Guantánamo - věznice pro nejnebezpečnější

Jedna z věznic pro nejnebezpečnější teroristy světa. Více v následujícím článku.

Guantánamo - věznice pro nejnebezpečnější

Guantánamo je americká základna, která je umístěna na Kubě. Založena byla roku 1898. Na dobu neomezenou ji má od roku 1903 v pronájmu USA za poplatek 2000 zlatých. Již od roku 2002 funguje základna jako vězení pro lidi podezřelé z terorismu. Nový prezident USA Barack Obama nařídil tuto základnu zrušit. Zavření přitom může trvat i celý rok. Uvnitř se pohybuje asi 245 vězňů. Mnozí z nich jsou neviní.

Teď si řekneme něco, co předcházelo vzniku této základny. Kubánci bojovali za nezávislost proti španělským koloniím. První kubánské povstání vedl Carlos Manuel de Céspedes roku 1868. Bohužel nebylo příliš úspěšné, a tak skončilo po 10 letech kapitulací Kubánců. Další povstání, které neslo příznačný název "mála válka" vypuklo roku 1895 a v čele byla tehdejší Revoluční strana Kuby. Začalo v provinciích Oriente a Camaguey a šířilo se nezadržitelným krokem do dalších. Vylodili se zde i generálové Antonio Maceo, Máximo Gomez a José Martí.

Tehdy sledovaly USA celý vývoj až přehnaně pozorně. Roku 1823 přišel John Adams (státní tajemník) s doktrínou "politiky uzrálého plodu". Kuba měla díky nezastavitelnému rozvoji USA v hospodářství a geografické poloze patřit Spojeným státům. V roce 1884 vyvážela do Ameriky 94% svého cukru. Američané naopak do Kuby investovali 54 milionů dolarů.

USA se rozhodly zasáhnout až roku 1898. Asi v polovině tohoto roku došlo k vylodění námořní pěchoty USA na Kubě. Bylo to blízko od města Guantánamo a Santiago de Cuba. Po porážce španělů vstupují za pomoci některých kubánských povstalců přímo do města. Nikde nebyl kladen odpor. Válka končí až 10.dubna 1898, kdy byla podepsána Pařížská smlouva díky které získaly USA Portoriko, Filípíny a tím převzaly moc nad celou Kubou.

Roku 1900 proběhly na Kubě volby do Ústavodárného shromáždění pod dozorem amerických vojsk. Po nich se mělo jednat o vztazích mezi Kubou a Spojenými státy. Hned na první schůzi se ujal slova Leonard Wood, který tlumočil veškeré požadavky vlády USA.

Ty byly následující:

- Kuba musí žádat o souhlas Spojené státy při jednání s cizími mocnostmi.

- Kuba musí uznat právo USA intervenovat pro její stabilitu a ochranu.

- Uznání všech aktů z okupační správy.

- Poskytnutí části svého území pro potřeby jak USA tak Kuby (uhelné a námořní stanice).

Shromáždění tyto požadavky okamžitě odmítá. Odůvodněním je omezení státní suvenerity ve světě. V USA se následně schvaluje "Pattův dodatek", který má financovat okupační armádu na Kubě. Tehdejší preziden William McKinley tento zákon bez většího přemýšlení podepisuje. Leonard Wood poté vzkazuje Ústavodárnému schromáždění, že McKinley přenechá veškerou vládu nad touto zemí jejímu lidu, až zde bude schválena vláda, která se bude opírat o ústavu a schválí vzájemné vztahy podle Plattova dodatku. Okupace tedy měla pokračovat do doby, než něaký Kubánský orgán schválí požadavky USA.

V červnu roku 1901 je tento dodatek připojen ke státní ústavě Kuby. Ústavodárné shromáždění však tento dodatek schválilo doslova z donucení. Tímto vznikla samostatná Rebublika Kuba.

Již v červenci roku 1903 se mezi Kubou a USA podepsala smlouva o pronájmu uhelných a námořních stanic v Guantánamu. V této smlouvě není uveden žádný přesný termín, kdy pronájem vyprší. Spojené státy se pouze zavazují platit 2000 pesos ve zlatých mincích. Šlo tedy o smlouvu, která platila až do odvolání. Roku 1934 přišel Franklin Roosvelt s doktrínou "dobrého sousedství". Téhož roku byla podepsána i smlouva o vzájemných vztazích mezi USA a Kubou, které byl vrácen přístav výměnou za to, že se základna rozšíří až o 10 km².V nové smlouvě je dodatek ve kterém se píše, že se ruší až Američané opustí základnu Guantánamo.

Roku 1959 se k základně a jejímu pronájmu vyjádřili nejvyšší představitelé celé Kuby, kteří jednoznačně nesouhlasili s dalším pronajímáním tohoto objektu. Kuba od roku 1959 nepřebrala žádný šek od USA, které posílají peníze každý rok přes švýcarskou banku. Konečná verze ústavy Kuby byla schválena referendem roku 1976. V ní se píše: "Republika Kuba odmítá a považuje za nelegální a nulitní smlouvy, dohody nebo koncese uzavřené za nerovnoprávných podmínek, jakož i ty, které neuznávají nebo omezují její suverenitu a územní celistvost". Roku 1961 byla při řešení Karibské raketové krize jedinečná možnost vyklidit Guantánamo. Tento plán se bohužel neuskutečnil.

Roku 2002 byla na základně zřízena věznice pro lidi podezřelé z terorismu, což byli zejména Afgánci a Iránci. Slovo "podezřelí" zde hraje velkou roli, protože Nejvyšší soud USA dal těmto vězňům právo obracet se na civilní soud. Nicméně jak rozhodl současný prezident USA Barack Obama má být tato věznice do roka uzavřena. V současné době se probírají všechny případy jednotlivých vězňů.

Guantánamo