Carrier Command: Gaea Mission

Na původní hru Carrier Command, která vyšla v roce 1988 na širokou plejádu tehdejších strojů, si asi pamatují jen ti největší pamětníci. Nicméně jednalo se o velmi úspěšný titul, který nezřídka dostával téměř absolutní hodnocení a dokonce byl vyhlášen hrou roku na Amize a také patnáctým nejlepším titulem všech dob na této platformě. Od té doby ale uplynula dlouhá doba, a ač na tehdejší dobu hra excelovala ve 3D zobrazení, umělé inteligenci a dalších směrech, zkrátka zastarala. Až před nedávnem se námětu hry ujali čeští Bohemia Interactive a rozhodli se udělat moderní remake, založený na starých zákonitostech převedených do současného standardu.

Nejprve se ale podívejme, o co vlastně v Carrier Command: Gaea Mission jde. Příběh hry se odehrává na planetce Taurus, která je osazená třiatřiceti různými ostrovy a kde proti sobě bojují dvě frakce united Earth Coalition a Asian Pacific Alliance o nadvládu nad zemí. Ostrov je tedy taková bojová zóna, zřejmě abychom nepoškodili matičku zemi. Hra vám nabídne to, co málokterá jiná a to stát se kapitánem obří letadlové a po zuby ozbrojené letadlové lodě. Hned od začátku jsou na výběr dvě herní možnosti. Bud příběhové laděná kampaň, kterou začínáte jako běžný pěšák a k letadlové lodi se teprve musíte probojovat, nebo můžete rovnou skočit do strategické hry, kdy jste vrženi rovnou do bojů o souostroví.

S prvně jmenovanou herní variantou se pojí asi jedna z největších výtek. Pokud totiž někdo začne hru hrát tímto způsobem, může se dost možná stát, že už dál hrát ani nebude. FPS „akce” kterou vše začíná se velmi blíží těm nejhorším střílečkám, na které si můžete vzpomenou. Naprosto koridorový postup nezáživnými a obřími prostory, občas proloženými bojem s robotickým nepřítelem, ježděním nějakým tím vozítkem a plnění úkolů nenadchne snad skoro nikoho. Nevím jak u jiných hráčů, ale u nás jsme se snažili co nejrychleji tuto kapitolu překonat a zapomenout na ní. Věřili byste například, že v dnešní době může být akční hra, kde se nedá skákat, a tedy nelze překonat byť minimální překážku? Pokud ale dokážete tuto hodně nepovedenou část hry překonat, dostanete se k tomu výrazně lepšímu, co Carrier Command nabízí. Stanete se kapitánem letadlové lodi!

Letadlová loď, kterou dostanete pod kormidlo (respektive ji zajmete) může nést až čtyři letouny, čtyři pozemní vozidla, velké množství výzbroje na vlastní obranu a také nějakou tu výzkumnou, výrobní a další dílny, které se v těžkém boji mohou hodit. Se svou letadlovou lodí pak brázdíte rozlehlé vodní planiny a snažíte se zabrat co nejvíce z třiatřicítky ostrovů, o což se samozřejmě snaží také nepřátelská letadlová loď. Ostrovy nejsou jen tak nějakým kusem horniny, ale každý má svou funkci. Najdete tu těžební, výrobní a obranné ostrovy a tedy je třeba takticky uvažovat, který se pokusíme zabrat nejdříve skrze to, co nám jeho okupace přinese.

Každý ostrov, ať neutrální, nebo nepřítelův, je bráněn jednotkami a základnami a abyste jej zajali, musíte překonat všechny nástrahy a zničit hlavní základnu. Ta je samozřejmě bráněna protileteckými bateriemi, takže nejde podniknout drtivý letecký útok, ale je třeba připravit půdu pozemní operací, které ale brání obranné jednotky a děla, která jsou zase chráněna ochranným štítem, takže je třeba nejprve zničit generátory obranných štítů. Na každém ostrově to funguje trochu jinak, takže je velmi důležité si útok naplánovat, aby byly ztráty co nejmenší. Ostrovy jsou navíc různé i svým podnebím, najdete zde bažinaté, lávové, které spalují jednotky, zamrzlé, které kloužou a tak i na klimatické podmínky je třeba brát ohled při taktickém plánování.

Spoustu času rozhodně strávíte právě v taktických přehledech, které můžete sledovat ze svého řídícího můstku na letadlové lodi. Je zde samozřejmě přehledná mapa světa, kde vidíte, kdo vlastní jaký ostrov, co se kde zrovna děje a můžete určovat své lodičce, kam se má přesunout. Přesun mezi ostrovy probíhá časovým tunelem, takže nemusíte čekat, až loď přejede dlouhé úseky a ovládání se vám do ruky dostane zase ve chvíli, kdy se blížíte cílovému ostrovu. Máte samozřejmě dost času si loď navézt do vhodné pozice a připravit si v klidu veškeré podmínky pro útok. Dále můžete skrze přehledné rozhraní sledovat příjem surovin, výrobu jednotek, pověřovat výzkumné oddělení vývojem nových zbraní a systémů, které pak můžete nasazovat na jednotky a vytvořit si tak každou jednotku zcela unikátní pro specifické použití. Jednotky postupně získávají zkušenosti, zvyšují svůj level a vůbec se zlepšují, abyste se vyrovnali těm nepřátelským, které se samozřejmě také upgradují.

Jakmile vyšlete vaše vozidla Walrus, nebo letouny Manta na jejich misi za účelem zabrání ostrova, můžete jejich pohyb sledovat jak na taktické mapě, tak skrze kamery také přímo na bojišti. S výhodou tak využijete malé okénko na taktické mapě, kde vidíte co se děje. A zde právě přichází další zásadní vlastnost hry, která zvyšuje její hodnotu a přidává zcela nový element. Každou jednotku totiž můžete okamžitě ovládat. Nelíbí se vám, kudy Manta nalétává? Nevadí, okamžitě se do ní přepněte, odleťte si, kam chcete a zase vraťte ovládání umělé inteligenci. Zdá se vám, že pilot Walrusu střílí dost nepřesně? Nevadí, přepněte se a ukažte mu, jak se to dělá. Ze strategické hry se najednou stane hra akční, a pokud vás bude bavit, můžete si vlastně všechny ostrovy zabrat vlastní rukou a jen diktovat ostatním jednotkám, kudy vám mají pomoci. Ono vlastně občas nebudete mít na výběr, protože pathfinding, neboli vyhledávání cest, není na nejvyšší úrovni a jednotky se často zasekávají, dojedou na nepřístupné místo, nebo zkrátka neudělají to, co jste zamýšleli a tak místo koordinovaného útoku v jednu chvíli se vám budou jednotky trousit jedna po druhé tak, jak se jim to povede. Jedinou ochranou proti tomuto problému je nastavit dostatečně hustou síť waypointů, které budou počítat s tím, že jednotky prostě jedou přímo od bodu k bodu.

Pokud se vám postupem času povede zabrat dostatečný počet ostrovů a vybudovat takové množství surovin a nových technologií, abyste se dokázali probojovat přes obranný val nepřátelských ostrovů až k hlavní lodi, můžete vyhrát. Ale připravte se, že tato cesta může trvat, dle zvolené obtížnosti, i mnoho desítek hodin přetahování o každý ostrov. Jakmile hru dohrajete, můžete ji začít hrát znovu, protože vám pokaždé vygeneruje novou kombinaci ostrovů.

Možná si říkáte, že koncept hry je přímo dělaný pro multiplayer dvou hráčů, kteří by hráli proti sobě a snažili se vyhrát. Bohužel hra žádný multiplayer neobsahuje a i na náš dotaz na GamesComu v Kolíně nad Rýnem, kde jsme hru prvně viděli v chodu, jsme dostali negativní (nebo minimálně nejistou) odpověď. Drobným zádrhelem by zřejmě byla dlouhá herní doba, protože hrát třeba 30 hodin dlouhou multiplayerovou seanci by bylo pro skutečně hardcore hráče, nicméně i při překonání tohoto problému by hru zřejmě nikdo nehrál, protože by neměl nervy na nefunkční pathfinding.

Po grafické stránce hra nepatří k tomu nejlepšímu, většinou nabízí poměrně jednoduché, hranaté a základními texturami pokryté modely, ale přesto vypadají ostrovy a i jednotky docela roztomile, mění se počasí a podle toho i vypadá krajina a vše je v pohybu tak nějak přirozeně. Především ale musíme ocenit naprostou přehlednost uživatelského rozhraní letadlové lodi, kde vždy najdete, co potřebujete a můžete tak dát průchod veškeré své taktice. Vše navíc dokresluje velmi povedený soundtrack, který zní už v úvodním a velmi úderném intru.

Carrier Command: Gaea Mission je zářným příkladem promarněné šance. Vůbec se nejedná o špatnou hru, naopak, ale chybí ji zkrátka dotažení do konce. Věřím, že v Bohemia Interactive hře věnovali maximum, co jim vydavatel dovolil, ale vzhledem k některým problémům, kdy hrozilo, že hra ani nevyjde, se snažili vše narychlo dokončit a hru vydat. Také věřím, že již pilně pracují na opravě problémů s hledáním cest a úpravě dalších herních prvků tak, že za nějaký čas se bude jednat o strategicko akční herní perlu. Prozatím si vyzkoušejte nabízené demo, a pokud se vám bude líbit, určitě si hru kupte, zabaví vás na desítky hodin. Od nás si zaslouží 70%, ale je to škoda, měla by na víc!