18 Wheels of Steel: Extreme Trucker

Čeští SCS Software se dokázali svojí sérií 18 Wheels of Steel vcelku prosadit. A to především ve světě, přeci jen oni dělají všechny tyto hry na zakázku a jsou určené hlavně pro americký trh. Po několika odbočkách, naposledy v podobě Euro Truck Simulator (naše recenze) se teď opět vrátili k tomu hlavnímu, tedy 18 Wheels of Steel. Ostatně v tomto žánru simulátorů jízdy s náklaďáky prakticky nemají konkurenci. Pár podobných pokusů v moderní herní historii bylo, ale nestojí ani za zmínku. Některé díly byly lepší, jiné horší, ale nic jiného na výběr stejně fanoušci tohoto žánru nemají. Zkrátka takový malý monopol. A jak se tvůrci tentokrát poprali s novým pokračováním a na co se můžete těšit, pokud si hru pořídíte? Tedy spíše vám musíme odpovědět na otázku, zdali se vůbec investice do 18 Wheels of Steel: Extreme Trucks vyplatí.

S každým dalším dílem v této sérii jsme se dočkali určitých vylepšení. Prakticky vždycky se zvětšila silniční síť, kterou můžete brázdit, zdokonalena byla grafika, ale také ryze hratelnostní prvky a možnosti. Vcelku jasně byla vidět snaha tvořit tento simulátor čím dál tím více realistický, což je také logický a jasný krok. Bohužel už teď vám musíme prozradit, že nový díl Extreme Trucks takříkajíc nepoznáváme. Vypadá to, jak kdyby na něm dělal někdo úplně jiný. Žádných větších novinek jsme se dočkali, ba dokonce celý základní koncept byl razantně překopán. Ale k lepšímu to opravdu nebylo…

Základní koncept byl snad od prvního 18 Wheels of Steel shodný. Stručně si ho nastiňme, pokud se snad s touto hrou potkáváte prvně. Ocitli jste se v jakési kariéře kamionového řidiče. Z počátku jsme získali nějaký starý ošuntělý truck a začali po celém rozsáhlém světě vozit dle libosti různé náklady. Tím se do naší kasy dostaly první cenné dolary, které jsme utráceli třeba za naftu, opravu poničení nebo pokuty. A samozřejmě jsme si šetřili na truck nový a lepší. Postupem času nebyl problém zaměstnávat i další řidiče a budovat tak celou vydělávající společnost. Tak na všechno tohle co jsme právě napsali, okamžitě zapomeňte, protože Extreme Trucks je úplně jiné. Stáváte se totiž prostým zaměstnancem/dělníkem.

Celý virtuální svět se zde dělí na tři různé oblasti, začínáte kdesi v Kanadě sužované tvrdou zimou. Ale čím nás tvůrci dost zklamali je odepření jakékoli volnosti. Co to znamená v praxi? Inu, na jedné obrazovce vidíte mapu dané oblasti a nabízí se vždy několik možných zakázek. Podle nálady a hlavně ocenění si jednu z nich vyberete. Pak už se ocitáte přímo za volantem tohoto kterého auťáku, máte už i přívěs a stačí vyrazit do místa určení. Tam opět truck i s přívěsem odevzdáte a dostáváte se zase na tu samou obrazovku a znovu dokola. Takže skutečně absolutně nulová volnost a ze hry se nepochopitelně a zbytečně stala ryze lineární záležitost. A záhy se objeví nutná dávka stereotypu i chybějící motivace. Jediným „hnacím motorem” jsou body, které získáte za včasné a bezproblémové doručení nákladu. Jen tedy jejich využití opět nemůžete ovlivnit, protože tady si nekupujete žádné vlastní auta, apod. Vlastně s žádnou hotovostí se nikdy nevidíte. Tím pádem chybí i jakékoli čerpací stanice (ukazatel nafty sice máte, ale vždycky jedete s plnou nádrží) nebo pokutující policie, apod. Díky bodům se vám pouze odblokují nové lokace a potom už jsou prakticky úplně k ničemu. Ehm, tedy zvyšuje se vaše „úroveň” a hodnocení, čímž teoreticky dostáváte i náročnější úkoly, ale to se nám zdá docela chabé.

 

Už jsme trochu nakousli lokace. Tak tedy v Extreme Trucks jsou celkem tři. Úvodní promrzlá krajina v Kanadě, druhou tratě v Austrálii, kde jsou pro změnu vyprahlé pouště a konečně poslední se stala Jižní Amerika – Bolivie. V ní na vás čekají hodně úzké cestičky, prostředí deštného pralesa a hodně kopců. Zatímco v minulých dílech byla vždycky silniční síť hodně velká, tady je to bída. V každém prostředí vede prakticky jen jedna hlavní cesta, která se místy malinko dělí na některé další. Vesměs však jezdíte stále na stejná místa znovu a dokola. Zatímco v minulých dílech se jezdilo prakticky pořád jen po dálnicích, tady naopak nenarazíte na jedinou dálnici. Stále se jezdí po vcelku malých a úzkých silničkách (v Bolivii speciálně), jindy zajedete na ještě menší a užší. To jsem přivítal, protože jízda po obyčejných okreskách mi vždycky chyběla. Ideální by tedy prakticky ve všech směrech byl jakýsi mix. Doufejme, že do příště si SCS Software vezme to nejlepší z tohoto spin-offu a převede to do staré dobré a ještě vylepšené plnohodnotné verze.

Teď si pojďme říci krapet více o jízdním modelu a také navigaci. Už na mapě před vybráním úkolu vidíte, odkud vyjíždíte a kde se nachází váš cíl. Potom ale během samotné jízdy je to už trochu horší s tím, abyste se vyznali. Tentokrát rovnou zapomeňte na nějakou reálnou navigaci pouze podle ukazatelů u silnice. Žádné tu totiž nejsou a de fakto zde ani nejsou klasická města, resp. vůbec netušíte, jak se jmenuje cílové místo. To by nebyl až tak velký problém, kdybychom si alespoň mohli na obrazovce nechat zobrazenou mapu. Nic podobného tentokrát nejde. Celý plánek (a to dost oddálený a tudíž bez detailů) vidíte pouze po stisknutí klávesy F1, kdy se hra zapauzuje. Zdálo se mi to docela dost nepraktické. Žádné GPS (třeba navigační šipka) zde taktéž není. Co se týká jízdního modelu, ani v tomto směru nejsem zrovna spokojen. Když už jezdíme na sněhu, chtělo by to maličko, aby se příslušně i choval kamion. A občasné ledové díry v silnici působí snad až směšně a také si je mohli tvůrci odpustit. Poprvé v celé sérii si alespoň můžeme užít levosměrný provoz, i když to není zrovna důvod pro pořízení této hry.

Opravdu mile jsme byli překvapeni po vizuální stránce. 18 Wheels of Steel bývalo vždycky dost strohé a obyčejné, tedy konečně grafici odvedli slušnou práci. Kolem silnice toho je stále dost a kouká se do přírody moc hezky. Fakt, že se prostředí dost opakuje, raději přehlížejme. Škoda, že modely kabin kamionů (při pohledu z interiéru) jsou zase o trochu méně kvalitní a i v posledním Euro Truck Simulator vypadaly lépe.

Musím se přiznat, že jsem hodně zklamaný. Čekal jsem opět vylepšení této série a další velký krok kupředu, ale stal se opak. 18 Wheels of Steel: Extreme Trucks sice nevypadá špatně po vizuální stránce, ale jinak docela zklamalo. Tedy abych byl přesný, jde spíše o takový menší spin-off slavné série zasazený do zajímavého prostředí. Chybí hrozně moc funkcí a možností z minulých dílů (namátkou policie, čerpací stanice, nakupování vlastních trucků, volnost, atd.), čímž se řadí mezi opravdu nemoderní hry. Prostě jen plníte úkoly a jedinou zábavou je samotné ježdění, které se bez těch všech reálných věcí okolo stalo nesmírně nudné a nezajímavé. Samotní tvůrci však měli dost svázané ruce a dělali hru přesně na objednávku, navíc na to měli dost šibeniční termín. Tudíž je ani nemůžeme příliš kárat. Kdyby to bylo pouze na nich, určitě by nic takového nevypustili do světa. Na druhou stranu nějaké začínající hráče může tento díl vcelku zaujmout. Skvělá příležitost hlavně pro všechny nováčky, jak proniknout do světa truckových simulátorů. K dobru musíme připočíst i ryze budgetovou cenu (v USA dvacet dolarů), takže nakonec poměr cena/zábava není špatný. Právě hlavně díky nízké ceně a budgetovému zařazení ji nakonec udělujeme 59%