Futuristických robotů není nikdy dost. Alespoň si to myslí tvůrci námi poslední testované hry – AirMech Strike. Ano, chlapci z Carbon Games dozajista jsou věrnými fanoušky série filmů Transformers, jelikož i zde sehrají hlavní roli impozantní roboti se schopností okamžitě se změnit v nějaký ten dopravní prostředek. AirMech Strike je jakožto free to play počin v rámci předběžného přístupu k dispozici od 30. března tohoto roku. Hru můžete získat skrze klienta z oficiálních stránek či prostřednictvím Steamu.
Hlavní princip
Obdobně jako v Dotě, i zde se z pohledu třetí osoby chopíme hrdiny, se kterým pochodujeme po mapě a ničíme všechny nepřátele. Jelikož se však padlí hrdinové během několika vteřin znovu narodí, důležitějším cílem přece jen je obsazování základen rozmístěných po mapě. Ty sice defaultně brání počítačem řízené jednotky, avšak po jejich překonání a obsazení budovy, začneme vydělávat peníze. A to znamená konkurenční výhodu.
Stejně jako hlavní hrdina, i všechny ostatní jednotky mají podobu robotů. Základní jednodušší roboti, kteří jsou zřejmě nejslabší jednotkou, se pravidelně vyrábí automaticky a zdarma. Slouží především k obsazování základen, které musí obsahovat v každém okamžiku čtyři jednotky, aby byly plně funkční. Naopak odstraněním těchto jednotek se základna stává opět neutrální. Jelikož jsou základní vojáci poměrně slabí, může toho hrdina využít, když po kraji mapy poletí až do týlu nepřítele, kde snadno zneškodní všechny čtyři jednotky v nějaké té budově. Díky vysazení jednotek vlastních pak snadno tuto základnu obsadí. Útok na základnu však od začátku signalizuje minimapa a tak se můžeme brzy těšit na opětovné dobývání původním vlastníkem, který je navíc obvykle ve značné výhodě.
Obsazení těchto základen však je pouhopouhým prostředkem ke splnění hlavního úkolu – zničení hlavní budovy soupeře. Teprve pak mise skončí a my kromě sladkého vítězství získáme i finanční odměnu. Díky té lze odemknout nové hrdiny či jednotky, ale o tom až později. Nyní se ještě sluší dodat, že bitvy probíhají v týmech a nejčastěji se proti sobě postaví dvojice.
Dalším herním módem jsou výzvy. V těch je třeba splnit zadaný úkol v co možná nejkratším čase. Zatím je k dispozici pouze 12 výzev, při čemž většinu lze dokončit za méně než minutu. Jednou musíme dostatečně rychle zničit všechny nepřátele, jindy urychleně obsadit soupeřovu základnu a nechybí ani nutný transport našich jednotek. Každá mise nás zpětně ohodnotí a získat můžeme jednu, dvě nebo tři zlaté hvězdy. Čím lepší práce, tím pochopitelně i větší odměna. Mise se skutečně vyplatí splnit, protože jejich dokončením (byť nedokonalým) získáme poměrně hodně herní měny.
Hlavní postavy a jednotky
AirMech Strike se Dotě podobá i v jiném ohledu. I zde se každý hrdina pyšní jedinečným vzhledem i charakteristikami. Aktuálně máme na výběr z devíti robotů, z čehož každý se dokáže proměnit jak na chodící kovové monstrum, tak na létací objekt. Zatímco většina robotů se okamžitě dokáže přestavět na nějaký ten typ letadla, jiní se stanou helikoptérou či rovnou létajícím talířem. S tím se pojí jak vzhled každého hrdiny, tak i styl útoku. A tak někteří roboti sekají svými křídly na blízko, zatímco většina hrdinů využívá nekompromisní střelby z kulometů. Narazíme ale i na snipera či energetický paprsek.
Jednoho hrdinu máme k dispozici od začátku. Asi vás nepřekvapí, že na něm není nic extra. Další roboty tak rádi odemkneme skrze nashromážděnou herní měnu. Kupodivu netrvá zase tak dlouho a už máme dostatek prostředků na zpřístupnění vyhlídnutých borců. To je trochu škoda, protože po zhruba dvou hodinách již člověk může další jednotky a hrdiny odemykat jen ze zajímavosti, aniž by po nich kdo ví jak toužil.
Tím se dostáváme k různým typům jednotek. V bitvě sice začneme s nulou na kontě, ale díky budovám získáváme peníze, za které pak nakupujeme různé roboty. Před každým zápasem si vybereme sadu jednotek, které v misi budeme moci vyrábět. Jakmile máme dostatek financí (u některých jednotek je vyžadován i vyšší level hrdiny), můžeme začít danou jednotku vyrábět. Jakmile je hotovo, kterákoliv naše budova na mapě ji dokáže spawnout vedle sebe. Oproti hrdinům je výběr větší a tak po našem boku najdeme auta s raketomety, tanky, vozidla s kulomety, chodící roboty, ale i miniroboty, jež létají kolem našeho hrdiny za účelem poskytnutí bonusu. Stavět lze i kovové truhly, jež zvyšují příjem peněz.
Zpracování a mikrotransakce
Jak můžete vidět na přiloženém gameplayi, grafická stránka není a zřejmě ani nebude hlavním lákadlem tohoto titulu. Vizuální stránka je na dnešní poměry spíše podprůměrná, coz žřejmě jen odráží limity nezávislého studia. Zvuky a hudba jsou na tom o poznání lépe, ačkoliv hudbu aktuálně najdeme pouze v menu. V samotné misi jsme žádné písně vlastně neslyšeli, což je zvláštní, protože vývojáři už nyní samostatně prodávají i soundtrack.
Stejně jako u jiných free 2 play titulů, i zde samozřejmě narazíme na mikrotransakce. Přestože tuto informaci většina hráčů nerada slyší, je na druhou stranu třeba uznat, že jde o jediný příjem nezávislého studia. Kromě řady kosmetických věciček je ke koupi i vše, co lze zakoupit za herní měnu. K tomu jde navíc postup urychlit zakoupením boostů, kdy díky reálným financím výrazně rychleji získáváme herní měnu či zkušenosti pro hrdinu.
Závěrem
AirMech Strike nás na první pohled příliš nepřesvědčil. Tohle akční RTS v podobě transformerů sice vsadilo na osvědčený herní koncept, ale hratelnost je nižší, než se dalo čekat. Prsty v tom má jak (zatím) nižší počet hrdinů či jednotek, tak jejich nezajímavost. Příliš bohužel nezaujme ani grafické zpracování či celková atmosféra. K dispozici v současnosti není ani kampaň, které se však v budoucnu dočkáme. Zároveň si ale uvědomujeme, že hra je stále ve vývoji a řadě hráčů se hra už nyní přece jen zamlouvá. Na Steamu hru aktuálně hodnotí 8506 hráčů na více než slušných 85 %. Nejlepší představu o titulu si nakonec každý udělá, když si ho sám vyzkouší. Je přece jen free to play…
