7 Days to Die

Po téměř pěti letech v předběžném přístupu se stal 7 days to die jednou z nejlepších současných survival her. Boj se zombíky, průzkum širého světa, solidní možnosti craftingu a samozřejmě i stavba základny. Kdo z vás to má?

Hra vznikla na základě úspěšné kampaně na Kickstarteru. V červenci 2013 nezávislé vývojářské studio The Fun Pimps získalo přes půl milionu dolarů, tedy před 11 miliónů Kč. Autoři přitom požadovali méně než polovinu.  Hra je i po vydání téhož roku stále v předběžné fázi, což samozřejmě znamená i rychlý vývoj kupředu.

První zkušenost

Když jsem hrál titul 7 days to die poprvé, v podstatě jsem vůbec nevěděl, co mám vlastně dělat. Sama hra nabízí jen velmi stručný tutoriál a tak si hráč pro více informací musí proaktivně pročítat nápovědu v menu (v angličtině). Jelikož jsem se však ve hře zkrátka nezorientovat a grafika vypadala vyloženě zastarale, udělal jsem to, co mnozí jiní hráči – hru vypl a zapomněl na ní. To ale byla chyba. Hra totiž skrývá skutečnou zábavu a potenciál, jen je třeba překonat obtížnější začátek. To jsem však pochopil až při spuštění po několika letech.

Při jisté zjednodušení by se dala hra připodobnit k survival počinu Conan Exiles, který taktéž kombinuje průzkum, boj, crafting, stavbu a skilly. Ještě než se podíváme na jednotlivé stránky podrobněji, zmiňme, že i zde je třeba jíst a pít. Vodu získáme z potoků či jezer, avšak vodu je bezpečnější převařit na ohni. Připravit si lze také čaje s různými účinky a dokonce i kávu. Co se týče jídla, můžeme ulovit nějakou tu zvěř, natrhat kukuřici, případně sebrat vajíčka z hnízda ptáčků. Jídla k vaření jsou však zbytečně složitá a člověk mnohdy potřebuje 3-4 suroviny, zatímco je rád, že vůbec jednu surovinu sehnal.

Craftění v hlavní roli

Bez craftění by z hráče byl jen neozbrojený naháč, jež by neměl sebemenší šanci přežít. Vytvoření si základní sekery z kamene, kousku dřeva a natrhané trávy, je jedna z prvních věcí, kterou hráč musí udělat. Pak už jen zbývá začít těžit dřevo z kmenů stromů, natrhat trávu a vytvořit si slaměné oblečení, nebo rovnou ulovit zvěř lukem a získat kůži. Ačkoliv příroda nabízí mnoho důležitých materiálů, mnoho toho získáme i prohledáváním domů, továren, beden, opuštěných aut, odpadkových košů a dalšího postapokalyptického materiálu. Občas se v našem zorném poli objeví trezor, do kterého je však obtížné se dostat. O to lákavější kořist však samozřejmě nabízí.

Jak už to tak bývá, hráč vytváří stále komplexnější věci. Oblečení ze slámy vymění za obyčejné oblečení, později nepohrdne ani kovovým brněním, vojenským vybavením či třeba nočním viděním. Obdobný vývoj na nás čeká i u zbraní a vybavení. Kamennou sekeru zahodíme ve prospěch ocelového nářadí, a místo dřevěné palice se chopíme bojového kladiva, mačety a samozřejmě i palných zbraní – pistole, brokovnice, odstřelovačky či třeba samopalu. Pokud však nejsme v pokročilejší fázi hry, budeme mít k dispozici jen pár nábojů, které zrovna najdeme. Teprve vzápětí si vyrobíme munici vlastní.

Přilepšit si můžeme tak, že si všimneme prolétajícího letadla, které shazuje bednu. Ta ve vzduchu vysílá kouřový signál a je snadné ji sledovat. Jakmile ale spadne, kouř po čase vypouštět přestane a pokud nevidíme, kam zhruba spadla, už bednu pravděpodobně nenalezneme. Stejně tak si hru lze zpestřit nalezením lístku s údaji o zakopaném pokladu. Pak už nezbývá, než se vydat na místo a začít kopat. I v tomto případě není jednoduché bednu najít, zejména v rané fázi hry, kdy kopeme pomalu.

Některé vzácné věci jako je třeba baterie či motor, vycraftit nelze. Odkázání tak jsme na místa, kde je můžeme naleznout (obvykle automobil). Další možností je zajít ke zdejšímu obchodníkovi, který mnohé od nás vykoupí a naopak jiné zajímavé věci zase nabídne.

Můj dům, můj hrad

Zejména zpočátku využijeme jako (přechodnou) základnu některou z nalezených staveb. Ačkoliv se může zdát být výhodné obsadit větší betonové budovy, člověku brzy dojde, že za prvé je obtížné je vyčistit (je zde mnoho nemrtvých) a za druhé se obtížně brání (pasti nevyžadují zrovna málo materiálu). Můžeme sice obsadit třeba jen jedno patro, ale pokud zombíci nahlodávají některé místo budovy, může se v konečném důsledku zřítit celá.

Ještě než začne samotná hra, můžeme si vybrat, zda chceme mapu vytvořenou tvůrci nebo automaticky generovaný svět. Právě druhá možnost je ideální pro nový začátek hry, zvláště pak v multiplayeru. Člověk totiž má stále co prozkoumávat a neustále musí řešit dilema, zda se na tomto místě usadit či zda bádat dál. O kousek dál totiž může být výrazně lepší místo. Samotné objevování ostatně je díky velké mapě neustálým lákadlem. Zvláště pak po postavení si vlastní motorky, se kterou se po téhle bohem zapomenuté pustině budeme prohánět.

Zombie útočí

Název 7 days to die není náhodný. Právě po každém uplynutém týdnu herního času zčervená obloha a my se můžeme těšit na útok hromady zombíků, kteří oplývají ohromnou rychlostí i odolností. Nebezpečí protivníků narůstá zejména v noci, takže jakmile odbyte 22. hodina, měli bychom být buďto mimořádně dobře ozbrojeni, nejlépe se však skrýt v obrněném úkrytu. Nutno dodat, že noci zde nejsou, kdo ví, jak krátké a tak se hráč v noci často nudí. Je příliš nebezpečné pobíhat venku, ale uvnitř toho příliš dělat nelze.

Samotný akt boje se skládá z pouhého úderu zbraní, případně střelby. Výběr zbraní není, kdo ví jak rozmanitý a na nějaká komba můžeme rovnou zapomenout. Obrana spočívá v pouhopouhém couvání před nepřítelem těsně před tím, než udeří. Je pravda, že soubojový systém není, kdo ví jak komplexní. Přesto je kupodivu zabíjení otravných zombíků takovým zadostiučiněním, že člověku to vykouzlí úsměv na tváři. Boj snad zpestřují jen efekty v podobě krvácení, omráčení a možnosti nákazy nemocí, kterou je pak třeba vyléčit antibiotiky (či medem). Narazit ostatně můžeme i na zvířata jako jsou vlci, medvědi, ptáci či hadi. Výjimečně nám cestu zkříží i speciální zombie, která by se dala označit za bosse.

Je třeba si uvědomit, že přímý střet se zombie netvory je jen jedna strana mince. Tu druhou pak tvoří již zmíněné pasti. Co takhle vykopat zákop, jeho dno opatřit hroty a dívat se, jak krvelační nepřátelé padají jako hrušky? Nebo raději natáhneme ostnatý drát, zpoza kterého do nepřátel pálíme šípy i střelnými zbraněmi? V pozdější fází hry nakonec dojde i na výrobu elektrické energie a s tím spojených pastí. Například tak roztočíme nabroušené vrtule, abychom si vzápětí dali zombie smoothie. Pasti sice vyžadují pevné umístění, ale my jejich pomoc potřebujeme v podstatě jen v noci, takže je vše v naprostém pořádku.

Nezapomeňte na skilly! Kromě toho, že se naše postava automaticky zlepšuje v činnostech, které provádí (atletika, střelba z luku, boj s ostrou zbraní…), lze volné body z nové úrovně rozdělit i mezi jiné skilly. Nejde o skilly aktivní, ale odemkneme si možnost craftění nových věcí, zvýšíme své zdraví, snížíme nutnost jíst a tak dále. Osobně jsem si skillů prvních pár hodin vůbec nevšiml a svůj postup hrou jsem tam citelně zpomalil.

7 days to die sice na první pohled nezaujme, ale aktuální hodnocení na Steamu 80 % není náhodné. Hra totiž pod pokličkou skrývá mnohé bohatství a tak ji můžeme každému srdečně doporučit. Pro fanoušky survival je to pak přímo nutností s velkým N. Tak na co ještě čekáte? Apokalypsa na vás již čeká.