Conflict Denied Ops

Akční hry s hned dvěma hlavními hrdiny, jsou v poslední době poměrně populární. Každému se v první řadě vybaví asi nedávný Kane and Lynch, střílečka z pohledu třetí osoby, která se dostala na naše monitory na podzim loňského roku. Ta se nám líbila (viz. naše recenze), právě především díky kvalitnímu příběhu a charismatickým hrdinům. Každý byl zkrátka svůj, nesnášeli se, přesto spolupracovali a výborně se doplňovali. A proč o nich mluvíme? Inu v Conflict Denied Ops vystupují také hned dva hlavní hrdinové. Nejsou sice sprostí, jako Kane a Lynch, ani nejednají na vlastní pěst, přesto jsou si obě hry dle našeho názoru v mnohém podobné. Například i společným distributorem – firmou Eidos.

Černoch a běloch v hlavních rolích

Hlavní hrdinové jsou typicky američtí – černoch a běloch. Zkrátka asi aby někdo náhodou tvůrce nenařknul z rasové diskriminace. Oba vojáci budou společně procházet celou singleplayerovou kampaň. V tomto směru je hlavní předností možnost libovolně si mezi nimi přepínat. Stačí jen stisknout klávesu tab, což je rychlé a jednoduché. Hodně zajímavý a lákavý bude pro mnohé především co-op mód, v němž můžete procházet všechny mise společně s kamarádem. Jednoduše každý z vás se vtělí do jednoho z hrdinů a akce může začít. Pochopitelně hrát můžete v kampani i sami, ovšem v tom případě se musíte spoléhat na parťáka řízeného počítačem. O zpracování umělé inteligence si řekneme až později, nyní si spíše nastíníme specializace a přednosti každého z nich. Na první pohled zabijácký černoch se značně vypracovaným tělem je zkrátka tím v první řadě. Nosí s sebou těžký kulomet, a když za něj zrovna hrajete, nejvíce využijete patrně „rambo" styl. Jeho kolega spadá do naprosto odlišné skupiny, výborně totiž ovládá sniperku.

    

Taktická stránka

Ve svém základu jsou všechny mise navrženy tak, aby v nich bylo zapotřebí přičinění obou vojáků. Běžně tedy chvíli procházíte nějakou budovu, ve které neustále narážíte na nepřátele na blízko. V takových situacích je prostě zapotřebí pevná ruka a sakramentsky velký počet kulek. Jak ale plynule postupujete dál, vyjdete najednou na velké prostranství, kde musíte střílet na dálku odstřelovací puškou. A právě v tu chvíli přichází vhodná doba na přepnutí do kolegy snipera. Opravdu ve většině případů nevyužijete vlastnosti obou z nich najednou, což nás docela mrzí. Tedy především pokud hrajete s kamarádem v režimu co-op. Samozřejmě v singleplayeru máte k dispozici určité taktické možnosti, díky nimž můžete dávat příkazy vašemu kolegovi řízenému počítačem. Není jich příliš, ale na druhou stranu od Conflict Denied Ops nemůžete očekávat nějakou taktickou akci. Pomocí pravého tlačítka myši lze buď ukázat místo, kde má kolega stát, nebo mu přikázat, aby vás následoval. Toť víceméně vše. Tedy místy mu ještě můžete rozkázat použít nějaký předmět (otevřít dveře, položit výbušninu, atp.). Víc ale opravdu nečekejte.

  

Nebojácní Američani

Vývoj Conflict Denied Ops pro Eidos zajišťuje studio Pivotal Games, které má za sebou již čtyři tituly ze série Conflict. Žádný z nich přitom příliš nespoléhal na příběh a Denied Ops na tom není jinak. Jednotlivé mise jsou sice uvedeny určitým briefingem a nastíněním problému, ovšem nás to zde nikdy nijak zvlášť nezaujalo. Pokaždé se svojí dvojicí plníte úkol, který je tajně zadaný americkou armádou. Ta si totiž nemůže v mnohých případech dovolit oficiálně vyslat své vojáky, tudíž jste do akcí zapojeni vy. Tak malinko tajně. Coby agenti CIA, respektive její sekce Special Activities, se podíváte do různých pro nás vcelku exotických krajin, jako je například Sibérie nebo Rwanda. Ke Conflict Denied Ops tedy přistupujeme opravdu spíše jako k akční řežbě, protože taková hra prostě je. I tak nás ale mohli tvůrci potěšit alespoň zajímavějšími úkoly. Povětšinou se jen musíte dostat na určené místo, něco zneškodnit a následně opět živí a zdraví dojít někam, kde vás vyzvedne vrtulník. Poslednímu kroku přitom předchází ještě vyčištění oblasti, abychom zajistili bezpečné přistání. Malinko tomu chybí jakákoli šťáva a originalita, ale co naděláme. K dispozici nám je navíc i malá šipka, která udává směr aktuálního objectivu. Místy se hodí, vzhledem k nepřehlednosti prostředí, dost často jsme se ale díky ní i rozčílili. Občas totiž skutečně není jasné, kudy vás vede a spíš kvůli ní zabloudíte. Pokud se všechno podaří a zdárně dokončíte misi, jste vždycky odměněni nějakou věcičkou, která vám již po zbytek hry zůstane. Někdy jde o nový typ granátů, jindy vylepšení na sniperku nebo větší zásobník do kulometu.

Zbraně, střelivo

Již jsme nastínili, že každý z vašich dvou vojáků má určitou zbraň, kterou používá. Bohužel nelze sbírat ze země žádné jiné a tak vlastně celou hrou projdete jen s jednou a tou samou. K dispozici vám jsou alespoň různé typy granátů (klasický frag, flash nebo smoke) nebo i granátomet k vaší zbrani. Hodně zásadní prvek v hratelnosti představuje neomezený počet nábojů ve vašich zbraních (nikoli však granátů). Zkrátka můžete pálit, jak jen se vám zalíbí. Právě z toho důvodu jsme častěji dávali přednost hraní za černocha s mocným kulometem. Zkrátka potom se hra stává obrovskou řežbou a zároveň příjemným a milým odreagováním.  Do Conflict Denied Ops byl zabudován stejný systém života, jako takřka ve všech konkurenčních FPS poslední doby. V HUD nenajdete žádný ukazatel, nízké zdraví poznáte čistě jen zčervenáním obrazovky. Marně byste zde sháněli i lékárničky, protože stačí na chvíli zmizet do ústraní a uzdravíte se. A když to náhodou nestihnete? Inu, tak lehnete na zem, ale definitivně mrtví ještě nejste. Podobně jako například v Kane and Lynch vás může ještě parťák oživit. Stačí se jen do něj bleskově přepnout, doběhnout k padlému vojákovi a píchnout mu povzbuzující látku do těla. Jediným omezením se v tomto případě stává čas, kdy musíte celý tento proces stihnout do nějakých tří minut (závisí na zvolené obtížnosti). I tento prvek značně přidává na urychlení hry a jejím akčním pojetí, protože není přerušována restartem mise nebo loadingy.

  

Myšlení bolí

Chválit bohužel nemůžeme umělou inteligenci, jak vašeho kolegy, tak nepřátel. Ehm, tedy nemáme na mysli kamaráda, s nímž hrajete v co-op módu. Právě tam totiž všechno bude odsýpat tak, jak si to uděláte. Pokud ale hrajete sami, budete mít mnohdy chuť dát mu fakcu. V reálu to klidně v případě neúspěchu můžete zkusit, ale u počítačem řízeného kamaráda máte smůlu. Dost často se v prostředí podivuhodně ztrácí, zasekává a nebo jen dělá nesmyslné věci. Například když jsme vykoukli z budovy do volného prostranství (v roli černocha s kulometem) a čekali, až náš kolega sniper vyčistí nepřátele na druhé straně, on nám mezitím nesmyslně „kryl" záda – prázdnou chodbu, kterou jsme přišli. Názorných ukázek by se pochopitelně našlo více, ale nemá smysl to tady dále rozpitvávat. Prostě umělou inteligenci se nepodařilo zvládnout, což v případě takovéhoto titulu opravdu naštve.

  

Grafika vás neuchvátí

Vizuálním zpracováním asi nikoho Conflict Denied Ops neohromí. Neříkáme, že by byla nějak vysloveně špatná, ale jedná se prostě v dnešní době spíše o běžný standard. Textury rozhodně mohly být kvalitnější, stejně tak s vymodelováním objektů si mohli dát grafici více práce. Nejvíce v tomto směru nás přeci jen zklamalo komplexní zpracování prostředí, kdy v něm nenajdete žádné detaily a především exteriéry se zdají až příliš prázdné. Abychom na hru neházeli jen samou špínu, zmiňme skutečně povedené exploze. Užijete si jich požehnaně, protože ať jste kdekoli, můžete kolem sebe zpozorovat velké množství sudů plných hořlavé kapaliny. Do nich stačí poslat pár kulek a o pořádný ohňostroj máte postaráno. Myslím, že atmosféra výbuchů je dobře patrná i ze statických obrázků, jež najdete v tomto článku. Trošku horší grafiku určitě ocení majitelé slabších sestav, protože hardwarové nároky se povedlo tvůrcům udržet na uzdě. Minimum představuje Pentium 4 2 GHz (nebo ekvivalentně výkonný procesor AMD Athlon), 1024 MB operační paměti a grafická karta podporující Direct X 9 se 128 MB. Pochopitelně pokud si však chcete všechny výbuchy vychutnat v plné své kráse a se stabilním FPS, potřebujete o něco výkonnější stroj.

  

Prostředí

Některé mise se odehrávají v budovách, jiné ve „volném" prostranství. Celkově by vás nemělo prostředí začít nudit, protože se opravdu příjemně střídá. Tvůrci od začátku lákali na zničitelnost budov a různých věcí. Jak to nakonec ve finále dopadlo? Naštěstí vcelku chvalitebně. Opravdu velkou část (především již rozbořených budov) můžete díky pár střelám z tanku ještě více poničit, případně úplně zničit. Model destrukce se týká i různých plechových příbytků nebo dřevěných zátaras, respektive krabic. I když by celý model zajisté šel dále zdokonalovat, při samotném hraní působí dobře a efektně.

  

(Nad)průměr?

Conflict Denied Ops se bohužel v žádném směru nemůže řadit mezi úplně špičkové tituly. Na to má zkrátka až příliš mnoho vad na kráse. Od bídného příběhu, nijak výrazných hlavních postav, špatné AI, až po průměrnou vizuální podívanou. Přesto může tento titul mnohé potěšit, především v současné době, kdy nevychází příliš her. Máte-li navíc možnost zahrát si s kamarádem v co-op módu, určitě se budete skvěle bavit. Přes všechny zmíněné chybičky jde ale pořád o zábavnou FPS řežbu, u níž si skvěle odpočinete a odreagujete se. Naše hodnocení po dlouhém rozmýšlení zní 65%.