Arena Wars: Reloaded

Multiplayer ve strategiích, ať už realtimových či tahových, vždy patřil k pilířům hratelnosti. Poměr v jeho prospěch se v poslední době ještě zvyšuje. Realtimové strategie se hrají i na turnajích. Zatímco v akčním žánru však již dlouhou dobu sledujeme trend titulů zaměřených výhradně na multiplayer, které se hrou pro jednoho hráče zabývají jen zcela okrajově, nebo vůbec, autoři RTS se stále ukazují jako mnohem větší konzervativci a minimálně polovinou své váhy se stále opírají o singleplayerové kampaně. Samozřejmě existují i výjimky – například Arena Wars: Reloaded na multiplayer vsadila své bytí a nebytí. Vyjde jí to?

Ač tomu název ne tak úplně napovídá, nejde o první titul v řadě. Tím totiž byla Arena Wars z roku 2004 bez jakéhokoliv přídomku. Jelikož se v názvu recenzovaného titulu neobjevuje dvojka, je na místě obezřetnost. Nakolik je Reloaded pokračováním a nakolik vyvařováním staré polívky? Rozsudek v tomto směru není jednoduchý ani jednoznačný. Koncept i herní módy zůstaly beze změny, vylepšení se však dočkal interface a velký nášup dostala nabídka map, jež se rozrostla na zřídkakdy vídaných 81 kousků, přičemž další umožní vyrobit přiložený editor. V případě Reloaded však nedostatek inovací není takovou tragédií, jakou by se na první pohled mohl jevit. Dovolím se zeptat: kdo z vás hrál předchůdce? Skutečnost je totiž taková, že jedničku přes nesporné kvality prakticky nikdo nekupoval – zejména kvůli mizernému marketingu. Studio exDream tak zřejmě nechtělo zahodit nadějný titul, který si nedopatřením nenašel takové publikum, jaké by si zasloužil a zkouší to tedy s jakousi reedicí. Popišme si jí jako by to byla novinka, jinak bychom totiž skončili o pár řádků níže.

Tvůrci si položili otázku, čím k hraní multiplayerové RTS přilákat solidní množství hráčů. Zahráli si pár akcí, které mají na síti přeci jen větší zázemí a jali se promítnou něco dobrých nápadů do strategického žánru. Předně je tak třeba říci, že Arena Wars vykazuje dosti odlišný herní zážitek než jiné RTS, zároveň si ji však, obzvlášť po prolétnutí několika tutorialových lekcí, není problém osvojit v rámci jednotek minut. Zatímco jiné strategie se snaží o větší sofistikovanost, Arena Wars je při pohledu na seznam funkcí překvapivě strohá. Seškrtáno bylo vše nadbytečné, bez čeho se hra může obejít. Výsledkem je nebývale svižná a flexibilní hratelnost, jež se místy neubrání ani obligátnímu zmatku na bojišti – nikoliv však proto, že by nebylo tupé mlátící se jednotky možné ovládat, právě naopak – přes zdánlivě malý prostor je toho opravdu hodně, co je zapotřebí stíhat. Tedy samozřejmě jen v případě, že hrajete proti zkušenému soupeři, což bývá víceméně pravidlem. Na určitou úroveň, kdy neděláte základní chyby, se vyšvihnete poměrně rychle. V této fázi si již můžete připadat jako rovnocenný soupeř komukoliv, záhy však zjistíte, že ve výsledku vás protivníci porážejí taktickými nuancemi, jež předpokládají desítky nahraných hodin, abyste si je také osvojili, případně jim byli schopni vzdorovat. O vyspělé komunitě hráčů vypovídá i od roku 2004 fungující liga, která se z původního titulu pochopitelně přenesla do Reloaded. Stoupání po žebříčku a čas od času rozdělované věcné ceny jsou velmi slušnou motivací.

Jaké škrty v konceptu klasické RTS byly učiněny, aby z tohoto procesu vzešla Arena Wars? Tím nejnápadnějším je bezesporu absence výstavby základny a těžby surovin. Pár budov tu sice je, ale ty jsou vždy postaveny předem a lze jich pouze šikovně využívat. Zásadní je z tohoto pohledu jakýsi teleport, kterým na tu kterou planetu dostáváte objednané jednotky, nechybí tu elektrárna dodávající proud (ideální cíl pro nečekané útoky), využijete i upgradovací centrum, ve kterém si zakoupíte nejrůznější zlepšováky pro své jednotky. Pak jsou na mapě ještě rozmístěny raketové věže. Ty se vyplatí obsazovat, jelikož se obvykle nachází na frekventovaných uzlech a jsou tak nepříjemnou překážkou pro nepřítele. Jejich zničení je však nemožné: maximálně z nich vyženete aktuálního okupanta a obsadíte je sami.

To je sice všechno hezké, ale dohromady spíše jen doplňkové (proti opravdovým borcům nicméně nezbytné). Tím skutečným jádrem Arena Wars: Reloaded jsou samotné jednotky. Ony jsou tím jediným, co budete stavět, respektive trénovat. Netrvá to však nijak dlouho. Od samého počátku máte přístup ke všem šesti. Ano, šesti, což je, pravda, počet nevelký, o to však využitelnější a nezbytnější. Na startu obdržíte rovný tisíc dolarů, za který tyto jednotky můžete bojovat. Suma napovídá že armádu o stovkách strojů nepořídíte, ba i desítky jsou výjimkou předpokládající konstrukci jen těch nejlevnějších typů. A s nimi není tak úplně jednoduché uspět. Proto se po mapách budete nejspíš prohánět s opravdu malou, zato však vyváženou armádou. Vyváženost je v této hře zcela zásadní, jakmile vám totiž chybí protizbraň na nepřátelský útok (protivník má ty samé konstrukční možnosti, je tu jediná „rasa“), jste takříkajíc nahraní.

Nejlevnější jednotkou je buginy. Za svou rychlost platí velmi nedokonalým pancéřováním, z čehož plyne minimální výdrž. Hodí se však na rushe a rychlé odebrání nepřátelské vlajky (kromě Capture the Flag tu jsou ještě módy Bombing Run a Double Domination – v prvním skórujete zavážením bomby k nepříteli, ve druhém zabíráte kontrolní stanoviště). Druhým mohykánem je čtyřnohá mašina s trefným názvem Spider, která svými raketami zaváří všem, nejvíce ale těžkopádnému Walkerovi. Ten je specialistou na tanky Destroyer, jež ale mají velké problémy s Berserky. Abychom uzavřeli kruh, doplňme, že tito platí na zmíněné Spidery. Šestici pak uzavírá obzvlášť drahá a extrémně účinná (hlavně na dálku) artilerie. U ní je však síla vyvážena strašlivou pomalostí, která se v Arena Wars jednoduše trestá a nutností několika chvil, než se stroj dostane do bojeschopného stavu.

Možná se to nezdá, ale se zapojením všechny jednotek a prvků na mapě (aspekty terénu, jako převýšení apod.) se dá dosáhnout značného množství účinných strategií, přičemž konečné číslo nikdy není definitivní. Síla multiplayeru tkví v tom, že dává hráčům prostor k vymýšlení stále nových taktik – to v Arena Wars: Reloaded bezezbytku funguje. Není třeba se ničím zdržovat, nejpozději za dvě tři minuty po začátku už se bojuje. Často je to poněkud hektické, ale jde spíše o zvyk. Zbývá dodat, že peníze za zničené jednotky se vám vrací na konto, takže je můžete proměnit v nové kusy železa a oceli.

Graficky jde bohužel o záležitost zastaralou, běžící na původním enginu. To by ještě tak nevadilo, mnohem horší jsou zvuky, především pak otřesný, až nepříjemný dabing. Prostředí jsou navíc nehezká, atmosféra pak z těchto důvodů zcela abstentuje. Zůstává tak jen poměrně sympatická, možná i trochu oddechová realtimovka, která se hodí na vyplnění chvilek nicnedělání. 70%