Dying Light

Zábavní průmysl nám zombie apokalypsy všech druhů a tvarů servíruje téměř bezpřestání už několik let, takže by nás ani trochu nepřekvapilo, kdybychom vyšli ze dveří a zjistili, že jedna taková vypukla i ve skutečném světě. Přesto bychom se této možnosti docela rádi vyhnuli a nadále se s oživlými mrtvolami setkávali výhradně ve světech filmů a her. K našim favoritům, co se nemrtvých týče, patří jednoznačně série Dead Island, s níž jsme se poprvé setkali před čtyřmi lety. Její nejnovější pokračování se však veteráni z Techlandu rozhodli přenechat zcela odlišnému studiu, neboť sami měli plné ruce práce s kříšením mrtvol pro zcela novou značku. Na mysli máme survival akci Dying Light, na níž se dnes společně podíváme.

Ať už jde o AAA videohru nebo béčkový horor, pomalu jsme si byli donuceni zvyknout na to, že jedinými přeživšími zombie apokalypsy mohou být zcela všední postavy, které při jejich přežívání nečeká absolutně nic, co by stálo za pozornost. Tomuto stereotypu se naštěstí Dying Light podařilo mistrně vyhnout. Pokud si chcete užít bezvadného příběhu, v jehož čele stojí propracováné charaktery, jež mají něco do sebe, dále hledat nemusíme. Obzvláště se nám zalíbil postupný vývoj hlavního hrdiny. Tomu na úplném začátku stojí před očima jediný, relativně prostý úkol. Jak se ale o apokalypse, činech společnosti, která jej zaměstnává, a skupinkách lidí, jež se nacházejí v bezprostřední blízkosti smrtelnému nebezpečí, dozvídá více, z ničeho nic dochází hlubšímu uvědomnění a začíná si klást otázky. A stejné otázky si začnete klást i vy sami. Při tom všem však nebudete mít absolutně žádné tušení, jak by celá hra mohla dopadnout. A přesně tak se pozná dobrá story, která vás snadno vcucne a vyplivne teprve na úplném konci šílené jízdy plné překvapení.

Vzhledem k tomu, jak často se s dotěrnými pojídači mozků setkáváme, nám už začíná připadat, že sami o sobě žádnou pořádnější atmosféru vytvořit nedokážou. S trochou pomoci ale jejich potenciál nezná mezí, o čemž nás přesvědčil třeba Naughty Dog se svým kouskem The Last of Us. Nemůžeme sice říci, že by se svojí atmosférou tomuto kousku novinka vyrovnala, kolikrát jsme se nicméně dostali do situace, kdy jsme se cítili, jako by nás obklopovalo nebezpečí ze všech stran a žádný krok neměl smysl. Určité příběhové mise velmi snadno pozvednou vaše chloupky na zátylku z klidové polohy a husí kůže se při nich rozleze po celém vašem těle. A přesně v těchto momentech budete cítit něco speciálního, a i když nevydrží věčně a rozhodně o ně nebudete v průběhu hraní zakopávat každé tři vteřinky, rozhodně vám zůstanou v paměti.

K tomu, aby vás hra zavedla do atmosférou nasáklých chvilek, však překvapivě nevyžaduje předem vyšlápnutou příběhovou cestičku. Občas dokonce postačí jenom to, aby zapadlo sluníčko za obzor, ulice se schovaly pod temný povlak a vy jste zůstali uvěznění uprostřed herního světa mimo dosah jakékoliv zajištěné zóny. Zatímco uprostřed dne jsou zombie pouhou lůzou společnosti, jež se belhá po ulicích a mnohdy vás ani neregistruje, v noci vylézají na povrch obzvláště znetvořená monstra, která svou rychlostí, obratností a děsivostí snadno překonají i nejhorší z vašich nočních můr. Místo veselého pobíhání kolem a zabíjení všeho, co vás napadne, proto musíte začít myslet. Začíná hra na kočku a na myš. Tichý a hlavně pomalý postup vpřed, spojený s neustálým skrýváním a vyhýbáním se každému nemrtvému, je vaší jedinou šancí na přežití. Pro splnění určitých questů a získání bonusů se však tu a tam pobytu venku za svitu luny nevyhnete.

Ani ve dne však nejde o procházku růžovým parkem. Osamocená zombie vám možná mnoho neudělá, většina z nich má ale tendenci se seskupovat, přičemž jediný špatný krok stačí k tomu, aby vás jedna chytila do spárů a zbytek vás mezitím rozcupoval na kousky. Všeobecně nepočítejte, bez ohledu na to, zda jde o protivníky živé nebo oživlé, s tím, že by souboje byly vyrovnané. Otázkou je pouze to, kolikanásobná převaha proti vám právě stojí. Abyste nicméně nemuseli bezpřestání bojovat, alternativou je vyhýbání se všem nebezpečím pobíháním po střechách. Parkour patří k tomu nejlepšímu a nejzajímavějšímu, co Dying Light nabízí a díky čemu jej můžeme považovat za hru se skutečně otevřeným světem, jenž vám nebude klást po cestě absolutně žádné meze.

Hopsání po budovách je jednou ze tří oblastí, v nichž se hlavní hrdina postupně zlepšuje. Odděleně sbíráte zkušenostní body právě za své parkourové kousky, dále pak také za přežívání a přímý boj s nepřáteli. S každým získaným levelem je vám u daného stromu schopností přidělen jeden schopnostní bod, který můžete využít, jak se vám jenom zlíbí. Odměnou může být větší počet získaných předmětů z craftingu, více místa v batohu, nebo třeba nějaký ten speciální pohyb, který využijete při boji. Sami si řeknete, co se vám k vašemu stylu přežívání hodí nejvíce. Systém funguje doopravdy skvěle a zamilovali jsme si i způsob, jakým tvůrci pobízejí hráče k pobíhání po světě uprostřed noci. Tento nadbytečný risk se konkrétně projeví na počtu zkušeností, jež získáte za každou z činností, co vykonáte, což se hodí obzvláště v pozdějších fázích hry.

Závan série Dead Island při hraní Dying Light vnikne do vašich útrob častokrát. Jednoznačně nejvíce však máme oba zážitky propojené chladnými zbraněmi, jež jsou pro ně zcela typické. Velký důraz je tentokrát kladen na jejich opotřebování. Časem se vyplatí pořídit si pár kvalitních kousků, modifikovat je a v případě rozbití je pouze opravit. Zpočátku však budete trubky, krumpáče a sekery střídat častěji než ponožky. K první automatické zbrani se dostanete teprve po pár hodinách ve hře, a i když mají nezpochybnitelnou využitelnost díky jejich síle, vzhledem k přilákávání hord zombíků a zoufalémů nedostatku nábojů se vyplatí zůstat u chladných zbraní, s nimiž je koneckonců spojená velká porce zábavnosti titulu.

Systém vylepšování zbraní také funguje tak, jak jsme na něj byli zvyklí v Dead Islandu. Na každém kousku z vašeho arzenálu se nachází několik slotů, do nichž můžete umístit speciální zlepšováky, díky nimž se se zbraní snáze manévruje, nebo třeba obdrží bonus v podobě elektrického či zápalného poškození. Nejprve ale bude zapotřebí nalézt recept, díky němuž budete dané vylepšení, pokud jste jej nenašli náhodně pohozené ve světě, moci vytvořit. A k tomu je opět zapotřebí sbírat suroviny, bez nichž se v této hře v žádném případě neobejdete. Nachází se ale doslova všude. Prohledávat se tak vyplatí vše od uzavřených tašek až po odpadkové koše. Za skutečně speciálními kousky se budete muset vydat do světa a prohledat skutečně každý z jeho coulů. Prozkoumávání je naštěstí díky parkouru zábavné až hanba, takže se kolikrát stane, že se v něm ztratíte a potrvá několik hodin, než se vrátíte k plnění úkolů a projíždění skvělého příběhu.

Po stránce audiovizuálu patří Dying Light ke špičce, i když musíme uznat, že se nám po čase začal tak trochu zajídat jeho soundtrack, u nějž bychom ocenili větší množství písniček. Vzhledem k tomu, že jde o hru od Techlandu, jsme s velkým počtem bugů počítali dlouho předtím, než se vůbec dostala na trh. Nakonec na tom však nijak nadmíru špatně není. Bugů sice málo neobsahuje, většiny z nich si ale nikdy nevšimnete a jde o úplné drobnosti. Horší to je s problémy spojenými s kooperačním režimem, kvůli nimž se tu a tam neukládá obsah a zcela přestávají fungovat achievementy. Jinak se ale hraní s kamarádem rozhodně vyplatí, neboť se s dalším člověkem po boku zábava jedině násobí. K dispozici nám byly poskytnuty verze pro Xbox One i PlayStation 4. Při srovnávání grafiky si rozdílu prakticky ani možné všimnout není, přesto bychom ale okamžitě sáhli po verzi pro konzoli pro Sony. Jednoduchým důvodem je, že se tvůrcům povedlo vymačkat z DualShocku 4 maximum. Perfektně byl využit reproduktor, jenž je na něm umístěn, stejně jako touchpad, který konečně mohl ukázat, co v něm je.

Dying Light jsme okamžitě zařadili k našim nejoblíbenějším hrám tohoto roku. Bezvadná hratelnost a perfektní příběh zajišťují zábavu na několik desítek hodin, a pokud jste si doposud nebyli jistí, zda si hru pořídit, nebo ne, dále bychom nad tím v žádném případě nepřemýšleli. Od nás si kus odnáší zasloužených 90 %. Nové díly série Dead Island jsou pro nás vždy spojeny s velkými očekáváními. Ta však doposud nikdy naplněna tak úplně nebyla. Techland si každopádně vzal k srdci všechny rady a připomínky a překonal se. Dying Light je přesně tím, čím jsme vždy chtěli, aby byl Dead Island. A kvůli tomu nám okamžitě přirostl k srdci.