Albrecht z Valdštejna - 30 letá válka
Své vlastní cíle měli i jednotlivci. Jedním znich byl Český šlechtic Albrecht z Valdštejna.
Něco o něm
Albrecht působil již od mládí jako voják a vojevůdce. Původně byl členem jednotky bratrské, ale brzy se stal katolíkem a za stavovského povstání bojoval na straně
císaře. Po bílé hoře získal řadu panství. Z nich v severo východních Čechách vytvořil
Frýdlantské vévodství, jehož centrem byl Jičín.
Válka
Po vítězství nad Dány jmenoval císař Valdštejnna svým nejvyšším vojenským velitelem
a dal mu do užívání další rozsáhlá území v zahraničí.
Valdštejnova moc a postup však vzbudily i nenávist nepřátel, kteří dosáhli jeho odvolání. Valdštejn se proto přiklonil k druhému táboru a uvažoval o uchopení moci v Čechách, Švédská armáda mezitím dosahla významných úspěchů, v roce 1631 dokonce vojska jejich spojence - Saska - pronikla do Čech a obsadila Prahu.
Vojenské neůspěchy donutily císaře, aby povolal Valdštejna zpět. Ten však hrál dvojí hru a vyjednával s nepřítelem. Císař, obávající se jeho zrady, proto ho nechal roku 1634 v Chebu zavraždit. Valdštejnova kariéra tak skončila. Rozsáhlý majetek byl po jeho smrti zabaven a přidělen zejména císařovím generálům a plukovníkům.
Mírové jednání
Dlouhá válka byla pro všechny zůčastněné stále náročnější a postupně začínalo být jasné, že neúspěje k vítězství ani jedné strany. Proto byla v polovině čtyřicátých let zahájena v německém Vestfálsku mírová jednání.
Od toho jednání si mnoho slibovali také čeští exulanti, kteří toužili po návratu do vlasti. Jan Amos Komenský se dokonce přímo obrátil s výzvou na švédského kancléře,
aby nedopustil zmaření českých nadějí. Výsledky mírových jednání však nebyly pro české exulanty příznivé.
Vestfálský mír potvrdil habsburské panství v Čechách a nepřispěl ani k proměně českých náboženských poměrů.
Výsledek války
Vestfálský mír znamenal zásadní předěl evropských dějinách.
Nejvýznamější evropskou mocností se stala Francie, významné postavění.