Vlna Tsunami

Největší vlna na světě

Vlna Tsunami

Na širém moři vlna tsunami působí zcela nevinně a neohrožuje ani malý člun. Když se pohybuje Tychým oceánem, tak její vzdálenost jednoho hřebene od druhého je 150 i mnohem více kilometrů. Vlna je vysoká pouze několik desítek centimetrů, takže jí jen jen stěží identifikujeme.

Zato je, ale velice rychlá - v závislosti na velké hloubce vody dosahuje rychlosti až 1000km/h.

V Pacifiku jsou v průměru dvě ničivé vlny tsunami za rok. Tsunami je vyvolána zemětřesením proto i v roce 1954 u aljašského pobřeží napáchala škody až na Novém Zélandě. Tyto vlny, které do pohybu neuvádí vítr, mohou urazit vzdálenost dosahující až k 10 000 km.

Energie vlny nese oceánem vodní sloupec, sahající až do hloubě mořského dna. Pokud je hloubka vody menší než polovina délky vlny, mořské dno brzdí spodní část vlny. Zato horní část vlny se zrychluje a zvedá do výšky - vlna se zvětšuje.

Pokud bude výška vlny vyšší než hloubka vody, její hřeben se převrátí dopředu a zlomí se. Na plochém břehu ztrácí rychlost pomalu, na přikrém břehu najednou. Na rozdíl od vln, které jsou hnané větrem, v nichž se pohybuje jen vrstva povrchové vody, vrhají vlny tsunami na pevninu obrovské množství vody.

Vodní stěny vysoké až 40 metrů odsunou kotvící lodě na břeh, smetou domy i osady.

Na širém moři vlna tsunami působí zcela nevinně a neohrožuje ani malý člun. Když se pohybuje Tychým oceánem, tak její vzdálenost jednoho hřebene od druhého je 150 i mnohem více kilometrů. Vlna je vysoká pouze několik desítek centimetrů, takže jí jen jen stěží identifikujeme.

Zato je, ale velice rychlá - v závislosti na velké hloubce vody dosahuje rychlosti až 1000km/h.

Nebezpečí v Tichém oceánu

Na Havajských ostrovech takováto obří  vlna přinesla smrt 159 lidem. Do pohybu se dala 1.dubna 1946 po zemětřesení o síle velké 7,1 stupně Richterovy stupnice poblíž Aleut, vzdálených 3750 kilometrů.

Nedávno, 17.července roku 1998 vyvolalo zemětřesení Richterovy škály což bylo před západním pobřežím Papuy - Nové Guineje, tři vlny ve výšce 7 až 10 metrů. Vlny zaplavily úplně celý pruh severního pobřeží tohoto ostrovního státu v Tichomoří a o život připravily 12 000 lidí.

Ale mnohem častěji vlny tsunami vznikají v Tichém oceánu než například v Indickém nebo v Atlantiku, neboť geologicky je mnohem aktivnější Pacifim.V Lisabonu po zemětřesení v rove 1755 zemřelo asi

70 000 lidí, ale ani tam nezahynuli všichni důsledkem otřesů, ale následkem vlnou tsunami, která na pevninu vrhla přívaly vody.

Dnes je určitě nejvíce ohrožen Tichý oceán, protože podél pacifického "ohnivého kruhu" dochází k zemětřesení velmi často. Hustší oceánské desky se zde sunou pod desky kontinentální. Při tomto ději se desky o sebe třou a v horninách vzniká napětí, které se povolňuje trhavými pohyby v místech zlomů. Země se třese a ohromné množství vody se dává do pohybu.

Zdroj:Knihy,internet,časopisy