Contrast

Žánr skákaček má sice své nejlepší dny již pár let za sebou, což ale neznamená, že by se některá vývojářská studia v tomto směru čas od času neodhodlala ukázat s něčím novým a neočekávaným. Obzvláště se tímto snažíme poukázat na studia nezávislá, která se svými originálními nápady dokázala ovládnout herní průmysl prostřednictvím kousků jako Limbo či Braid. Obě tyto hry však vyšly již dávno a my bychom se tím pádem měli začít připravovat na další generaci konzolí se zcela odlišnou zásobou titulů. Zapadne do ní i nedávno vydaná platformovka Contrast, která se poté, co u nás konzole vyjde, ukáže i na PlayStationu 4? Pojďme si na tuto otázku odpovědět v dnešní recenzi.

 

 

Titul mělo na starosti poměrně nedávno vzniklé studio Compulsive Games. Jde o jeho vůbec první hru v historii, což ale neznamená, že by tamější tvůrci neměli schopnosti a zkušenosti na to, aby se jim povedlo vytvořit hru, která si zaslouží pozornost každého hráče bez rozdílu. Contrast dle našeho názoru všechny příznivce hraní dokázal zaujmout na první pohled. Už tehdy v sobě totiž měl něco, co v jen tak nějaké hře neuvidíte – duši. Skrývá však hluboko uvnitř i dostatečně zajímavou hratelnost a originální příběh na to, aby vývojáři z Montrealu v Kanadě mohli tvrdit, že do herního průmyslu vkročili tou správnou nohou?

 

 

Schopnost vyprávět poutavé příběhy tvůrcům v žádném případě upřít nemůžeme. Zdejší story začíná v ložnici malé holčičky Didi mající imaginární kamarádku nazvanou Dawn. Didi právě hovoří se svou matkou, která jí říká, ať se znovu nesnaží v noci vyplížit z domu ven. Ta to ale i přesto s pomocí Dawn, za níž hrajeme, udělá. Postupně se dozvídáme o životě Didi a o tom, co všechno ji v jeho průběhu potkalo. Naším hlavním cílem je každopádně to, aby se její otec mohl navrátit zpátky domů, z nějž jej jeho manželka vyhodila. Nebo se o to alespoň snaží Didi, jíž se už z principu samozřejmě musíme pokusit pomoci. Tím ale všechno teprve začíná.

 

 

V roli imaginární kamarádky Dawn je nám přidělena neschopnost vidět kohokoli kromě Didi, která si nás samozřejmě vymyslela. Celý příběh je nám tedy vyprávěn skrze stíny pohybující se po stěnách všude kolem nás. Víceméně celá hra je tedy jen a jen o hře světla a stínů. Tomu odpovídá i hratelnost, k níž se však dostaneme teprve za chvíli. Nejprve bychom se chtěli zmínit o tom, jak úžasná zdejší atmosféra je. Emocemi nasáklý příběh o rozpadající se rodině je hráči podáván z pozice dítěte, které se vztahem rodičů nemůže absolutně nic dělat. Perfektně se do hry proto vžijete a celý, nepříliš dlouhý příběh Contrastu strávíte se slzou v oku. To je ale jedině dobře. Právě na nebývale emotivní atmosféře a precizním vyprávění scénaře prostřednictvím stínů nacházejících se tam, kam je zavede světlo světa, je totiž celá hra postavena a bez říkání bychom mohli tvrdit, že se titul mnohem více než na hratelnostní stránku zaměřuje právě na svět kolem vás a příběh v něm se odehrávající.

 

 

I přesto si však Contrast k něčemu podobnému hratelnosti přičichnout prostě a jednoduše musel. Právě proto jej označujeme za skákačku, kterou v každém případě je. A co je největším tahákem náplně této hry? Nepřekvapivě nás nejvíce zaujala možnost přecházet dle libosti mezi druhou a třetí dimenzí.

Omezuje vás pouze světlo dopadající na stěny kolem. Stín tvoří jakousi hranici vašich možností a nemůžete přes něj přejít. Právě ten ale určuje i vaše cesty z pohledu toho, na čem stojíte. A jak můžete zařídit, abyste se dostali tam, kam zrovna potřebujete? Ne náhodou je možné se zdejšími zdroji světla i stínu pohybovat tak, abyste plochu za nimi využili ve svůj prospěch a dostali se opět o kus dále v příběhu i ve světě noční Paříže, v níž se právě nacházíte. Elegentní prvek přecházení z našeho světa do světa stínů ukrytého ve zdech funguje výborně a originální koncept nápadu nelze neocenit. Obavy máme pouze o jeho zpracování, které se dle našeho názoru nepovedlo ani zdaleka tak, jak si to tvůrci představovali.

 

 

Fantastickým způsobem je do hry zapracováno vytváření pozadí příběhu. Ve světě můžete nalézat různé bonusové filmečky, plakáty či další obrazový materiál, s nímž se ještě o trochu více do kusu ponoříte a užijete si jej. Počítačová verze hry naneštěstí padá na kolena pod tíhou mnohých bugů, které se v ní nacházejí. Nejde ale pouze o ně. Contrast se sám o sobě velmi obtížně ovládá a položka nastavení vám v tomto směru příliš pomoci nedokáže. Titul navíc striktně vyžaduje Xboxový ovladač, pokud si hraní chcete alespoň trochu užít. Mnohé další gamepady, které bezproblémů na počítači využíváte u jiných her, totiž nejsou podporovány, a i když budou fungovat, mohou nastat problémy s páčkami a přiřazením tlačítek k jednotlivým úkonům hrdinky.

 

 

Pokud by se před námi na druhou stranu titul objevil se svým audiovizuálním kabátkem, museli bychom mu jej pochválit. Contrast totiž vypadá skutečně fantasticky a je vidět, že tvůrci při vývoji mysleli na další generaci konzolí, což se odrazilo i ve verzi pro PC. Optimalizace sice není úplně dokonalá, v čemž vám naštěstí grafická nastavení pomohou, takže s trochou píle můžete zařídit, že se vám hra nebude absolutně sekat a pojede na příjemných 60 FPS. A co soundtrack? Dokonce ani na ten si nemáme v žádném případě možnost stěžovat. Perfektně totiž sedne k atmosféře hry, kterou z celkového hlediska dotváří a pomáhá jí se zvýraznit, čímž koneckonců značně vypomáhá i příběhu, tudíž by se bez něj hra obejít nemohla.

 

 

Bylo nám tak trochu jasné, že studio Compulsive Games se svou úplně první hrou nedosáhne rovnou na vrchol a neovládne jediným pohledem celý herní průmysl. Skákačka Contrast je každopádně výborná a tvůrci přesně věděli, co chtějí. Lepší atmosféru naleznete jen v málokteré hře a zdejší svět nás doslova pohltil.  Ani příběh není k zahození a celých těch pár hodin, jež se hrou trávíte, budete mít úsměv na tváři a nebudete se jen tupě snažit dostat na konec. Když se však dostanete ke skutečnému hraní a bude po vás vyžadováno postupovat skrze rozmanité hádanky zakládající si na hře se stíny, začnete si uvědomovat, že všechno není tak dokonalé, jak se na první pohled mohlo zdát. Celkové technické zpracování se bohužel také zrovna dvakrát nepovedlo, kvůli čemuž jsme hře nuceni udělit hodnocení 65 %. Pokud se vám ale Contrast na pohled líbí, máte rádi příběhové kousky a připojit k počítači Xboxový ovladač pro vás není problém, zklamáni nebudete a v každém případě bychom vám vzhledem k ceně hry doporučili, abyste se nebáli ji vyzkoušet.