Paths of Glory

*může obsahovat spoilery*

"Absolutely out of question. My division is in no shape to hold Antille, let alone take it. I am sorry, but that's the truth."

"Well Paul, there was something else I wanted to tell you, now that I am sure you will not misunderstand my motives in mentioning it."

"What was it?"

"Oh, you'd be bound to misunderstand. However, as your friend, maybe I should tell you."

"What are you trying to say, George?"

"Paul, talk about headquarters is that you are being considered for the 12th Corps." 

"12th Corps?"

"Yes, and with that, another star. Now I've pushed it all I can. 12th Corps needs a fighting general and you're overdue on that star. Now we both know your record is good enough for you to refuse this assignment on the ground you've stated. No one would question your opinion. They'd simply pick someone else to do the job. So, you shouldn't let this influence your opinion, Paul."

"George, I'm responsible for the lives of 80.000 men. What is my ambition against that? What is my reputation in comparison with that? My men come first of all and they know it too, George."

"I know that they do."

"You see George, those men know I would never let them down."

"That goes without saying."

"Life of one of those soldiers means more to me than all the stars and decorations and honors in France."

"So...you think this attack is absolutely beyond the ability of your men at this time."

"I didn't say that George."

 Válka je svině. To nikdo nepopírá a filmy se vám to snaží dát okatě najevo. Většinou nějakými těmi vnitřnostmi, vraždícími důstojníky (na světě existují dva druhy důstojníků: zabíjecí - to jsou ti chudáci, co vás zabijí vlastní nechopností a omylem, a vraždící - to jsou ti, co vás nechají zabít kvůli nějakému důvodu, ať už je to zisk orla nebo udržení kusu země proti přesile. Nebo tak nějak je to řečeno ve skvělém seriálu o britském důstojníku z 95th Rifle regiment of foot Richardu Sharpovi (mimochodem jej hraje Sean Bean a ani jednou neumře) nebo zabíjením civilistů. Paths of Glory je v tomto malinko jinde (ale neříkám, že je to jediný film zpracovávající tuto tématiku), svině je v tomto případě vaše vlastní armáda. Kde každý myslí, že jedná správně, a přesto dochází k naprosto absurdním a nespravedlivým situacím.

Film je jedním z prvních snímků Stanleyho Kubricka (to je ten, co natočil Divnolásku, zaměstnal Třísku ve Vesmírné Odysseie a ten, co stojí za Mechanickým pomerančem. Mimo jiné...) a odehrává se...tradadadá...ve Francii během první světové války. Což je nepochybně dobře, protože jestli existuje něco skutečně nudného a klišoidního, je to používání Britů jako jediných bojovníků západní fronty. Fronta je stabilisovaná a nic se neděje. V podstatě. 701. divise je zdecimovaná a líže si rány v zákopech, Němci dělají to stejné. Ale vše se má změnit.

Hlavních postav zde máme víc, ale nejdůležitější pro děj jsou tři: Plukovník Dax v podání Kirka Douglase (to je otec známějšího (dnes) Michaela Douglase, hrál třeba ve Spartakovi, ve skvělém Ace in the Hole nebo (taktéž skvělé) Strange Love of Martha Ivers). Plukovník je muž na svém místě. Před válkou právník, ale jako voják odvážný, moudrý, rozhodný, prostě klaďas k pohledání. Samozřejmě musíme klaďasy vyvážit i charaktery ne-až-tak-kladnými. Proto je zde generál Paul Mireau, voják staré školy, odážný a všechno... A třetím do party je generál George Broulard, kterého hraje Adolph Manjou, známý představitel továrníků, boháčů a záporáků ve filmech z 30. let. Jeho postava je asi nejzajímavější, ale o tom dále.

Francie by zoufale potřebovala průlom ve frontě. Divize plukovníka Daxe rozhoně není ve stavu, kdy by mohla o jakémkoli útoku uvažovat a její velitel generál Mireau to ví a jakýkoli pokus o včlenění jeho divize do útoku kategoricky odmítá. Z lásky k jeho mužům. Tedy až do chvíle, než se Broulard nenápadně zmíní, že velitel vítězného útoků by mohl získat další hvězdičku na výložky. Možná by to jeho muži nakonec zvládnout mohli, přestože se jich podle odhadů 50 procent nevrátí zpátky...

"Colonel Dax, are you trying to blackmail me?"

"It's an ugly word, but you are in a difficult situation." 

Stezky slávy jsou naprosto famósní tím, že prakticky všechny postavy dělají to, co považují za nejlepší a není těžké je pochopit (teda kromě generála Mireaua, kterého můžeme z fleku odsoudit), nakonec je to válka, která z činů normálních lidí vytvoří svůj nechutný koláč. Musím vypíchnout Adolpha Manjoua, jehož Broulard je neskutečná postava. Na frontě denně umírají tisíce mužů, takže je pro něj, člověka vidícího věci v celé šíři, naprosto přirozené považovat nespravedlivou smrt tří vojáků z rukou popravčí čety za něco nevýznamného, čím nemá smysl se zabývat. Jeho opakem je Dax, který je mužem principu a tyto tři vojáky staví výše než stovky lidí zabitých německými kulomety. Kdo má pravdu? Těžko říct. Postavy, jejich vykreslení a jejich příběhy jsou nejsilnější stránkou filmu. Ať už je to vojín, který je před soudem, protože si vytáhl sirku, kaprál, který je souzen, protože byl příliš odvážný, seržant, který chce přežít nebo dva vojáci diskutující o nejlepší možné smrti (poznámka: je to kulomet). Skvělé.

Technicky je film zvládnut brilantně, přestože bychom film mohli s trochou představivosti označit za soudní drama, bojové vložky (vložka) jsou řádně rozmáchlé a ani o staré dobré výbuchy nebude nouze. Celé to pěkně odsýpá, možná částečně díky krátké stopáži (87 minut). Ne, technicky také nelze filmu nic vytknout. Možná to, že není natočen ve francouzsštině.

Pokud hledáte chytrý film, na Stezky slávy se podívejte. Pokud jste konzumním spotřebitelem válečných  filmů s tanky a letadly, podívejte se taky. Dostanete totiž poctivý kus filmařiny.