Lost Planet 3

Existují série, jejichž tvůrci se namísto vymýšlení marginálních inovací či recyklování použitých nápadů pokouší přicházet s něčím novým, zásadně mění zavedené postupy při současné snaze nenaštvat stávající fanoušky. Takových sérii není mnoho, ale patří k nim i Lost Planet, kdy každé pokračování nabízí diametrálně odlišný zážitek od pokračování předchozího.

Úsilí o originalitu však nemusí nutně nést ovoce v podobě vysokých tržeb a spokojených zákazníků. Své o tom ostatně vědí i lidé z Capcomu, jejichž tituly odehrávající se na (původně) ledové planetě E.D.N. III nikdy nekralovaly žebříčkům prodejnosti ani nebyly oslavovány recenzenty. Zřejmě právě proto si třetí díl akční střílečky (původně) z pohledu třetí osoby namísto Capcomu vzali na starost kluci ze studia Spark Unlimited, kteří dostali jediný úkol: vlít sérii novou krev do žil, zatraktivnit ji. Což oproti LP2 obnáší řadu změn, včetně změn kamery (TPS vs. FPS), podle toho, zda se právě nacházíte ve svém mechovi (FPS), nebo mimo něj. O tom si ale více povíme za chvíli.

Příběhově se chystaná akce obrací hluboko do minulosti, před události minulých dílů, tedy do doby, kdy povrch E.D.N. III pokrývala ledová krusta a močit venku nebyl dobrý nápad, ani kdyby atmosféra byla dýchatelná. Protagonista, Jim Jehož-příjmení-tvůrci-zatím-neprozradili, je pracant, jenž ve svém exoskeletonu – který se hodí i k likvidaci Akridů -, pomáhá budovat lepší zítřky, terraformovat planetu.

Jim nepatří k prvoplánovým drsňákům typu Tychuse Findlaye nebo Jima Raynora; nejde o typickou ústřední postavu hry plné mechů a emzáků zvíci několikapatrových budov. Jim je „jen“ dobrák od kosti, jenž se do nehostinného světa vypraví, aby mohl nakrmit milující ženušku a děcko. Tvůrci možná zachází až příliš daleko, když protagonistovi vkládají do úst slova jako “Čím víc vydělám, tím dřív vás budu moci spatřit”, aby každý viděl, jaké je Jim dobračisko. To lze ale odpustit, když si tím zjevně připravují půdu pro to, aby mohli nechat hodného člověka čelit zlým věcem. Spoustě zlých věcí, jedno zda lidského či mimozemského původu. Tvůrci tedy nechají Jima používat robotické ruce mecha, vybavené svěrákem a vrtačkou, původně určené k mírumilovným činnostem, k drcení kostí a prořezávání se tkáněmi kolosálních Akridů, kteří od minula ještě o něco povyrostli (a pak prý že na velikosti nezáleží).

LP3 chce být titulem plným kontrastů, půjde zčásti o tísnivou survival záležitost v industriálních interiérech a zčásti o velkolepě pojatou akci. Tvůrci těží ze dvou výchozích situací (pohyb v mechovi, erbovní proprietě série, a pohyb po svých), aby hráčům nabídli dva diametrálně odlišné herní zážitky. Člověk je křehká bytost, a když se taková bytost vypraví do útrob náhle se odmlčivší se podzemní základny, kam se mech nenacpe, měl by zachovávat maximální opatrnost. A měly by se bát o život. Z dostupných materiálů vyplývá, že LP3 se v tomto směru měrou větší než zanedbatelnou inspiruje sérií Dead Space (jejíž nejnovější pokračování se shodou okolností přesouvá do chladnějších krajin).

Podobnost, ať už po vizuální či zvukové stránce, jistě není náhodná (ostatně posuďte sami z přiložených obrázků a videí), nicméně odpověď na otázku, zda jde o šťastný krok, se raději pokusíme nalézt až v recenzi. Faktem ale je, že zatímco díly jiných sérií  se od sebe liší jen minimálně (příklady raději uvádět nebudeme, věříme, že každý, kdo více než jednou uposlechl “volání služby”, ví, o čem je řeč), LP s každým pokračováním nabízí diametrálně odlišný herní zážitek. To samozřejmě není omluva pro sprosté (prozatím pouze předpokládané kopírování) jiných zavedených značek, na druhou stranu však nelze neocenit snahu tvůrců inovovat (byť – možná – s využitím cizích nápadů) a snažit se posouvat své počiny dál.

S pomalými, tísnivě laděnými pasážemi pak ostře kontrastují souboje na zasněžených pláních E.D.N. III, kdy z pohledu první osoby zpoza kokpitu likvidujete Akridy, a to jak z blízka za pomoci zmiňovaného vrtáku a kleští, tak i z dálky za pomoci různorodého zbraňového arzenálu. Ledový svět má být navržen tak, aby akční i méně akční (“hororové”) pasáže byly rovnoměrně rozprostřeny. Studio Spark Unlimited hodlá hráčům dát poměrně velkou míru svobody, když je nechá relativně volně pobíhat v otevřených venkovních lokacích a plnit řadu hlavních i vedlejších úkolů mnohdy v libovolném pořadí. Důraz na linearitu (a s ní související možnosti budování atmosféry) pak bude kladen v levelech, kdy se Jim bude pohybovat po svých uvnitř jeskyní a průmyslových komplexů.

Datum vydání ještě nebylo stanoveno, letos se nicméně zástupce této poněkud opomíjené (zda právem či neprávem, to nechám na Vás) série nedočkáme), rok 2013 to ale jistí. Hra vyjde pro všechny hlavní platformy.