátku nebylo slovo, nýbrž temnota, v níž celou věčnost bloudily duše nešťastníků, než přišla Luce. Ne, nejde o začátek mýtického románu ani o kreativní interpretaci Bible, je to příběh Fail of Light.
Fall of Light vytvořilo pouze dvoučlenné italské studio RuneHeads. přičemž Fall of Light (dále jen FoL) stihli vytvořit za neuvěřitelný rok. V zásadě jde o spojení Dark Souls a ICO s pohledem svrchu. To znamená, že cílem je eskortovat vaši světélkující dceru na bezpečné místo a na cestě ji ochránit před celým zástupem nepřátel. Zahrát si můžete na PC, Xbox One, Playstation 4 a Nintendu Switch.
Ale zpět k příběhu. Luce (světlo) dala světu řád a klid. Jenže nic netrvá věčně. A tak zatímco Luce moudře vládla a vše vzkvétalo, objevil se Pain (bolest), který potichoučku sílil a plánoval převrat. Když dovršil 13 cyklus (nevím, co to znamená, hra to nevysvětlí), vypuklá krvavá válka mezi světlem a temnotou, na jejímž konci čekalo uvěznění Luce a nekonečné utrpení pro všechny smrtelníky. V tomto neklidném světě se ocitnete právě vy se svou dcerou, přičemž vaším jediným cílem je dovést ji do poslední baště světla.
Tolik asi k příběhu, není nikterak originální, ani propracovaný, ale poskytuje vcelku dobrou mýtickou kulisu. Jen mi hlava nebere, proč se Pain jmenuje zrovna „bolest“ a ne „temnota“ a proč se jmenuje anglicky, zatímco jméno Luce je z italštiny.
Vaše indigové dítě vám bude občas nápomocno při řešení různých hádanek, kterých ale není mnoho, a taky vám poslouží jako taková živá louč. Jinak budete ale spíš pomáhat vy jemu. Můžete svou dceru vést přímo za ruku pro větší bezpečí, občas pak ale zakopne, což vám může pěkně zkomplikovat situaci, zvláště když třeba utíkáte před neporazitelným monstrem. Pokud dcera zemře, můžete ji na stejném místě vzkřísit, pokud ale bude zajata, budete muset najít na dané mapě celu, jež je samozřejmě střežená, a vysvobodit ji. Pomůže vám k tomu jakýsi instinkt, jež vám přímo ukáže směr.
Na cestě vás bude také doprovázet magický amulet, který získáte hned na začátku. Ten je schopen absorbovat duše padlých nepřátel, čímž vás značně posílí. Taktéž vám umožní přeměnit se v berserkera či vám doplní životy. Zezačátku mě toto sbírání duší velmi bavilo, jenže časem jsem zjistil, že vlastně o nic nejde, protože prostě jen stačí zabíjet nepřátele, nic víc. Na amulet nakonec rychle zapomenete. Klidně by ho vývojáři mohli vynechat a říct, že vaše postaví sílí, protože postupuje na vyšší úroveň, nebo se jen časem zdokonaluje, amulet sám o sobě totiž nakonec nenabízí nic zajímavého.
Tím se dostáváme k hlavnímu problému FoL. Ačkoli je zde několik zajímavých nápadů a hezkých efektů, vše velmi rychle omrzí. Hra je velmi stereotypní. Mapy slouží jako koridory, na nichž na vás čekají protivníci, které po hodině hraní budete automaticky likvidovat jednoduchým vzorcem útoků. Většinou stačí pravé tlačítko myši a pak dvakrát tlačítko levé. Tím vyřídíte většinu aspoň těch slabších nepřátel. Pokud to stačit nebude, budete se muset stáhnout, protože vám dojde energie. Počkáte až se obnoví a pak celý vzorce opakujete.
Soubojový systém je velmi jednoduchý a opravdu toho nenabídne o moc víc než jen opakované mačkání tlačítek pro základní/silný útok a úskok. Souboje tedy rychle přestávají být zábavné a budou spíše na obtíž. Hra se navíc snaží být dost náročnou, takže budete často umírat. Většinou to vypadá následovně: Zhruba patnáct minut chodíte po mapě a zabíjíte nebožáky, již si dovolí postavit se vám do cesty. Pak ale narazíte na zákeřného bose, který vás nemilosrdně pár ranami zabije. Anebo hůř, otevřete dveře, které slouží jako past, takže vás v okamžiku zabije letící šutr, čemuž nemůžete nijak zabránit. Respawn je na checkopintu, který je už daleko za vámi, takže si uplynulých 15-20 minut musíte dát znovu, aby vás opět zabil boss opět atd. Souboje se rázem stávají grinděním. Ačkoli mi samy o sobě vůbec nevadí, ve výsledku je nenávidím, protože s nimi musím ztrácet zbytečně čas, abych se posunul v příběhu dopředu.
Perličkou na tom všem je to, že vždy, když projdete checkpointem, všichni padlí protivníci opět povstanou. Takže když se budete vracet zpět, což vás nemine, tak je zase budete muset přemoct.
Na všem je znát, že se autoři snažili udělat těžkou hru. Např. všude jsou různé propasti, srázy a řeky, do nichž můžete velmi jednoduše spadnout, což samozřejmě vyústí ve vaši smrt. Nebo již zmíněné pasti, kterým se jen těžko vyhnete.
Ale bych hru jen nehanil. Za pochvalu stojí grafická stylizace, v níž se nádherně snoubí prostor s pestrou detailností. Taktéž se mi líbily mnohé efekty. Např. checkpointy jsou sochy, které musíte „zasvětit“ pomocí vaší dcery. Při zasvěcení celá socha krásně zazáří, vyroste u ní na chvilku zelená tráva atd. Grafika i efekty jsou sice povedené, bohužel to je je velmi málo oproti tomu, že 90 % času budete trávit nudnými souboji.
Rozumím tomu, že vývojáři chtěli udělat náročnou hru. Jenže místo toho, aby vysoké obtížnosti docílili různými hádankami, bossy, na které musíte vymýšlet odlišnou taktiku, či komplexním soubojovým systémem, tak se vydali tou cestou, kdy vás hra bude neustále zabíjet a tvářit se u toho, že je to v pořádku, protože takhle těžké přeci hry vypadají. No, nevypadají, aspoň ne pro mě tedy. Tohle není vysoká obtížnost, tohle je ryzí masochismus.
Je mi opravdu líto, že musím dát nízké hodnocení, protože je mi jasné, kolik práce museli oba její vývojáři do hry vložit. Navíc některé věci se opravdu povedly, jako třeba již zmíněná grafika, či animace, různé efekty či soundtrack. Naneštěstí ale v tom základním, jako je třeba soubojový systém, FoL dost zaostává, tudíž nemohu jinak.
