Fanoušci survival strategií mají zase jednou pré. Herní scénu totiž obohatil další titul na téma přežívání v postapokalyptickém světě. Tentokrát se však neženeme za ovládnutím vesmíru, ale naše přání jsou mnohem skromnější – v tomhle zbídačeném světě nám postačí přežít.
Surviving The Aftermath od Paradox Interactive je bohužel další hrou, kterou nenajdeme na Steamu a koupit si ji lze pouze na Epic Games Store nebo Paradox Store. Jde však o dočasný stav, který potrvá do vydání plné verze. Ano, tahle chytlavá strategie je totiž stále v předběžném přístupu, což byste měli také zohlednit při čtení dalších řádků.
Na začátku nás hra nechat zvolit si z několika možností, které dohromady určují celkovou obtížnost. Jde například o počet pracantů při startu hry, počáteční množství zdrojů nebo míra přírodních katastrof. Po šesti volitelných kategoriích si vybereme ještě jméno základny a podobu vlajky. Ve finále se nás hra zeptá, zda chceme mít k dispozici cedule s nápovědou, které v podstatě fungují jako tutoriál. To je z přípravy vše, jde se na věc.
Objevíme se na ohraničené mapě s několika základními budovami a naším úkolem je zajistit nejdříve základní potřeby. V první řadě se jedná o přístřeší a postavíme tak první stany, aby naši občané měli kde přespávat. A protože sklad pro materiál a sklad pro jídlo jsme měli již od začátku, můžeme se pustit rovnou do sběru všeho užitečného. V Surviving The Aftermath ale nebudeme přikazovat jednotlivým dělníkům, co mají dělat, jako tomu je třeba v Age of Empires. Dáváme zde naopak obecné příkazy a dělníci vše plní už sami. Teda alespoň v případě, že je někdo volný a vykonává tak „volné činnosti“ jako je třeba stavění zadaných budov nebo přenášení předmětů.
Většina budov zde ale má určitou funkci a kácí například okolní stromy. Proto je k prakticky každé budově přiřazen některý pracant, který tuto práci zastává. Ve výsledku tak „volných“ dělníků není příliš a častokrát nám dokonce zcela chybí. Pak je třeba je získat, což lze udělat například zmenšením počtu pracovníků v některé budově. Můžeme jít až na nulu a tím chod budovy zcela zastavit. To budeme potřebovat zejména na začátku, kdy máme k dispozici třeba jen osm lidí. Počítat je také třeba s tím, že z celkové populace jsou zhruba polovina děti, které nepracují a v podstatě pouze zatěžují všechny služby. Jsou však investicí do budoucnosti, protože se nemusíme spoléhat pouze na nově příchozí.
Na výběr je z celé řady budov. Přehlédnout nelze výrobu potravin, kdy jedna budova je určena k lovu zvěře, druhá k chytání ryb, zatímco pole fungují úplně odlišně. Na těch lze totiž pěstovat různé druhy potravin, při čemž každá roste jinak dlouho a má jinou výživovou hodnotu. Vedle brambor a kukuřice lze časem získat i semínka dalších plodin, které však v podstatě vyjdou na stejno (čím lepší výživa, tím déle roste). Můžeme hezky sledovat jednotlivé fáze, od sázení přes růst, sklizeň i kultivaci půdy. To vše je samozřejmě možné jen na některých úrodných místech. Později budeme pěstovat i pod ochrannými střechami, čímž jsou potraviny ochráněny před vnějšími vlivy. A nechybí třeba ani možnost vyrábět proteiny z obyčejného hmyzu.
Další typy budov jsou určeny k získávání nejrůznějších typů surovin potřebných pro stavbu či výrobu produktů jako je třeba ošacení či nástroje. Mnoho budov naopak není přímo nutných, ale získáme skrze ně určité bonusy. Například taková škola dává dětem bonusy, které si ponechají i v dospělosti. Hodí se také pohřebiště, které zvedá morálku tím, že odklízí zemřelé spoluobčany. Naopak veledůležitou stavbou jsou lékařská zařízení, které uzdravují všechny zraněné obyvatele. Cestování obyvatel lze pak citelně urychlit výstavbou cest, což celý chod civilizace zefektivní.
Jak se naše civilizace postupně roste, může nás zaskočit hned několik druhů přírodních katastrof. Vedle roje meteoritů jde například o kyselý radioaktivní déšť, který zničí úrodu nebo extrémní vedra, která zase vyžadují dvojnásobný přísun vody z naplněných zásobníků či navýšeného počtu studní. Příchod takových událostí nám hra oznámí předem a my se tak můžeme řádně připravit, například sklidit předčasně úrodu a tím ji uchránit.
Základní lokalitou to však nekončí a podíváme se i za okraj. Po zhruba hodině hry se nám totiž zpřístupní možnost vyslat týmy do okolí, kde vidíme, jak pochodují po 2D mapě světa. Takové jednotky dokáží objevovat okolní místa, odkud je možné získat různé suroviny, a to i velmi vzácné, které jinak vyrobit nelze. Zároveň narazíme na soupeřovy jednotky, se kterými se dostaneme do křížku v boji o důležité zdroje.
Každý náš tým má na mapě určitý počet lidí a liší se také v účinnosti útoku, obrany a jiných charakteristikách. Musíme tak dobře zvážit, kterou jednotku, jak využijeme a která se hodí na přímý útok. A jakmile se životy příliš ztenčí, stačí se vrátit na základnu a jednoduše se uzdravit. Jakýkoliv pohyb/činnost však spotřebovává body akce a jakmile nám dojdou, necháme 2D mapu tak jak je a vrátíme se na do 3D stavění základny. Jakmile se body akce naší jednotce opět naplní, hra nás upozorní a můžeme zase operovat v 2D světě.
Většinu surovin však přece jen získáme uvnitř své základny, a tak nás na mapě světa budou nejvíce zajímat body technologií. Za ty lze totiž odemykat zcela nové budovy, které nám dávají úplně nové možnosti. Lze si například odemknout jídelnu, kde se ze surovin vaří skutečné jídlo, sluneční i větrné elektrárny, ale třeba i budovu odstraňující toxické louže. Ty totiž naši nákladní mapu otravují blokováním míst k výstavbě. Stejně tak lze zpřístupnit nové budovy obydlí, které jsou sice náročnější na materiál, avšak činí naše obyvatele spokojenější, a navíc jsou celkově odolnější.
Zajímavé je, že lepší obydlí vyžaduje také více prostoru a předchozí generace budov tak nelze jednoduše upgradovat. Původní stavby je tedy třeba zničit, čímž získáme část surovin zpět, a nové budovy postavit zcela znovu. To je určitý problém kvůli tomu, že v okolí původních staveb již stojí jiné domy a není zde místo pro větší obydlí. Právě tato restrukturalizace města je však vítaným oříškem, který hru nečekaně oživuje. Kde naopak tahle strategie trochu pokulhává, je grafika. Ta je částečně zastaralá a není tak divu, že zoom je omezen. Pořádně se tak nelze podívat na jednotlivé činnosti, jako je třeba kácení stromů. Zcela výjimečně také narazíme na nějaké ty bugy, jako je třeba létající ikona na mapě světa.
Surviving The Aftermath je chytlavou survival strategií se skvělou hratelností a vyváženým dávkováním nového obsahu. Průzkum světa na 2D mapě celou hru skvěle doplňuje a hru jako celek lze už nyní doporučit. Po pár hodinách bohužel narážíme na hranu dostupného obsahu a už si vše neužíváme do takové míry, protože vše zajímavé jsme již odemkli. Jak jsme už ale uvedli, hra je stále v předběžném přístupu a lze tak předpokládat, že Paradox Interactive do hry přidá ještě mnoho nového a hra tak ve výsledku bude téměř dokonalá. Jedinou pihou na kráse tak možná bude jen starší grafika.
