Dead Space

Survival horor jménem Dead Space se spolu s Mirrors Edge měl stát znamením obrody portfolia herního molochu Electronic Arts. Ten v minulých letech obzvlášť silně propagoval taktiku pokračování, licencovaných a rodinných titulů. Značně si tím ale znepřátelil hardcore (toto slovo už však nemá stejný význam jako třeba před deseti lety) publikum, které se nechce nechat krmit stále stejnými odvary téhož, ale rádo by chutné novinky, jakýsi posun vpřed. Ten aspoň částečně Dead Space přináší. Je to kousek, který ani omylem nepatří do dětských či mladistvých rukou, ale jednoznačně si zaslouží přísnou nálepku „18+“ a někomu i to může připadat mírné, protože tahle hra bude méně otrlé povahy budit ze spaní.

 

 

Vše přitom začíná tak příjemně. Rozjímáním nad krásami vesmíru na palubě plavidla vyslaného ze Země za účelem opravy chlouby těžařské flotily USG Ishimura. Lidstvo je totiž v nepříliš daleké budoucnosti tak vyspělé, že si může dovolit těžit asteroidy a získávat z nich suroviny, kterých se na modré hroudě již nějaký ten pátek nedostává. Jenže nikdo příliš nedomyslel, že s rozpínavostí roste pravděpodobnost, že lidstvo narazí na nějaký mimozemský druh a také šance, že tento nebude příliš přátelský. Ano, všechno se pokálelo a na USG Ishimura nejsou zadrhnuté turbíny ani rozmlácené rádio, ale nefalšovaná vetřelecká invaze, která si nezadá s pojetím hororů jako je Věc či Horizont událostí.

 

 

V porovnání s tím působí vyslaný tým docela směšně. Pár vojáků, bezpečnostní technici a inženýr Isaac. To jste vy a co čert nechtěl, na palubě Ishimury je i vaše milovaná dívka, takže se nemůžete jen tak obrátit na podpatku a vypadnout z tohoto plovoucího vesmírného pekla zpátky domů, ale budete muset zatnout zuby, naučit se používat zbraně a všechno to vyřešit. Ačkoliv všechno je asi příliš silné slovo, jelikož hovoříme o hře Electronic Arts, a ta si pochopitelně zadělává na další díly. Popravdě, příběh není nejsilnější stránkou Dead Space a rozhodně nečekejte takové filozofické a mýty opředené hody, jako třeba v Bioshocku či Deus Ex, s nimiž se hra občas neprávem srovnává. Tohle je něco jiného. Myšlenkově vcelku přízemní, na druhou stranu však pocitově velmi výrazná hra. Dodejme, že nepříliš přehledné dějové klubko se odvíjí v celém průběhu hry, ale tak jako tak vás budou zajímat jen ty nejdůležitější zprávy a zlomy.

 

 

 

Vše je ale řešeno velmi stylově, a tak budete na palubě Ishimury nacházet audiology se srdceryvnými záznamy někdejší posádky, která se dílem vypařila, dílem proměnila v hrozivá monstra. Hned po startu budete se svými parťáky rozděleni, a tak si musíte vystačit s dorozumíváním prostřednictvím holografických obrazovek. Je to opravdu pěkné a navíc užitečné. Když na vás někdo na dálku mluví, nejenže ho vidíte a slyšíte, ale klidně můžete i chodit po okolí a nejste zbytečně vázání na nějaký terminál. Rovněž veškerá menu jsou holografická, což s sebou nese ale i jednu nevýhodu. Když je spustíte, rozhodně to neznamená, že byste aspoň na okamžik mohli vydechnout od nepřátelského náporu. Vše je realtime a pro výdech musíte na klávesu Escape.

 

 

Procházka po obřím vesmírném plavidle skutečně stojí za to. Docela jsme se báli repetitivnosti prostředí, tento pocit nás ale přepadal naprosto minimálně, a když, tak ve druhé polovině hry. Ta je totiž poměrně dlouhá a průměrnému hráči vydrží nějakých 15-20 hodin, takže stereotypnost se dá odpustit s tím, že Dead Space je dvakrát delší než třeba Call of Duty, takže pokud něco haníte, už je to jakoby nadstandard. Ale jak bylo řešeno – USG Ishimura je vyvedena opravdu řádně. Na první pohled je to opravdu chladný, kovový komplex, který překypuje nehostinností, obzvlášť když víte, že tu někde něco je. Na druhou stranu ale hýří drobnými detaily. Nebojte se holých chodeb a prázdných místností. Na každém krůčku je nějaká věcička, serepetička apod. Prostě je na co se dívat. Zároveň je to ale docela labyrint, ve kterém není úplně jednoduché se orientovat.

 

 

Naštěstí máte k dispozici nejen mapu, ale také novinku v podobě ukazatele cesty. Nejde o žádnou šipku, které byste se nezbavili, ale když nevíte kudy kam, stisknete Ctrl a nenápadná modrá linka na podlaze vám ukáže, kam byste měli jít. Obvykle vás už trkne, co byste tam měli udělat, ačkoliv někdy je přece jen nutné trochu popřemýšlet. Dead Space v sobě totiž má integrovaných docela dost lehčích puzzlů, jež vyžívají především hrátek s fyzikou. Občas se z paluby dostanete na pár sekund ven či do antigravitačních polí.

 

 

Určitě největší devizou Dead Space je atmosféra, která je skutečně hustá. Prostředí samo o sobě působí hororově a nejrůznější kouřové, světelné a možná především zvukové efekty to ještě umocňují. Zkrátka na vás padne tíživý pocit, ale tak nějak příjemně. Chcete se nechat překvapit a nechat strašit. Autoři se po celou dobu hry pokouší o nenadálá zjevení nepřátel. Ovšem protivníků je kolem a kolem podstatně více než třeba v Silent Hillu, kde jste skutečně nevěděli, zda tam něco je, nebo není. Dead Space se přece jen více blíží Doomu 3 a prakticky vždy si můžete být jistí, že nějaké to monstrum potkáte. Přesto se ale párkrát leknete, i když je třeba říct, že nikoliv k smrti. Někoho možná zklame, že si tady autoři dali větší práci, ale na druhou stranu – kdyby se člověk opravdu strašlivě lekal, tak by asi neměl příliš velkou touhu pokračovat, že? Pokud to však vyznělo tak, že se bát nebudete, je tomu přesně naopak. Atmosféra Dead Space je zkrátka jednou z těch nejlepších za tento rok.

 

 

Poměrně výrazně se na tom podepisují také nepřátele. Jejich kreace jsou roztodivné a detailně zkoumat byste je asi nechtěli. Ještě zajímavější je ale způsob vypořádávání se s nimi. Jednak je třeba říct, že Isaac není žádný rozený střelec a zpočátku má jen velmi slabou zbraň-nezbraň. Později si sice v mechanickém obchodě za nalezené peníze (pravda, to trochu nedává smysl) koupí kvéry typu pulzní pušky či plamenometu, ale přinejmenším munice nikdy není na rozdávání, obzvlášť na vyšších úrovních. Rozhodně jí není tolik, abyste si mohli dovolit pálit jen do těla nepřítele. Co to plácáme? Inu, Dead Space je postaveno tak, že po hráči prakticky vyžaduje, aby přesně mířil a odděloval od monster jejich končetiny. V takovém případě se jich totiž zbavíte mnohem rychleji než střelbou kamkoliv. Někdy je to ostatně jediný způsob, jak se jich zbavit. Občas se nevyhnete ani mlátičce na blízko, jelikož se vám nepřátelé dostanou až příliš na tělo. Naštěstí je možné je pěkně praštit, dostat se z jejich sevření nebo na ně šlápnout a být si jist jejich definitivní smrtí. Na náš vkus se ale občas kreatur vyrojilo až příliš najednou. Ne že by to bylo kdovíjak obtížné, ale spíše utrpěla přehlednost. Slušnou část obrazovky totiž zabírá model hlavního hrdiny, a když na vás útočí tři monstra, občas ztrácíte pojem o prostoru. Navíc se tím z kvalitního hororu místy stává béčková rubačka.

 

 

Naštěstí má Dead Space řadu dalších prvků, které hráče dokáží rozptýlit. Kromě zmíněných puzzlů, jež nejsou těžké, ale zato potěší svou variabilitou, stojí za zmínku zpomalování času pomocí stáze. To upotřebíte právě ve chvílích, kdy se na vás hrne více nepřátel a vy jakožto relativně křehká tělesná schránka, byť opatřená inženýrským brněním, byste nemuseli obstát. A pak je tu samozřejmě kineze, umožňující pohybovat s předměty. V neposlední řadě potěší zjednodušený RPG systém v podobě zlepšování vlastností jednotlivých zbraní, brnění a různých schopností. To všechno si osvojíte poměrně brzy, takže je docela pochopitelné, že se hra ve své druhé části již docela opakuje. Ale jak už bylo řečeno, zase je delší, než je obvyklé.

 

 

 

Technologická úroveň Dead Space není žádný zázrak, ovšem hře se nedá upřít, že vypadá dobře. Textury sice nemají nejvyšší rozlišení a na tělech monster bychom si také představovali více detailů, ale jako celek to působí skutečně atmosféricky. A majitele slabších sestav potěší, že Dead Space není vůbec náročný na hardware. Zato zvuky patří k žánrové extratřídě a o atmosféru se starají přinejmenším stejně jako vizuál. Všude něco skřípe, šeptá, cupitá, řve a to celé je podepřeno tajemným hlasem. Odkud asi pochází a komu patří?

 

 

Přestože Dead Space rozhodně není bezchybnou hrou a má své mouchy, které ji přece jen trochu sráží a přestože to v zásadě není nic moc objevného, jako spíše dobře pospojovaného, tak to prostě stojí za vyzkoušení, obzvlášť pokud se rádi bojíte a holdujete silné atmosféře. Na tyto zážitky budete ještě nějakou dobu vzpomínat – 85%