Spec Ops: The Line - recenze

Third-person střílečka odehrávající se v prostředí zničené Dubaje určitě nenechá žádného milovníka akce chladným. A přesně na to vsadilo vývojářské studio Yager Development se svojí hrou Spec Ops: The Line.

Spec Ops: The Line


 

Spec Ops rozhodně není jednou z her, které se snaží něco předstírat. Namísto nějakého úvodu do děje vás posadí za rotačák a nechá sestřelovat jednu helikoptéru za druhou. Až pak se teprve dozvíte něco o příběhu. Prostě a jednuduše, netají se tím, že je to nonstop akce od začátku až do konce.


Hned po úvodní vzdušné střelnici se dozvídáte, že se v pískem zasypané Dubaji přestala hlásit americká jednotka, které velí váš bývalý přítel Konrad, který byl mimo jiné pověřen evakuací města. Jako příslušník jednotky Delta jste tedy i se svými dvěma parťáky vysláni na místo, abyste zjistili, co se stalo. Pátrat začínáte na předměstí Dubaje a po krátké procházce pouštními dunami narazíte na odpor místních milic. Nezbývá vám tedy nic jiného, než si cestu dál prostřílet.

 

   


Spec Ops je third-person střílečka, která nijak nevybočuje ze standardu dnešních her. Spolu se svými parťáky se pohybujete v bohužel až příliš nalajnovaných koridorech od jednoho krycího místa po druhé a postupně střílíte vše, co vám přijde do cesty. Je škoda, že autoři do hry nezapracovali více taktiky. Prakticky všechny souboje tak spíš připomínají připravenou střelnici, než propracovanou akci.


Ve hře také můžete používat systém velení, pomocí kterého vašim spolubojovníkům určujete, na koho se mají zaměřit nebo kdy mají použít svoje omračující granáty. Jeho užívání má ale malý dopad a po většinu času si vystačíte i bez něj.


Poměrně zájímavým oživením jsou pak hrátky s prostředím. Jak jsem zmínil dříve, hra se odehrává v pískem zaváte Dubaji, což vám otevírá mnohé možnosti. Například, takový granát vhozený mezi nepřátele nezpůsobí jenom poranění střepinami, ale vrhne do vzduchu i oblaka písku, která na čas dezorientují vaše nepřátele. Velmi zábavné je také prostřelování oken, která jsou z druhé strany obklopena pískem. Následná lavina je naprosto devastující a smete vše, co jí stojí v cestě. Zapojení prostředí do hry je určitě skvělý nápad, jenom je škoda, že se tato možnost ve hře nevyskutuje častěji a méně naskriptovaně.

 

   


Dubaj je velmi zajímavé místo pro akci tohoto typu. Pískem zaváté hotely a domy působí atmosféricky a neokoukaně. Tomu napomáhá i dobré grafické zpracování doplněné o spousty efektů, jakým je například pouštní bouře. Dalším podstatným doplňkem atmosféry jsou dechberoucí scény, během kterých jsou užity chemické zbraně. Když vidíte jejich efekt, tak vás to vezme za srdce. Autoři si rozhodně zaslouží za vytvořenou atmosféru pochvalu.


Jestli ale Spec Ops v něčem vyniká, tak je to příběh. Po několika úvodních přestřelkách s místními povstalci totiž narazíte na členy ztracené jednotky kterou hledáte. Žádné radostné setkání ale nečekejte. Jakmile vás vojáci zmerčí, tak okamžitě spustí palbu.  A co hůř, brzy se dozvíte, že se jednotka vašeho známého podíli na masakru civilistů. Nic z toho ale nedává smysl a je na vás, abyste zjistili, co se tady vlastně děje. Příběh je navíc vyprávěný velice poutavým způsobem a troufám si tvrdit, že je na Spec Ops tím nejlepším.

 

   


A aby autoři děj ještě více oživili, tak do něj zapracovali i určité situace, kdy se budete moci rozhodnout, co je pro vás podstatnější. Můžete například zachránit člověka, který má důležité  informace o dané situaci, ale také to bude znametnat, že už nestihnete zachránit nevinné civilisty. Nebo naopak.


Spec Ops je dobrá hra. Je to další frenetická střílečka, která vás mile překvapí svým skvěle zpracovaným příběhem a atmosférou zničené Dubaje. Nic víc a nic míň. Jestli hledáte hru na odreagování a rádi se ponoříte do složitého příběhu, pak nevidím důvod, proč jí nedát šanci.

 

                 

 

 

 


Hodnocení: 81%


 

 

 

Martin Labaj ©

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře(5)