Před pár dny na Steam vtrhl český výtvor The Wild Age od nezávislého studia McMagic Productions. Titul hráči předestírá stavbu a rozšiřování vlastní základny a to rovnou z pohledu svého hrdiny, který zdejší krajinou cestuje dle vlastního uvážení. Tahle kombinace je přitom povedenější, než se na první pohled může zdát.
Hra je stále v předběžném přístupu, a přestože vám sdělíme naše dojmy, neberte je jako finální hodnocení hry. Vývojáři totiž hru mohou výrazně změnit, a to dokonce i na základě tohoto článku (jde přece jen o české studio). Na druhou stranu budí menší pochybnosti jejich předchozí hra Novus Inceptio. Ta je totiž taktéž v předběžném přístupu a nebyla přitom aktualizována již od října minulého roku. Na dotaz nám vývojáři sdělili, že je vývoj Novus Inceptio v současnosti pozastaven.
Vraťme se ale k The Wild Age, kvůli kterému tu všichni jsme. Než se ale vydáme na první dobrodružství, je třeba vytvořit si postavu. Vybrat si můžeme z několika různých rolí, od rytíře přes krále až po druida, a zvolit si lze i pohlaví. Dále jsou k dispozici různá jezdecká zvířata a kromě koně tu máme třeba medvěda, vlka, tygra nebo lišku. Nechybí ani volba vlastní vlajky či roztomilý mazlíček v podobě medvídka, lišky nebo vlka. Většina možností je však zpočátku uzamčena a teprve dalším hraním si je zpřístupníme. Parádní je, že nejde pouze o design, ale nás výběr ovlivní i pasivní bonusy, například rychlost jízdy v určitém prostředí.
Ve hře postupně projdeme mnoha mapami a na každé z nich máme jiný úkol. V první misi musíme přežít 10 nocí, v druhé ulovit 100 zvířat a ve třetí zase zabít 150 nepřátel. Ačkoliv oceníme měnící se úkoly, přiznejme si, že by přece jen mohly být o něco pestřejší. Celkově vzato jsou však úkoly podřadné. Hlavním cílem totiž je rozvíjet základnu a nepodlehnout soupeřům.
V první misi také narazíme na plnohodnotný tutoriál, který nás naučí vše důležité. K dispozici máme mapu, která sice na první pohled vypadá jako 3D otevřený svět, ale pohybovat se lze pouze doprava a doleva po ní, takže jde vlastně o takovou uličku. Uprostřed mapy pak stojí náš tábor, který neustále vylepšujeme. Budov je k dispozici sice několik, ale jejich počet by rozhodně mohl být větší, aby se do zážitku pomalu nevkládala stereotypnost.
Základem je samozřejmě hlavní budova, kterou můžeme neustále vylepšovat a získávat tak zajímavé bonusy, jako je třeba vyšší úroveň nejbližších hradeb nebo větší útok jednotek. Častěji však přijdeme do kontaktu s jinou budovou a to sice výrobcem luků, kterému stačí zaplatit a během pár vteřin je luk ukován. Ten automaticky popadne některý z našich lidí, který jinak nemá, co na práci. Tímto způsobem vznikne lukostřelec, který je naší základní bojovou jednotkou. Přesto své využití najde i v lovu volné zvěře, zejména králíků. Ti se však vyskytují zejména v oblastech zbavených stromů. Potřebujeme tedy dřevorubce, kterého získáme obdobnou cestou. Opět najdeme příslušnou budovu, upustíme zlaťáky a sekera se sama vyrobí. Pak už stačí vybrat cílové stromy, označit je (upuštěním zlaťáku u nich) a dřevorubci se o ně sami postarají. Do třetice nám chybí už jen stavitelé, kteří jsou cokoliv schopni postavit dle rozkazů a asi vás nepřekvapí, že i je vytvoříme ukutím kladiva v k tomu určené budově. A kde že vezmeme volné rolníky, kteří ony nástroje sebevědomě uchopí? Stačí se hrdě vyjet z města, najít kemp a upustit na zem zlaťák. Ten nejbližší jednotka automaticky sebere a stane se naším člověkem, který čeká v základně, dokud neobdrží nějaký ten nástroj.
Zlaté mince jsou ostatně hlavní zdejší měnou, která zároveň funguje k rozdávání příkazů. Ať už chceme postavit nebo vylepšit budovu, ukout nástroj, nechat porazit strom nebo cokoliv dalšího, je nutné utrousit nějaké ty mince z měšce. Finance vyděláme pomocí lovu zvěře, zejména králíků, kteří se však vyskytují pouze na vykácených plochách. Nutností tak je vykácet okolí, což nám ostatně samo o sobě vydělá pár drobných a zároveň umožní stavět nové budovy a rozšiřovat tak svou základnu. Například tak postavíme farmu, na které po čase farmáři sklízí úrodu a svůj výdělek nám samozřejmě věnují. Stejně tak lze vydělávat zúročením svých zlatých v bance. Neustále tak řešíme otázku, kam a kdy investovat. Jednorázovou, avšak slušnou sumu, získáme i nalezením truhly v okolí.
Grafika je líbivá svým hravým a kresleným stylem, avšak v průběhu testování jsme se setkali s různými menšími problémy, od automaticky měnícího se rozlišení přes jakousi rozmazanost až po občasné propady FPS. Nejde však o nic hrozného a náladu očních bulev zlepší například změna denního cyklu, počasí či rudé zatmění při větších útocích. Hudba je pak lehce nadprůměrná a chvílemi dokonce zaznamenáme výstřelky parádních rytmů. Na druhou stranu skladeb zřejmě není tolik a repertoár by to chtělo rozšířit.
Bez pořádné hrozby by hře chyběla napínavá jiskra. Náš rozvoj bude pokračovat tak jako tak a jde pouze o otázku času. Jenže právě čas je to, co rozhodne o našem vítězství či porážce. Pravidelně se totiž stáváme terčem nájezdů trolů, kteří ani tak nezabíjejí lidi, jako spíše ničí hradby a kradou věci či peníze. Narazí-li na naše vojáky či vesničany, obvykle je oberou o jejich nástroje (např. luky), takže vše musíme vyrábět znovu. Našemu hrdinovi zase berou zlaťáky, které však někdy stihneme vzít zpět.
Obrana spočívá ve dvou rovinách. Tu první tvoří naše armáda, tedy především lučištníci, kteří z bezpečné pozice odstřelují soupeře. A právě tento bezpečný prostor je třeba vytvořit pomocí buďto věží nebo hradeb. Věže obvykle stojí na nějakém tom obřím kameni a většina soupeřových jednotek na věž útočit nezvládne. Naopak všichni zlotři se bez dlouhého přemýšlení pustí do nejbližší hradby. Těch můžeme na předem vytyčených místech postavit několik a vytvořit tak několikanásobnou ochranu, kdy nepřítel musí zničit nejprve první zeď, pak druhou, a ke třetí se doufejme ani nedostane…
Lučištníci po zničení zdi okamžitě přeběhnou k další hradbě. Ne vždy to však stihnout a to je právě doba, kdy mohou přijít o svůj nástroj. Hradby i věže lze přitom vylepšovat na vyšší úrovně a na první pohled se může zdát být dobrým nápadem postavit jednu velkou zeď, abychom neriskovali ztráty při přebíhaní. Jenomže mapa se stále prodlužuje a například naši dřevorubci chodí kácet stále dále. Pokud je tedy první zeď příliš u středu města, nemusí se dřevorubci stihnout vrátit. To, jak budou dlouho venku, sice záleží na počtu našich příkazů, avšak stejně je budeme muset posílat o to dříve domů. Zmínit musíme také určitou nevyváženost vln, které se špatně odhadují. Jednu až dvě noci nikdo nezaútočí, po čemž se na nás vrhne o to větší počet soupeřů, kteří nás mohou rozdrtit. A právě bez informace o budoucím útoku nikdy nevíme, zda investovat do věcí, které vydělávají časem, nebo zda již kupovat vojáky a lepší obranu. Jenže právě v tom je určité napětí, které prožíváme po každém setmění.
The Wild Age je na začátku své cesty a na současném stavu (k březnu 2019) je to přece jenom znát. Na druhou stranu vývojáři staví na skvělém nápadu a updaty vydávají každý den, takže se tenhle herní počin rychle vyvíjí kupředu. A co víc, hratelnost je opravdu dobrá už nyní. Lákavá je navíc i cena (12,49€ – asi 330 kč) a ideálním řešením tak zřejmě bude hru zakoupit nyní a nechat ji chvíli uležet/dozrát ve své knihovně. Hru si ale nakonec můžete sami vyzkoušet a udělat si vlastní obrázek. Demoverze je totiž dostupná na Steamu.
