Dead Space 2

Letošní rok je zatím na nové hry docela chudý. Přestože v naší sérii článků o nejočekávanějších hrách roku 2011 jsme nevěděli se museli těžce rozhodovat, jaké hry vynechat a kterým dát přednost, teď spíše nevíme, co hrát. Koncem ledna vyšlo ale hodně ambiciózní pokračování hororové akce Dead Space, a to jak na počítače, tak konzole PS3 a Xbox360. Ještě před vydáním jsme si vzpomněli na Mass Effect 2, který také vyšel přesně loni touto dobou a sklízel pak úspěch naprosto celý rok. Podaří se něco podobného také Dead Space 2? Půjde o stejně nezapomenutelnou hru, jež bude přežívat dlouhé měsíce, nebo se na ní naopak po pár týdnech zapomene? Nejen to se pokusíme odhadnout v dnešní recenzi, ve které jsme se tomuto hororovému titulu podívali na zoubek.

Druhé pokračování má opět na starost vývojářské studio Visceral Games, které se rozhodlo na jedničku přímo navázat. Pokud jste ji tedy snad nehráli, určitě to doporučujeme udělat před tím, než se pustíte na dvojku. Navíc byla by škoda, kdyby vám tento survival horor, který vycházel v roce 2008, unikl. Abyste se mohli rychle dostat znovu do dění, přichystali tvůrci také krátký filmeček, který pro jistotu shrnuje události z jedničky, i když tedy jeho spuštění je naprosto dobrovolné. Na scénu se i tentokrát vrací hlavní hrdina Issac Clarke, i když v trošku víc lidštější podobě. Tvůrci mu totiž konečně dali hlas i obličej a příběh se snad ještě více zaměřuje na něho a na jeho osobní prožitek. Dostáváme se na planetu Titan, konkrétně do těžební kolonie Sprawl, a to tři roky po původních událostech. K příběhu už snad jen dodáme, že se znovu objevují problémy v podobě Necromorphů a opět se zde všichni proměnili v hrůzostrašná monstra.

V zásadě můžeme říci, že na základu hratelnosti se nic až tak razantního nezměnilo. Jednička sklidila slušný úspěch a dvojka se rozhodla jít v jejích šlépějích. Co to znamená v praxi? Samozřejmě pořádnou dávku násilí, brutality a hororově vypadajících lokací. Tedy v oblasti násilnosti a brutálnosti zpracování série Dead Space tímto druhým dílem pokročila snad ještě o krok kupředu. Může za to především krásné vizuální zpracování s ještě větší dávkou detailů a také krve. Co se týká samotné hovorovosti, vězte, že i tady se několikrát pěkně vylekáte a budete procházet lokacemi se staženým zadkem. Atmosféru navozuje většinu času temné prostředí, kdy hutnou tmu prořezává jen světlo vaší baterky. Umocnit zážitek se do velké míry povedlo i díky hodně ořezanému uživatelskému rozhraní, které zabírá jen minimum místa na obrazovce a zároveň nenarušuje atmosféru. Na druhou stranu abych byl upřímný, první díl Dead Space se mi zdál přeci jen o něco více strašidelnější, protože tady byla do velké míry hororovost vystřídána větší brutalitou.

Když pomaloučku procházíte temnými zákoutími, nikdy nemůžete vědět, jaká příšera na vás vyskočí. Pocity strachu tedy navozuje jak tma, tak design lokací a především vyzření odporných Necromorphů. A občas je to skutečně boj o holý život, do něhož se hráč lépe dostává i díky již zmíněné větší přirozenosti a lidskosti hlavního hrdiny. Ve své podstatě jde pořád o klasickou koridorovou akci, která by bez naprosté naskriptovanosti nemohla fungovat. Nepřátelé jsou na vás většinou vypouštěni rovnou ve větších skupinkách a musím říci, že občas jsem s nimi tedy měl docela fušku. Systém soubojů se dočkal značných úprav k lepšímu. Především tedy do větší míry nabádá a doslova nutí hráče (i když přirozenou a příjemnou cestou) k využívání dvou speciálních schopností Issaca. Jde o Telekinesi a možnost zmrazit nepřátele. Pomocí telekinese lze víceméně jaký objekt přitáhnout k sobě a následně ho vymrštit na protivníka, ať už jde o nějakou železnou tyč obstarávající takto funkci oštěpu, nebo třeba invalidní vozík. Užijete si s tím hodně srandy, navíc používání této ability vám značně šetří náboje, kterých na vyšší obtížnost skutečně není příliš. Druhá schopnost pak slouží ke zmrazení protivníků, čímž je na nějakou dobu zpomalíte. V praxi k nezaplacení, protože občas jich na vás nabíhá opravdu hodně. Navíc zmrazení několikrát musíte využít i na nějaké věci, abyste se dostali dál – třeba jednoduše na dveře, které se vám zavírají těsně před obličejem. Můžeme tak mluvit o malých hádankách, i když nečekejte nic, co by nějak extra zaměstnalo vaše mozkové závity a zabralo vám dlouhé minuty přemýšlení. Hlavně v úvodních kapitolách se tvůrci na obě schopnosti hodně zaměřili, čímž přirozenou cestou nabádají hráče k jejich používání a zažití.

Když už jsme nakousli rozbor soubojů tak nesmíme opomenout ani nabídku zbraní. I v tomto směru vychází Dead Space 2 hodně z jedničky – plno kousků už dobře známe, ale přibyly také nové. Naším základním nástrojem se tak stává plasmový řezák (jehož replika je ostatně součástí sběratelské edice PC a Xboxové verze). Právě variabilní nabídce zbraní, které dokážou zaujmout svojí originalitou a nápaditostí, vděčíme za celkovou rozmanitost hry. A také za onu brutalitu, protože většinu času nepřátelské zrůdy rovnou řežete na malé kousky. Propracovanějšího zpracování a s tím souvisejícího častějšího využití se dočkal i klasický útok nablízko. Nechybí ani možnost nepřátele doslova rozdupnout na kusy. Všechny zbraně si navíc můžete postupně vylepšovat a zdokonalovat, takže máte na výběr, abyste mohli stále používat především ty, s nimiž vás hraní baví.

Jak jsme již zmínili, do velké míry se o vyvolání pocitů strachu postarali nepřátelé. Vrací se staří známí Necromorphové jako jsou třeba zákeřní malí Lurkeři a mnozí další. Přidala se k nim i celá řada nových příšer, opět značně děsivých. Zkrátka tady nečekejte nějaké běžné nepřátele ani náhodou. Docela by mě zajímalo, jak děsivé by nakonec bylo Dead Space 2, pokud bychom místo těchto příšer dali do hry třeba normální vojáky. Obávám se, že takřka vůbec, právě zrůdní mutanti po všech směrech navozují tíženou atmosféru. V jejich navrhování zašli tvůrci tentokrát ještě o stupeň dále, kdy se proti vám postaví i malé zmutované děti. Pro někoho to může být snad až příliš silné kafe. Jak zmiňujeme v průběhu celé dnešní recenze, Dead Space 2 určitě není revolučním počinem, který by přinášel něco naprosto nového. Naopak většina věcí přímo vychází z jedničky, a tak cílí především na její fanoušky. Ty dle našeho názoru dokáže bez problémů uspokojit, na druhou stranu nezlobili bychom se za nějakou revolučnější featurku v hratelnosti a zaběhnutém konceptu.

Maličkostí, která mne tedy osobně nijak zvlášť nenadchla, je hackování. Jde vlastně o takovou mini-hříčku, v rámci níž musíte analogovou páčkou pohybovat do stran a najít to správné místo, kdy se rozsvítí modrá kontrolka, načež pohotově zmáčknete tlačítko. Svým konceptem opravdu jednoduchá blbůstka, kterou bych zde klidně oželel. Škoda, že alespoň tady nedokázali tvůrci vymyslet něco originálnějšího a nápaditějšího.

Základní příběh Dead Space 2 se skládá z patnácti kapitol, které na sebe naprosto navazují a nejsou nijak samostatné či rozdělené, ale plynule pokračují. Každopádně jejich zdolání vám zabere cirka sedm hodin. Naštěstí ani potom nemusíte hru zahodit, protože toho nabízí ještě více. V první řadě jde o možnost projít kampaň znovu na těžší obtížnost, přičemž máte k dispozici hned od začátku všechny upgrady, které jste si při prvním projití pořídili. Kromě toho se vám po prvním dohrání otevře také speciální Hardcore mód, který je vskutku odpovídá svému jménu! Brutálně nastavená obtížnost je totiž ještě umocňována tím, že máte během celé hry k dispozici pouze tři savy. A v tomto režimu začínáte automaticky pěkně od nuly. Skutečná výzva. Kromě toho nechybí ani multiplayerové módy, které jsme také náležitě otestovali. V nich proti sobě soupeří vždycky dva týmy – jinak řečeno lidé pro Necromorphům. Za podobné neřády jsme si zahráli už dříve třeba v Aliens vs Predator, ovšem i tady nás to vcelku bavilo. Tedy módy mohly být trošku rozmanitější, protože jde prakticky jen o prosté zabíjení, ale sápat se na hráče v kůži nějakého odporného Necromorpha má určitě něco do sebe. I za multiplayerovou část tedy přidáváme k finálnímu hodnocení nějaké ty bodíky. Online hraní nás bavilo, ale po pár dnech omrzí. Zkrátka těžko mluvit o multiplayeru, který by měl trvanlivost srovnatelnou třeba s Call of Duty.

Dead Space 2 můžeme s klidným svědomím doporučit všem fanouškům hororových akcí. Přijdou si určitě na své a jde o sázku na jistotu, teď mohou fanoušci tohoto žánru čekat na také slibně vypadající F.E.A.R. 3. Jak v singlu, tak v multiplayeru jsem se bavil skvěle, na druhou stranu nemůžu úplně říci, že bych si ze hry totálně sednul na zadek. Oproti prvnímu dílu šlo spíše jen o krok kupředu co se týká vizuálního zpracování a lidštějšího příběhu, za který určitě chválíme. Prvky hratelnosti jako takové se nesou na hodně podobných vlnách a přeci jen hra na nás nepůsobí až tak převratným dojmem jako jednička. Z těchto důvodů jsme se rozhodli pro finální hodnocení 86%, tedy o chlup lepší než první díl, na druhou stranu všechny novinky bereme jako takový přirozený vývoj hodný na druhé pokračování. Na závěr ještě dodejme, že my jsme testovali verzi na PlayStation 3. Zatímco první díl Dead Space byl dokonce i na konzolích lokalizovaný do češtiny, dvojka se nedočkala českého překladu na žádné platformě.