Před necelým rokem jsme vám přinesli první dojmy z hojně diskutované akční tahovovky jménem Darkest Dungeon (článek najdete zde). Už tehdy to přitom byla velmi líbivá a kritiky i hráči uznávaná hra, jenž vyrostla především díky komunitnímu financování na celosvětově nejznámější síti svého druhu – Kickstarter.com.
Za vývojem stojí malinké studio Red Hook Studios, jehož zřejmě úplně první hru vám představíme v nadcházející recenzi. Udržela si tahle hra nakonec své kouzlo, promyšlený herní systém i hratelnost? Nebo za měsíce vývoje prodělala změnu, která proměnila výtečnou hru v nesmyslný blábol?
Darkest Dungeon se od posledně snad ani nepokoušel o žádné revoluční změny. Ačkoliv stávající fanoušci hry, kteří hru v předběžném přístupu mohou hrát prakticky již rok, by novinky mile rádi uvítali, od vývojářů by bylo riskantní kromě nového obsahu dělat velké změny. Dobře si totiž uvědomili, že feedback je více než pozitivní a hra již získala i řadu nominací v nejrůznějších kategoriích. Velké změny by zkrátka znamenaly ohrožení. Na straně druhé, když jsme opouštěli tenhle ještě značně rozpracovaný herní projekt, výborná hratelnost vydržela jen pár (desítek) hodin. Proč? Přece kvůli poměrně omezenému obsahu. I perfektně zpracovaná hra totiž začne poněkud nudit, když vidíte stále ty stejné hrdiny, protivníky a lokace.
Pro ty z vás, kdo o téhle zajímavé RPG tahové akci slyšíte poprvé, základní herní princip představíme. Darkest Dungeon je třeba rozdělit na dvě části. Ve hře nás hra nejdříve hodí do části akční, kde nás zároveň provází tutoriál, jenž nás učí základům boje. Coby družina čtyř bojovníků prozkoumáváme dungeon, složený z chodbiček a místností, kde narážíme na náhodně generované nepřátelé, pasti či odměny. A jelikož jsou nepřátelé ohavní kostlivci, pavouci a nejrůznější zmutované monstra, je zřejmé, že pro vyjednávání příliš prostoru nebude. V tomhle nelítostném tvrdém středověkém světě plného magie, zkrátka funguje jediné – zneškodnit kohokoliv, kdo se opováží zkřížit nám cestu.
Každý hrdina má hned 7 typů útoků, při čemž do každé mise si musí vybrat pouze čtyři z nich, které pak bude moct používat. Každý z nich obvykle způsobuje hned několik účinků. Některý více poškodí nepřítele, jiné poskytnou léčení spojenecké jednotky či nějaký bonus v podobě větší šance na vyhnutí se soupeřovému útoku či otravu/krvácení nepřítele. Je obdivuhodné, jak různorodé útoky vývojáři dokázali nakombinovat. Přestože se nakonec jedná ani ne o deset možností, jak čísla boje ovlivnit, jejich šikovnou kombinací je docíleno dojmu, že každý útok je naprosto jedinečný. Na straně druhé zabere nějaký čas, než se hráč v tolika možnostech útoku zorientuje. Když tak vytáhnete do boje a čtyři postavy mají každá po čtyřech typech útoků, při čemž každý útok má klidně 3-4 účinky, máte hodně co číst. Do další mise pak obvykle míříte zase s jinou partou bojovníků, zatímco ti první odpočívají, takže si ihned osvojujete další typy útoků. O to zajímavější je ale v pozdějších fázích hry kombinování různých typů hrdinů a jejich předností. Kdyby útok znamenal jen poškození nepřítele a nic dalšího, byla by to rychle okoukatelná stereotypnost.
Když už jsme u těch útoků, je třeba zmínit velmi dobře vypadající interakci při boji. Kamera je neustále v pohybu, abychom si užili maximum z povedené kreslené grafiky i velice kvalitního hudebního podkresu. Tyto efekty jsou zvláště vidět v traileru, který vyšel spolu s plnou verzí hry (viz níže). Hrou nás doprovází i cut-scény, které sice neukazují kdoví jaké světelné efekty či špičkovou grafiku, ale i tak oplývají stylovými efekty a hudbou.
Máme-li k dispozici alespoň čtyři hrdiny, je na čase vyrazit do bitvy. Na mapě si lze vybrat hned z několika misí, z čehož každá je z jiné oblasti (která určuje podobu nepřátel) a dle obtížnosti nabízí i různě velké odměny. Zpravidla také máme nějaký úkol, který je třeba splnit, než dungeon můžeme opustit. Například je v dungeonu 10 místnosti a my nevidíme, co ve které je. Naším úkolem je najít ty, ve kterých ukrývají nějaké nestvůry a vyčistit je. Často ale prozkoumáme třeba jen polovinu mapy a již nám vyskočí oznámení o splnění mise s nabídkou opustit dungeon a navrátit se tak do města. Jenže až příliš často tahle možnost vyskočí ihned po boji, tedy dříve, než máme možnost otevřít truhlu plnou pokladů, kterou příšery střeží. Zpravidla tak musíme odmítnout rychlou cestu, vybrat onu truhlu a teprve pak odejít. Popravdě řečeno se stejně jako v betě opakuje neskutečně málo typů misí, takže nás rychle omrzí.
Druhá část hry spočívá ve strategickém nakládání s nasbíranými surovinami a zlaťáky. To činíme v malém městečku, kde je sice jenom pár budov, ale prakticky každá nám dává nějaké možnosti. Lze tady najímat nové hrdiny, léčit stres (který v dungeonu rychlé nabývá) u těch stávajících, zbavovat je různých nemocí či negativních afektů. Nepřijdeme ani o vylepšování brnění a zbraní, což zvyšuje statistiky dané postavy. Nechybí ani obchod s artefakty či vylepšování všech budov, takže získáváme různé bonusy, nižší ceny a podobně.
Pokud jste ale již dříve četli náš preview, případně s hrou máte vlastní zkušenosti, pak vás bude jistě především zajímat, na co zbrusu nového ve hře narazíte. Stejně na tom byla naše redakce, která netrpělivě vyčkávala 19. leden 2016, kdy titul po dlouhém čekání dorazil na Windows a OS X. Hra má vyjít i pro PlayStation 4 a PS Vita a to v druhém čtvrtletí 2016. Do budoucna se pak počítá s Linuxem, u kterého však autoři doposud nespecifikovali žádné časové období.
Na první pohled ale ve hře není nic vyloženě inovativního, co by nás okamžitě trklo. Až nás to částečně překvapilo. Že by se za ten skoro rok nic nezměnilo a z bety se stala plná hra jen tak? Tak tomu samozřejmě úplně není, byť změny jsou opravdu minimální. Po pár (ne)splněných misí například narazíme na možnost najmout si dosud nespatřené postavy. Ty samozřejmě přináší zbrusu nové schopnosti, jako je třeba možnost protiútoků či přeměna ve vlkodlaka.
Přibylo i zvýraznění úbytků (po útoku) či příbytku (po uzdravení) na ukazateli zdraví, takže máme o situaci lepší přehled. A jelikož pozitivní afekty hrdinů mají omezený počet, nový afekt nahradí některý stávající. To může být nežádoucí, pokud je nahrazen afekt se zvláště dobrými bonusy. Proto vývojáři přidali možnost určitý afekt hrdinovi přilepit natrvalo. Další inovace spočívá v tom, že po smrti některého protivníka jeho tělo zůstane ležet na zemi s jistým počtem HP a zabírá tím pozici. To zvýhodňuje postavy, které většiny svých schopnosti a útoků mohou používat ze zadních řad. Pokud jejich spoluhráč před nimi zemře, neposouvají se automaticky na jeho místo. Mrtvoly lze však zničit několika málo útoky.
Darkest Dungeon zachoval drtivou většinu herního konceptu, ale i obsahu. Z toho vyplývá výtečná hratelnost, která by však mohla vydržet o něco déle, kdyby toho ve hře bylo nového více. Možná se ale novinek dožadujeme přece jenom příliš a to v návaznosti na naše dřívější pečlivé testování hry. Pravdou zůstává (alespoň jsme se na tom shodli), že tenhle herní titul oplývá jedinečnou dynamickou hororovou atmosférou, propracovanou akcí i skvělým RPG systémem. Rozhodně doporučujeme a hodnotíme 85 %.
