Dlouhé měsíce byl Dungeon Defenders II k dispozici pouze v rámci předběžného přístupu. Hru tak víceméně nebylo možné hodnotit, protože i samotní vývojáři deklarovali, že jde o nedokončenou záležitost. 20. června 2017 však malé vývojářské studio Trendy Entertainment hru konečně vydalo v plné verzi a to samozřejmě opět free-2-play. Jen pro úplnost – jde o studio, které stojí i za prvním dílem série z roku 2011. Zajímavé však je, že na svých oficiálních stránkách zde, v týmu uvádí pouze tři členy.
Princip hry je jednoduchý a v podstatě pořád stejný. Objevíme se na jedné z map a naším cílem je uchránit nějaký konkrétní objekt. Zároveň jsou také označeny místa, odkud zanedlouho začnou proudit davy krvelačných nepřátel, aby zlikvidovali nás, naši obranu a především onen hlavní objekt. Známe tak cestu nepřítele i jeho cíl. Nezbývá než se co nejlépe připravit. Po připojení až čtyř hráčů nám hra nabídne několik málo truhel s drahokamy. Za ně postavíme nejrůznější obranné stroje. Každý hrdina má na výběr ze čtyř různorodých staveb. Například rytíř postaví hráz s ocelovými hroty, která soupeře dočasně zastaví a jeho kanón zase nejednoho nepřítele rovnou usmrtí. Lukostřelkyně (genderově fér!) zase vyšle létající balóny, které jednou za čas vylijí na protivníky ohnivou lávu. Díky slušnému počtu hrdinů je celkově k dispozici více než slušný počet možných obran.
V průběhu boje sice můžeme stavět či opravovat, ale nebývá na to obvykle čas. Proto se zpravidla buduje mezi vlnami, kdy máme úplný klid na přemýšlení a rozmisťování. Mnohdy se ukáže, že předchozí vlna naší obranou projela jako nůž máslem a naše stroje tak přestavíme. Nepřátele přichází z vícero směrů. O to pečlivěji musíme přemýšlet, co kam umístíme Některé střílející kousky zvládají útočit všude okolo a tak je vhodné dát je mezi dvě cesty soupeřových armád. Většina věží však útočí pouze jedním směrem. Jelikož nejčastěji hrají a spolupracují v co-opu čtyři hráči, strany si rozdělí a každý hlídá svou oblast. Stejně tak daný hráč obvykle zodpovídá za dostatečnou obranu ve “své” lokalitě. Mnohdy však z jedné z brán přijde zvláště silný útok, případně boss, a tak mu ostatní rychle přispěchají na pomoc.
O rozvrstvení nepřátel a jejich postupu nás informuje mini-mapa, na které všechny spojence i soupeře přehledně vidíme. Přestože narazíme na malé skřety, velké zlobry, draky a nejrůznější létající havěť, nepřátelé se bohužel opakují stále dokola. Rozhodně bych uvítal více druhů, protože už po 2-3 hodinách “paření” mi přišlo, že nic nového na mě snad už ani vybafnout nemůže.
Zatímco v rámci předběžného vývoje autoři nepřidávali zase tak moc nových nepřátelských netvorů, hrdinové přibývali jeden za druhým. Hned od začátku budeme mít k dispozici rytíře, lučištnici, mága a monka. Na další hrdiny si budeme muset našetřit. Rychlejší variantou je samozřejmě využít reálné peníze a nové hrdiny si jednoduše koupit za měnu prémiovou. Zalíbil se mi zejména Abyss Lord, což je v podstatě necromancer. Celkem je ve hře 10 hrdinů, při čemž lze mezi nimi měnit i v průběhu samotné hry. Musíme si však vybrat pouze čtyři hrdiny, kteří budou ve hře okamžitě k dispozici. Nelze tedy měnit mezi všemi. Právě ti aktivní získávají zkušenosti z dané mise, přestože celou dobu klidně můžeme hrát jen za jednoho z nich.
Vývojáři do hry vychytrale přidali i možnost zahrát si zkušební hru. Je to sice bez nároků na zkušenosti či odměny, za to si však vyzkoušíme kteréhokoliv hrdinu, ne pouze ty odemknuté. Přímo v boji si tak vyzkoušíme vyhlídlé oblíbence, takže již není třeba kupovat zajíce v pytli. Každý z bojovníků umí stavět 4 unikátní stavby a je vybaven 3-4 aktivními skilly. Skilly jsou limitovány množstvím many, která se však v boji automaticky dobíjí.
Dungeon Defenders II je očividně postaven na multiplayeru. Přesto nejde o mise, jež by postrádaly jakoukoliv spojitost. Jak postupujeme misemi (a mapami), přehrávají se nám mezi nimi krátká videa. Jakýsi stručný příběh zde tedy existuje. Přestože nejde o nic světoborného či strhujícího, je to lepší než nic.
Nejenom že každá další mise je o něco obtížnější, ale hráči to mohou rovnou rozjet na vyšší obtížnost. Vyšší zátěž si tak logicky vyžaduje také vyšší sílu jak obranných staveb, tak samotných hráčů. Síla hrdiny a jeho věcí je dána čistě jen jeho výbavou. Právě nejrůznější předměty je to, co hráče stále motivuje hrát dále. Každý totiž chce získat to nejlepší možné vybavení. Ať už jde o zbraň, brnění či cokoliv dalšího (a že toho je!), vše svou specifickou barvou ukazuje svou vzácnost. Pomocí čísel pak zase odhalíme konkrétní statistiky. Zbraně kromě základního útoku mnohdy působí i zranění nějakým tím elementem, například ohněm či ledem. Jak tak přicházíme k novým a lepším věcem, získáváme zároveň zkušenosti a tím i vyšší levely. S vyšším levelem se k nám zároveň dostávají celkově lepší kousky a tak stále dokola, dokud se nestaneme maximálním levelem. Jde v podstatě o to dosáhnout co nejlepších možných statistik. Kromě spoluhráčů každého bojovníka s vyšším levelem obvykle doprovází nějaký ten mazlíček. Mazlíčci dokáží útočit přímo v boji, ale jejich hlavním cílem je vylepšit číselné údaje hráče. Vybavení náhodně padá z mrtvých protivníků. Zcela jistě však něco získáme z truhly, kterou můžeme otevřít na konci každé úspěšné mise.
Grafická stránka je vyladěná na jedničku. Vše se nese v kresleném, možná trochu pohádkovém duchu, avšak mně osobně se to líbí. Celkově titul působí spíše jako produkt velkého studia než několika málo vývojářů. Stejně tak zvuková stránka je zdařilá, ačkoliv hudba není kdo ví jak chytlavá a mohla by na tom být o kapku lépe.
Dungeon Defenders II zabaví, pobaví a nadchne. Někoho na delší dobu, ale troufám si tvrdit, že mnoho hráčů si hru bude užívat jen dočasně. Ve hře jde totiž pořád o to stejné. Na druhé straně díky pěkné grafice a slušnému počtu zajímavých hrdinů se má hráč na co těšit. Solidní arzenál ostatně nabízí také nejrůznější vybavení. Souhrně titul hodnotíme na zdařilých 75 %.
