Civilization IV: Colonization

Dějiny se opakují. Ano, známé rčení, o němž se mohou vyznavači historických análů neustále znovu a znovu přesvědčovat na vlastní kůži. A ostatně vidíme to všichni i na různých válečných konfliktech dnešní doby. A funguje to občas i v herním průmyslu. Právě v dnešním článku si povíme o nejnovějším titulu série Civilization, u něhož bychom toto rčení také mohli klidně použít. Klasickou Civilizaci z osmdesátých let minulého století zná snad každý, protože se stala jakýmsi kultem v žánru tahových strategií. Sid Meier dokázal přijít s ohromně zábavným a chytlavým konceptem, který byl do posledního detailu propracovaný a stal se výzvou i pro dost hardcore hráče. Microprose pak v roce 1994 vydali jakýsi datadisk Colonization. Ten celou strategickou hru přesunul do Nového Světa, kdy ho začali první evropští kolonizátoři objevovat. Colonization původně vyšlo pro DOS, později jsme se však dočkali i pod Windows, Amigu i Macintosh. Nedávno se na trh dostala kompletní nová zmodernizovaná verze původní Civilization. A i tentokrát přichází datadisk Colonization. Ten je opět stand-alone, takže funguje jako samostatná hra. Co pro nás tentokrát tvůrci přichystali a jak dokáže oprášený princip v dnešní době zaujmout?

Civilization IV: Colonization je již čtvrtou hrou v moderní sérii Civilization IV. Jak napovídá samotný podtitul tohoto datadisku všechno se tady točí okolo kolonizování kontinentu objeveného Kryštofem Kolumbem. Zahrát si můžeme celkem za čtyři různé evropské národy – Španěly, Angličany, Francouze a Holanďany. U každého z nich navíc volíte mezi dvěma známými veliteli, kteří vám pak zajišťují rozdílné bonusy. Právě tato silná čtyřka se snaží postupně Nový Svět dobýt v době 1492-1792. Celým hlavním cílem je přitom vybudovat vlastní kolonii, vyhlásit nezávislost na své mateřské zemi a poprat se s vojenskými jednotkami, které na vás následně domovská země vyšle. Ještě než se začneme bavit o konkrétních změnách a vylepšeních v Colonization, měli bychom si pro jistotu nastínit celý základní princip hratelnosti. A vysvětlit si, jak zde co funguje, protože to je hodně důležité.

V prvé řadě musíme zdůraznit, že jde opět o tahovou strategii. Musíte tedy pečlivě rozmýšlet každý váš krok a posun jednotek, abyste zbytečně neplýtvali jejich pohybem. Po započetí nové hry se objevíte na kraji mapy. Klasickým způsobem ovládáte jednu loď, s níž musíte v prvé řadě objevit pevninu. Tam vylodíte první dovezené osadníky, s nimiž musíte co nejrychleji najít vhodné místo k založení kolonie. Ta vyroste jedna radost a pak už se můžete pustit do běžného rozvíjení, expandování, obchodování, apod. Zkrátka vaším dalším úkolem je postavit se pořádně na nohy a snažit se o zbudování samostatně fungujícího a prosperujícího impéria. Teď už relativně podobně jako u původní Civilizace.

Samozřejmě na novém kontinentě nejste osamoceni a jak po prvním zběžném ohledání svého okolí poznáte, jsou tu s vámi také místní domorodci. Nejprve jsme se jich skutečně báli, přeci jen lezeme na jejich území a z nějakých přistěhovalců musí být značně vyplašení, nevěřící a musí se bát, říkali jsme si. Opak je pravdou. Vlastně všichni nás tady mile přivítali, spřátelili se s námi a dokonce poměrně často nás zásobovali i surovinami, abychom snad čirou náhodou nestřádali. Na druhou stranu to samozřejmě dost závisí na vámi zvolené obtížnosti a v pozdějších fázích i diplomacii. Velké podpory se můžete dočkat od své domovské země. Kdykoli tam můžete vyslat loď, kterou jsme později povětšinou hlavně odváželi hotové výrobky (a tam je prodali za zlaťáky). A zpátky jsme si pochopitelně vozili nové otroky a pracovní sílu, kterou tam pro změnu zase za zlaťáky lze hned nakoupit.

Při samotném hraní je tentokrát kladen největší důraz na stavění a budování, protože se potřebuje neustále rozvíjet, osamostatňovat a později i rozšířit své armády, abyste se dokázali bránit. V minulém odstavci jsme zmínili prodej výrobků, jak je tedy lze dělat? Inu, ve své základní osadě opět vidíte jednotlivé čtverečky, představující okolí kolonie, na něž lze vyslat pracanty. Na každém z nich se přitom nachází různé suroviny, které lze pěstovat či těžit. Základ tvoří farmaření nebo rybaření, díky němuž obstaráváte jídlo pro své „zaměstnance”, protože bez jídla vám nikdo pracovat nebude. A pak už lze těžit železnou rudu, bavlnu, pěstovat tabák, apod. Z něho potom následně ještě mohou další pracovníci vyrábět hotové výrobky (cigarety, zbraně, oblečení, rum…), které se pak vyplatí prodávat, jak jsme již zmínili. Některé výrobky však potřebujete ke stavbě nějakých dalších budov nebo vojsk a celý systém je relativně složitý. Na druhou stranu dost rychle jsme do něj pronikli, všechno bylo logické a skvěle fungující. A především zábavné!

Jakým směrem se pak bude vaše kolonie odvíjet, už pak závisí čistě na vašich rozhodnutích. Musíte se starat o diplomacii, získávání nových pracovníků, apod. Podobné činnosti se prakticky nijak razantně nezměnily, a proto je zde nebudeme nějak detailně rozebírat. Hraní si můžete užít jak v klasické singleplayerové kampani, tak v multiplayeru. Právě ten přitom obsahuje několik nových prvků. Jak jsme již nastínili, úplně hlavní cíl, jehož splněním zároveň úspěšně ukončíte danou misi, je vyhlášení nezávislosti. A tím také začíná naše malá válka o nezávislost, protože pochopitelně vašemu domovskému státu ani okolním obyvatelům se to nemusí příliš líbit. V tuto chvíli už je zapotřebí mít vybudovaný kompletní a fungující systém a i nějakou tu armádu. Jinak vás najíždějící vojska rozsekají ani nemrknete.

Původní Colonization se oproti originální Civilization IV po grafické stránce příliš nelišilo a s moderními předělávkami je tomu prakticky úplně stejně. Na druhou stranu tvůrci nás ujišťují, že přestože běží hra na stejném enginu, jde o upravenou verzi. Změny mají být v podobě vylepšené grafické stránky, přívětivějším kódu i předělaném uživatelském rozhraní. Vzhledem k tomu také Colonization vyžaduje grafické karty s podporou pixel shader 1.1. My jsme si však žádných na první pohled patrných změn nevšimli, ale to může být malinko dáno i tím, že Civilization IV už jsme nějaký ten týden nehráli.

Nejnovější přírůstek do početné rodiny moderních Civilizací nás opravdu dokázal uchvátit. Změn spojených s objevováním a osidlováním Nového Kontinentu přichází relativně hodně a jsou opět zábavné. Během chvilky se do Civilization IV: Colonization zažerete a jen tak vás nebude chtít pustit. Všechny mechanizmy jsou do detailů propracované a fungují. Každá hra je však docela na dlouho, a proto nepočítejte s tím, že byste si zahráli deset minut a byli uspokojeni. Zkrátka ideální titul na dlouhé (pod)zimní večery, u něhož si krásně zataktizujete a pobavíte se. Na druhou stranu nejde o úplně revoluční hru, ale čert to vem. Tak jako tak si od nás moderní předělávka původní Colonization odnáší rovných 80%.