Colin McRae DiRT 2

Colin McRae byl významný rally závodník, pod jehož jménem už dlouhou dobu Codemasters vydávají úspěšnou herní sérii. První díl Colin McRae Rally vyšel v roce 1998, tedy v době největší slávy tohoto skotského závodníka. Bohužel v září 2007 přišla tvrdá rána v podobě nešťastné události, při níž Colin McRae přišel o život. Není tomu až tak dlouho, takže si to možná sami pamatujete. Stalo se to 15. září 2007 a kupodivu nezemřel při nehodě v autě, ale v helikoptéře. V době nehody ji pilotoval právě McRae, který při pádu zemřel stejně jako jeho pětiletý syn Johnny a dva rodinní kamarádi. Mnozí se obávali, že společně s ním zemře i celá herní série. Codemaster se však rozhodli v ní pokračovat a ctít tak nadále tohle slavné jméno. Povedlo se jim to i v druhém pokračování DiRT?

Jednička, která shodou okolností vyšla také v roce 2007, přinesla ohromné změny a svěží vzduch do série Colin McRae. Okamžitě musíme dodat, že dvojka se nese hodně v podobném duchu, a když si vedle sebe porovnáte screenshoty z obou dílů, na první pohled neuvidíte příliš změn. Nenechte se tím však odradit, protože pod touto „stejnou” šlupkou se skrývá dost změn, inovací a hlavně skvělá a zábavná závodní hra.

Základem singleplayerového hraní se stala komplexní a vcelku fungující kariéra, která nabízí nespočet závodů a vydrží vám opravdu dlouho. Samozřejmě k tomu musíme přičíst ještě další hodiny a hodiny, které můžete strávit v online závodech. V kariéře se nás tvůrci snaží co nejvíce připoutat přímo do hry a navodit pocit, že jsme opravdu toho všeho součástí. Samotný úvod se odehrává už v zázemí velkolepých závodů, které v mnohém připomínají show alá Need for Speed. Ano, se Shifty toho má DiRT 2 podobného docela dost, jak si přiblížíme v pozdějších fázích recenze. Ale zpět k našemu jezdci a kariéře. Takže, ocitáte se přímo v centru dění a to nejdůležitější se odehrává ve vašem domově na kolečkách – karavanu. Právě ten se povedlo skvěle zpracovat coby interaktivní herní menu. Relativní maličkost, ale i ta potěší a jde o příjemné zpestření. Z pohledu první osoby se zde můžete podívat na stole na mapu a z ní si vybrat konkrétní závod, můžete se prohrabávat papíry a na nich si pročítat statistiky nebo přejít skrz nástěnku k online režimům. Když karavan opustíte, tak se dostanete rovnou k závodnímu týmu a tady si pro změnu volíte detaily a nastavení týkající se samotné hry a následujícího závodu. Skutečně parádní zpestření, kdy vás hra hned v prvních okamžicích mile naladí.

V rámci kariéry jezdíte v jednotlivých závodech po celém světě, do nichž se dostáváte právě skrz zmíněnou mapu světa. Míst se nabízí opravdu hodně počínaje evropským Chorvatskem, přes Japonsko až po Maroko. Nové oblasti i závody v nich se vám postupně odemykají za získaný respekt. Ano, funguje zde koncept známý z nejedné závodní hry. Za úspěšné umístění v závodech získáváte jednak finanční obnos, ale také zkušenostní body a vstoupáte po úrovních. A jak se tím zvyšuje váš respekt, zvou vás do dalších a obtížnějších závodů. Kromě toho získáváte i nové doplňky k autům, apod. Body se vám přičítají i za plnění vedlejších misí, které se sčítají ze všech závodů. Uveďme si jeden příklad: skočit celkem 100 metrů. To se vám pochopitelně nepovede během prvních dvou závodů, a tak se vaše vzdálenosti skoků sčítají a po dosažení stanovené hranice na vás čeká odměna v podobě zkušeností. Zkrátka tento režim odblokovávání nepřináší vskutku nic nového, naopak kopíruje všechno to, co už dobře známe. Na druhou stranu musím uznat, že to i tentokrát funguje docela dobře. Alespoň že máte docela volnost ve výběru toho, kde zrovna chcete jet jaký závod.

Právě u závodů ještě chvíli zůstaňme. DiRT 2 obsahuje několik různých módů a režimů závodů. Bohužel jejich rozmanitost nás nakonec zklamala a ani v tomto směru nečekejte žádný nový nápad. Prakticky vždycky jde pouze o to, abyste jako první projeli cílovou páskou. Jistě, občas se startuje jednotlivě s časovým odstupem, jindy vás vyrazí osm najednou, ale v základu jde stále o to samé. Jediným štěstím je, že všechny světové lokace jsou úplně odlišné, a tak se jen tak nedostaví stereotyp. Zkrátka když se přesunete z Londýna do Maroka, najednou všechno působí jako úplně jiné závody. Výtky nemáme ani k parádnímu designu tratí, za který si Codemasters také zaslouží velkou pochvalu. Každopádně jde o velký odklon od dlouhých vysloveně rally tratí, které jste projížděli i několik desítek minut. Tady se všechno zvládne dost rychle a třeba v ulicích Londýna si opravdu nepřipadáte jako v sérii Colin McRae.

Nabídka vozů skýtá dost licencovaných kousků, které jsou precizně vymodelované. Na druhou stranu zapomeňte na tak velkou plejádu různých značek, jako byla třeba v NFS: Shift. Každopádně i v tomto směru se snaží DiRT 2 působit moderním „cool” dojmem. Takže auta vypadají jako kdyby prošly rukama nějakého pořádného nadšence do tuningu. A tomu všemu odpovídají i polepky vozů, které získáváte za zkušenostní body a můžete jimi zkrášlovat svá auta. Peníze samozřejmě využíváte na nákup nových kousků, ale také jejich vylepšení pro potřeby určitých závodů. Bohužel jakýkoli výkonností tuning a vylepšení zde postrádáme.

Tvůrcům se podařilo se ctí poprat i s ovládáním, které hraje u podobně rychlých závodních titulů důležitou roli. Dokonce i pokud používáte klávesnici, tak nebudete mít žádný problém držet se na silnici a během několika odjetých závodů si na ovládání naprosto zvyknete. Samozřejmě o poznání větší prožitek pak přichází po připojení kvalitního volantu. To je potom jiný šálek kávy. Jedinou výtku mám snad k tomu, že se mi zdálo, jako by se s každým autem jezdilo úplně stejné. Dost možná to byl účel, protože různé závody můžete jezdit pouze v různých typech aut, ale i tak to působí zvláštně. Zkrátka pomalu bych na stylu ovládání nepoznal, jestli zrovna sedím v BMW Z4 nebo Hummeru. I když se řídí parádně, reakce na stisk tlačítek jsou okamžité a přesné, čas od času to prostě nevyjde a nabouráte. Od toho je zde model poškození, docela dobře zpracovaný. Hezky vám odpadávají nárazníky, praskají nebo rovnou vypadávají skla, atp. Bohužel jsem osobně nezaznamenal žádné změny v jízdním modelu v případě dost masivního poničení. Takže jde spíš jen o vizuální „zkrášlení”. Ovšem pakliže nabouráte opravdu hodně, tak celé auto totálně zničíte a už neujede ani metr.

Z toho by mohla plynout určitá frustrace hráčů, zhruba podobná, jako když těsně před koncem závodu nešikovně nabouráte a z prvního místa se rázem ocitnete na posledním. I to se tady stává, ovšem nemusíte se toho bát. Jak je to možné? Inu, vděčíme za to nové featurce zvané Flashback. Její použití je v každém závodu omezené (podle zvolené obtížnosti), ale funguje prostě tak, že kdykoli můžete během závodu pustit instantní replay, přetočit si vaši jízdu o kousek zpátky, zvolit flashback a ocitáte se v situaci těsně před vaší nehodou. Někdo možná bude tuhle featurku rovnou odsuzovat, ale nám se líbí. I když je v rozporu s realistickým pojetím, já jsem ji nejednou ocenil, protože se chci především bavit a nikoli jezdit se strachem, že nakonec něco zbytečně zkazím. A když se někomu nelíbí, nikdo ho do jejího používání nenutí. A ostatně DiRT 2 opravdu není realistickým simulátorem. Velký přesun směrem k arkádovému pojetí byl už v prvním DiRT. Zkrátka tady hraje prim něco úplně jiného, než realistické pojetí.

Po vizuální stránce nemáme opravdu žádné výtky. Hra vypadá ve všech směrech skvěle. Speciálně vyzdvihnout pak musím situace, kdy projedete nějakou velkou louží nebo bahnem, které vám ohodí čelní sklo. Automaticky se pustí stěrače, ale chvíli nevidíte vůbec nic. Působí to skvěle a přidává to celé hratelnosti, byť jde o takovou maličkost. Když jsme u pohledu z kokpitu, k němu mám určité připomínky. Tvůrci se evidentně snažili o něco podobného, jako EA v případě Shift. Zde to ale nedopadlo tak dobře. Především je kamera nějak hrozně oddálená od volantu a výhled čelním sklem nepřiměřeně malý. Skvěle našlápnutý je soundtrack, který obsahuje plno známých kapel a skvěle dokresluje celou atmosféru tohoto moderního rally.

DiRT 2 mne nadchlo. Zkrátka tento odklon k mnohým konkurenčním závodním hrám mi tady docela sedí. Jistě, už to není staré dobré Colin McRae Rally, protože se tady objevuje plno featurek, které ze hry dělají ohromnou show pro diváky, respektive hráče. Ještě než vyneseme finální ortel, tak bych rád připomněl, že jsme pro zrecenzování vyčkali na počítačovou verzi. Ta vychází až nyní se zpožděním oproti té konzolové kvůli dodatečné implementaci podpory DirectX11. Navíc český vydavatel CD Projekt se rozhodl pro kompletní českou lokalizaci (včetně dabingu), a tak hru na tuzemských pultech obchodů nalezneme až koncem února. Tudíž zatím máte jedinou možnost – sehnat si ji ze zahraničí. DiRT 2 nabízí dlouhou a kvalitní zábavu. Bohužel prakticky jen dává dohromady to, co jsme už viděli v různých jiných závodních hrách. Tu něco z Need for Speed, jindy třeba z MotorStormu nebo z původních starších Colin McRae. Každopádně zapomeňte na nějaké vysloveně rally závodění se vším všudy. Tenhle díl je spíše takovým offroadovým řáděním v moderním duchu velké show. Za to si od nás odnáší 80%.