echochrome

Sony v poslední době vydává docela dost skutečně zajímavých, originálních a především neuvěřitelně chytlavých titulů. Speciálně bych vyzdvihnul především dvě z nich, které se objevily pouze na PSP – LocoRoco a nedávný Patapon. Za jejich vývojem stojí SCE Studios Japan a právě ti mají shodou okolností na starost i echochrome. Na první pohled je jasné, že i tentokrát se nejedná o žádný tuctový titul. Ba naopak, nyní zašli tvůrci s originalitou možná ještě o kousek dál a hned na úvod musíme prozradit, že v některých směrech nás tentokrát neuspokojili. Echochrome se chystá vyjít pro PSP i PlayStation3, na kterém jsme si zahráli plnou verzi. Jestli jste už stačili zhlédnout obrázky v tomto článku, jste možná malinko zaskočeni, a proto si pojďme celý koncept osvětlit.

 

  

 

Panáček v akci

Ano, v hlavní roli echochrome je vcelku obyčejný černý panáček, s nímž musíte postupně procházet připravené úrovně. Každá z nich je sestavena z několika jednoduchých prvků – krychlí, schodů, děr, apod. Vaším úkolem je pochopitelně celý level projít, ale nějaký exit byste hledali jen marně. Na určitých místech jsou totiž duchové našeho panáčka a k nim ho musíte postupně dopravit. Pořadí nerozhoduje, avšak ke každému se musíte dostat. Samotnou postavičku prakticky neovládáte, ona jen pochoduje stále dál a dál. A světe div se, přímo přemisťovat nelze ani žádné objekty. Vaším „jediným" úkolem se stává natáčení kamery do různých směrů a úhlů. Samozřejmě prostředí je kompletně ve 3D a vy musíte panáčkovi připravit ideální cestu vlastně jen díky optickým klamům. Abychom byli přesní, platí zde pět obecných pravidel, na která je zapotřebí neustále myslet.

 

 

 

5 základní zásad

Abyste se ve hře alespoň trochu zorientovali a dokázali si představit jak co funguje, připravili pro nás autoři na úvod jednoduchý video tutoriál. Ostatně snad jedině z videa lze celý princip pochopit, a proto určitě doporučujeme zhlédnout trailer v tomto článku. Právě v něm nám tvůrci představují zmíněných pět pravidel, jež vedou k vítězství. Prvním je perspektiva cestování – pokud posunete kamerou, aby byly dva samostatné bloky vidět hned vedle sebe (jakoby propojené), vytvoříte tím novou jednolitou cestu. Zkrátka když jsou jakékoli bloky vidět jako propojené, skutečně se po nich dá přejít jako po jedné cestě. Druhé na řadě máme „hledisko doskoků" – jestliže dva bloky vypadají jakoby byly pod sebou, i když ve skutečnosti nejsou, lze na ten nižší přeskočit. Třetí v pořadí, perspektiva existence, nám vysvětluje fungování děr, kterými lze běžně propadnout. Ovšem pokud ji zrovna z vašeho úhlu kamery nevidíte, jednoduše jakoby neexistovala. Předposlední hledisko neexistence je prakticky opakem poslední zmíněné. A konečně perspektiva skoků, což je podobné dopadům. Jestliže dva bloky vypadají, že jsou nad sebou, můžete na ně při použití skoku (speciální „tlačítko" na některých místech) vyskočit. Tak to bychom měli základní předpoklady celé hry. Zkrátka musíte si především zvyknout na to, že všechno existuje jen tak, jak to zrovna vidíte z vašeho pohledu kamery.

 

 

Obtížnost

A tím jsme, přátelé, vlastně vyčerpali veškeré možnosti, které hra nabízí. Prostě jen otáčíte kamerou, myslíte na zmíněné předpoklady a snažíte se nastavit panáčkovi cestu na konkrétní místo. Na první pohled se mi hra zdála skutečně hodně obtížná. Naopak po projití několika úvodních kol mne princip vcelku chytnul, ovládání je intuitivní a dobře jsem se bavil. Zanedlouho ale přišel ohromný stereotyp, protože každý z 56 levelů je prakticky stejný. Razantně se však zvyšuje obtížnost a osobně mi v pozdějších fázích připadá možná až přehnaná. Úrovně jsou děleny do 7 obtížnostních skupin, přičemž tedy v každé nalezneme osm kousků. Pokaždé se musíte kromě samotného projití snažit o dosažení co nejlepšího času. Mimochodem echochrome nabízí dva odlišné „módy": Freedom, v němž vám hra sama zvolí osm úrovní, které musíte zdolat a druhým je Atelier. Tam si lze vybrat některý konkrétní level dle svého uvážení.

 

 

 

Zpracování

Právě vizuální stránky se mnozí můžou zaleknout, protože hra skutečně není next-gen. Svým zpracováním mi připomíná spíše jedny z prvních flash her v prohlížečích. Na televizi prostě vidíte jen obyčejné bílé pozadí, na kterém jsou černými čárami nakreslené jednotlivé bloky. Dohromady to vypadá maličko jak udělané v malování. Přesto má echochrome svůj styl a je důkazem, že kvalita hry se nemůže hodnotit podle grafického zpracování.

 

 

 

Ovládání

Na ovládání není příliš co řešit. Analogovými páčkami pohybujete směrem a úhlem kamery a kromě toho využijete vesměs jen jedno tlačítko. Díky němu lze rozdávat panáčkovi jednoduché povely. Nejužitečnější je rozhodně příkaz myslet, kdy se zastaví a máte tak čas na rozmyšlenou a přípravu další trasy. Po pravdě řečeno bez něj by nějaká kola asi ani nebylo možné projít. Naopak když je cesta připravená, můžete ho zrychlit, abyste se nemuseli koukat jak se tak loudá. Co se týká ovládání, nemůžeme opravdu nic vytknout a zvyknete si okamžitě. S vymýšlením tras už je to horší.

 

  

 

Casual hra

Samozřejmě echochrome je unikátní a originální hrou, o tom nemůže být sporu. Na druhou stranu se nám zdá svým principem i zpracováním až příliš jednoduchá. A právě proto nám pasuje spíše jen na PSP, kdy se v ní můžete po cestách vydovádět. Při ležení v obýváku u PS3 nás zkrátka příliš dlouho nebavila. Všechny úrovně jsou po stránce hratelnosti úplně stejné a chybí jim nějaké výraznější oživení, ideální by byl rovnou ucelený příběh. Malou výhradu mám i k obtížnosti, která je v pozdějších fázích možná až příliš vysoká. Na druhou stranu nás potěšil primitivní editor vlastních levelů, které lze následně sdílet se svými přáteli. Suma sumárum aby vás echochrome dokázalo nadchnout, musíte být hodně velkým fandou jednoduchých logických hříček a nesmí vám vadit grafické zpracování pomalu pod úrovní dnešních flashovek. V neposlední řadě k hraní potřebujete mít alespoň nějakou prostorovou představivost, podobně jako Patapon vyžaduje minimálně špetku hudebního sluchu. Na úplný závěr ještě dodáme, že hra se prodává za skvělou cenu deset dolarů. Už nyní přitom tvůrci chystají různé updaty s novými misemi. Nakonec však echochrome udělujeme "jen" 70%.