Velkomoravská říše

A je tu další článek z historie

Velkomoravská říše

Velkomoravská říše byla státním útvarem západních Slovanů.Jejím jádrem bylo území Moravy a západního Slovenska,ale v době největšího rozmachu k ní příslušely rovněž Čechy,část Polska i Uher.Pnvní zmínka o Moravanech je z roku 822.Tehdy přinesli do Fankfurtu nad Mohanem dary franskému císaři Ludvíkovi.Proces sjednocení kmenů v moravském prostoru byl v té době již ukončen a ani později se nesetkáváme s názvy jednotlivých kmenů.Jedinou vyjímkou byli  Holasici žijící za jesenickými horami v prostoru pozdějišího Opavska.Velkomoravský stát vyrůstal ze dvou center.

Jedním z nich bylo Dolní Pomoraví.V čele moravského knížectví stál již před rokem 830 kníže Mojmír I.Druhé bylo na západním Slovnsku a vládl mu kníže Pribina.V Nitře,která byla Pribinovým sídlem,vysvětlil solnohradský biskup na počátku 30.let 9.století křesťanský kostel.Z této skutečnosti můžeme usuzovat na závislot nitranského knížectví na franském státě a právě tak můžeme předpokládat podobnou závislost knížectví moravského.Ale šíření křesťanské víry mezi slovanskými kmeny nemuselo znamenat jejich politické podmanění,spíše mělo být jeho prostředkem.Přesto nedokázal franský panovník zábranít Mojmírovi v záboru Nitranskak nemuž došlo asi v roce 833.Tato událost dovršila sjednocovací proces v oblasti na sever od středního toku dunaje a stala se základem budování velkomoravského státu.Rozvoj moravského státu byl zpočátku usnadněn vnitřními problémy rozpadávající se franské říše na konci vlády císaře Ludvíka.Jakmile franští Karlovci vyřešili své spory,brzy po roce 843 zásahl rozhodujícím způsobem do moravských záležitostí východofranský panovník Ludvík Němec.

V roce 846 dosadil na moravský stolec Mojmírova synovce Rostislava.Nový moravský kníže však posiloval vlastní vojenskou hotovost,stavěl další opevněná hradiště a na svém dvoře dokonce přijímal politické uprchlíky z východofranských oblastní.Služebnou závislost chtěl Ludvík Němec obnovit vojenským podmaněním Moravy.S dobou Rostislavovy vlády na Moravě je spojena významná kulturní i politická událost.Kníže si uvědomoval,že pro postavení státu je důležite,aby měl vlastní církevní správu a nebyl závislý na církvi východofranské (bavorské).Proto se obrátil na papeže s žádostí o vyslání učitele,který by vyškolil moravské duchovenstvo.Teprve když v Římě se svou žádostí neuspěl,opakoval ji u byzanstkého císaře a výsledkem byl příchod učených bratří Konstantina a Metoděje na Moravu v roce 863.Ti v krátké době vyškolili na legendárním Velehradě moravské kandidáty kněžství.Se svými žáky se vydali v roce 867 do Říma,aby tam přijaly kněžské svěcení a Metoděj úřad moravského biskupa.

Současně papež dovolil,aby byl na Moravě při kázání,modlení a bohoslužbách užíván slovanský jazyk.Jeho základem bylo makedonské nářečí,kterým se hovořilo v okolí byzanstského města Soluně,z něhož pocházeli Konstantin a Metoděj.Tento jazyk byl mezi západními Slovany srozumitelný,lišil se jen o málo více než dnešní čeština od slovenštiny.Zřízení moravského biskupství a povolení bohoslužby ve slovanském jazyce podstatně omezovalo vliv bavorské církve na Moravě.Proto byl Metoděj vracející se z Říma přepadem a uvězněm v Řezně.Tato událost souvisela s vývojem na Moravě.V roce 869 podlehl Rostislav východofranským útokům.Jeho sídlo bylo spáleno a území států vypleněno.Zrazený Rostislav byl v roce 870 předán svým synovcem a knížetem nitranským Svatoplukem k potrestání východofranskému panovníkovi.

Také Svatopluk se stal v roce 871 zajatcem východofranského panovníka.Po svém propuštění slíbil věrnost východofranskému králi a zavázal se k poplatku,současně však uhájil samostatnost moravského státu a vpříštích letech mu dal podobu skutečně velkomoravskou.Po třech letech věznění byl propuštěn i biskup Metoděj a v následujících letech vysvětil na Moravě několik nových kněží.Mezi Svatoplukem a Metodějem však došlo k neshodám.Jejich příčinou byla slovanská bohoslužba prosazovaná biskupem,zatímco kníže byl stoupencem bohoslužby latinské.Konec slovanské bohoslužby nastal smrtí Metodějovou v roce 885.Novým moravským biskupem se stal franský kněz Wiching.Metodějovi žáci byli z Moravy vyhnáni a našli útočiště v sousedních Čechách,v Bulharsku a Chorvatsku.Podle známé pověsti o Svatoplukových prutech měl mít velkomoravský kníže tři syny.Na knížecí stolec dosedl Mojmír II.,ale nepodařilo se mu udržet jednotu Velké Moravy.Odtrhla se Panonie česká a srbská knížata se poddala východofranskému panovníkovi.Střední Evropa navíc v té době byla vystavena nájezdům maďarských kočovníků.Po vítězství Maďarů u Bratislavy v roce 907 moravský stát zanikl.

Staromoravská společnost

Dochované písemné prameny většinou mlčí o způsobu života staromoravské společnosti. Nezastupitelnou roli proto hrají hmotné pozůstatky zjišťované archeologickými výzkumy.Právě četnost nálezů umožňuje předpokládat dvé původní centra moravského státu-jižní Moravu a jihozápadní Slovensko.Jihomoravským centrem byly Mikulčice s knížecím hradem,několika opevněnými sídelními okruhy a pohřebišti.Centrem Podyjí bylo sídliště na Pohansku u Břeclavi,ve středním Pomoraví Staré Město u Uherského Hradiště,na Brněnsku Líšen,,na Střední Moravě Olomouc.Velkomoravské nálezy

jsou i ze severní Moravy a Slezska. Centry slovenské části moravského státu byly vedle Nitry Blatnica,Děvín a Bratislava,ale velkomoravské nálezy jsou i ze severního a východního Slovenska.Ve středních Čechách jsou nejvýznámnějšími nálezy z Budče a Levého Hradce, o málo pozdějšími středisky byly Pražský hrad a Stará Kouřim a Libice.Hradiště jsou potvrzením stálosti sídel a polního hospodaření.Vyspělé zemědělství je doloženo nálezy nástrojů sloužících k obdělávání púdy(hák,jednoduchý pluh s železnou radlicí)a nástrojů určených ke sklizni úrody(srpy,kosáky).V dobytkářství se podle četných kosterních pozůstatků dostal na první místo chov vepřů.Zemědělství bylo částečně doplňováno sběrem lesních plodů,lovem a rybolovem.

O vyspělosti řemeslné výroby svědčí baterie železných pecí objevené na Uničovsku.Na hradištích i ve venkovských osadách kvetlo kovářství vyrábějící zemědělské nářadí,dřevoobráběcí nástroje,zbraně.S těžbou dřeva byly spojeny i základy chemické výroby(dřevěné uhlí,dehet).Hrnčíství je doloženo četnými nálezy nádob jež nejsou stopy práce na hrnčířském kruhu.Textilní výroba zpracovávala len,

konopí a vlnu.Pro majetnější vrstvu se rozvíjelo šperkařství a zlatnictví.Bohatší rodiny užívaly k bydlení dřevěné stavby na kamenných podezdívkách.Chudší bydlely v roubených stavbách částečně zapuštěných do země.Rozvinuté hospodářství Velké Moravy umožňovalo rozsáhlejší obchod .Do země byly dováženy zlaté a stříbrné šperky,jež byly ponejvíce byzanského původu,zatímco zbraně a běžné kovové předměty pocházely obvykle z franské říše.Ze země byly vyváženy kožešiny,vosk a také otroci.Přestože se mezi velkomoravskými nálezy objevují mince,zboží bylo většinou oceňováno

váhovým množstvím drahého kovu.Na vnitřním trhu mohly být prostředkem směny sekerovité železné hřívy.Obdobnou funkci mohly plnit i plátěné šátky.

Hmotné nálezy,ale i zmínky v písemných pramenech dokládají poměrné pokročilé dělení staromoravské společnosti.Knížete obklopovala družina bojovníků z níž se později vyvinulo středověké rytířstvo.Velikostí majetku se knížeti přibližovala vrstva velmožů,pozdější pozemkové šlechty.S nimi se kníže dělil o vládu v jednotlivých částech státu,jež byly spravovány z jednotlivých hradišť.S šířením křesťanství souvisí nálezy zbytků církevních staveb.Kostely byly většinou jednolodní s pravoúhlým či polokruhovým výčnělkem.Četné byly rovněž rotundy.