Van Canto …metal jinak

Zajímavá metalová kapela, která posunuje žánr výrazně dopředu

Po delší době se zde na blogu vracím k hudebnímu tématu. Před nějakým časem se k mým uším donesla jedna skladba od zajímavé německé metalové kapely Van Canto. Je to tím, že jsem jí dříve slyšel, než viděl. A právě o poslech mně u hudby jako takové jde především. Je mi totiž úplně jedno jak hudebníci vypadají. I když zde se na první poslech zdá, že jde o další tuctovou metalovou kapelu, která navíc má ve svém repertoáru velké množství cover verzí, osvědčených metalových hitů předních kapel. Pokud ale tuto skupinu uvidíte na podiu, a nebo na videu hned vám padne do oka jeden rozdíl. Úplná absence kytar u jejich členů.

Jádro kapely tvoří pouze bicí a dva klasičtí sóloví zpěváci, kteří se na postu lídra příležitostně střídají. Jistě vás nyní napadne proboha na co to vlastně hrají? O ostatní zvuky se starají ústa a hlasy zbylých třech, až čtyřech „zpěváků". Ty různě popěvky „dum dum dum", „dym dym dym" či „dydli dydli dam dam dam" „cam cam cam" a pod. nahrazují, či chcete-li imitují obvyklé kytarové riffy. A to nejen bassy, ale i sóla. Vše myslím docela zdařile. Pokud je ještě neznáte, tak doporučuji si je s přiložených videjí poslechnout a pak posuďte sami.

Výsledný zvukový mix je tak naprosto unikátní a dá se s klidem říct, že Van Canto  po dlouhé době přicházejí v metalu konečně s něčím novým. Troufám si zde napsat, že z hlavně s něčím prospěšným, co obohatí celý žánr, dnes poměrně skomírajícího heavy metalu. Od doby kdy se objevila finská Apocalyptica tu ostatně nic podobně originálního  nebylo. Ano věhlasné kapely si tu a tam zahrály na společném koncertě se symfonickým orchestrem, ale podobně odvážný experiment, takového rozsahu tu zkrátka nebyl. Možná zas ani dlouho nebude. Do takového projektu to chtělo notnou dávku odvahy, ono taky koho by napadlo hrát metal bez nástrojů.

Členové kapely Val Canto nejsou na hudební scéně žádní nováčci. Její členové jsou zkušení zpěváci z různých kapel. Jsou to zpěvák Philip Dennis Schunke (Synasthasia), zpěvačka Inga Scharf (Fading Starlight) a ,,sboristé" Ross Thompson (Deadly Sin), Stefan Schmidt (Jester's Funeral), Ingo Sterzinger a na bicí je doprovází Bastian Emig (The Razorblades, Trashforce). Všichni to jsou na slovo vzatí profesionálové, a tak je to i na výsledném hudebním produktu slyšet. V původní sestavě byl ještě bubeník Dennis Strillinger, ten ale po vydání debutového alba kapelu opustil.

První deska kapely se objevila zhruba před třemi lety. V roce 2006 vydali u vydavatele Napalm Records prvotinu „A Storm To Come". Je to celkem povedené album, na kterém místy zní chorály možná až příliš sborově. Nabídlo solidních devět songů, z nich několik více než povedených, chytlavých hitů. Povedená byla hlavně cover verze hitu „Battery" od skupiny Metallica. O dva roky později v roce 2008 kapela vydala své druhé album, s jednoduchým názvem „Hero". Deska přinesla deset songů. Polovinu tvoří vlastní skladby a druhou část osvědčené metalové vypalováky jiných kapel.

Už při poslechu prvního songu (je jejich vlastní) Speed Of Light je jasné, že druhá deska kapely přináší výrazný hudební pokrok. Neznamená to, že by jejich prvotina byla špatná. Album Hero zní už mnohem profesionálněji. V hlasech všech zpěváků je slyšet mnohem větší jistota. Možná byl debut brán opravdu spíše jako hudební experiment. Pokud někdo by měl náhodou nějaké výtky, tak ty hned po poslechu druhé skladby Kings Of Metal, cover od amerických Manowar, rázem vezmou za své. Kapela šlape jako dobře vyladěný motor nového BMW, které právě sjelo z mnichovské výrobní linky a je připravené předvést světu osvědčenou, německou kvalitu.

Ono co si tu budeme povídat německé kapely vždy měly na starém kontinentu v heavy metalu výrazný vliv. A to už od samého počátku metalu v sedmdesátých letech. V osmdesátých letech minulého století už doslova ovládly celou evropskou metalovou scénu. Jak je vidět tak i v současnosti si udržují pověstnou vysokou laťku. Důkazem kvality může být např. skupina Rammstein.

Ale vraťme se zpět ke kapele Van Canto. Přesněji ke čtvrtému hitu druhé desky. Je jím skladba Wishmaster od populárních Nightwish. Zpěvačka Inga Scharf, jinak jediná žena v kapele, zde docela kvalitně nahradila Tarju Turunen (ex Nightwish), a rozhodně se za svůj výkon nemusí vůbec stydět. Na operní kvalitu hlasu Tarji nikdo jen tak nemá, jen škoda že ta už u Nightwish skončila.

Na druhé desce najdete, jak už jsem napsal cover hity dalších kapel jako Bard's Song - In The Forest (Blind Guardian), Stormbringer (Deep Purple) a Fear Of The Dark od fenomenálních Iron Maiden.
Další, v pořadí třetí desku s názvem Tribe of Force natáčeli na podzim minulého roku ve studiu v Twilight Hall a k vydání se připravuje opět u Napalm records. Datum je stanoveno na 24. února letošního roku. Jak dopadne uvidíme. Já myslím, že dobře.

Tak co jim říkáte ?

Zdroj: různé internetové stránky a youtube