Válka proti Iráku

Válka proti Iráku

Válka proti Iráku

Zdrojem nestability zůstávala i v posledním desetiletí 20.století oblast Blízkého východu a Perského zálivu. Pokračoval zde arabsko-izraelský spor, který získal nový rozměr. Rozpad Sovětského svazu, podporujícího téměř 40 let Palestince a ostatní Araby, posílil pozice Izraele, opírajícího se o USA. Závažnější konflikt však vypukl v oblasti Perského zálivu. Irácký diktátor prezident Saddám Husain nedosáhl svých cílů ve válce s Íránem ukončené roku 1988, a tak obrátil svou pozornost na sousední Kuvajt, jehož bohatství je dáno mimořádnými zdroji kvalitní ropy.

Záminku mu poskytly územní nároky, neboť pouštní hranice mezi Irákem a Kuvajtem, který získal státní samostatnost až roku 1961, byla sporná. V létě 1990 vpadla Saddámova vojska do Kuvajtu a připojila jej k Iráku jako provincii. Rada bezpečnosti OSN vyzvala Irák ke stažení vojsk a dala mu ultimátum do 15 ledna 1991.

Když Saddám Husain neprojevil ochotu k ústupu, zahájilo 18 států v čele s USA dne 17 ledna 1991 vojenskou operaci Pouštní bouře. Zúčastnila se jí i protichemická jednotka československé armády. Tato válka „v přímém přenosu“ (autentické záběry přinášela americká televizní stanice CNN). Předvedla vyspělost západní vojenské techniky, která (spoléhajíc na letecké síly a řízené střely i bomby naváděné na cíl s mimořádnou přesností) minimalizuje lidské ztráty.

Saddám Husain se sice snažil vyvolat sympatie arabského světa raketovými útoky na Izrael, avšak vláda židovského státu se nedala vyprovokovat k odvetě. V konfrontaci s nejmodernější vojenskou technikou Irák neobstál a 28 února 1991 byl nucen válku ukončit. Vítězství mezinárodních sil sice vrátilo Kuvajtu svobodu, ale americký prezident George Bush starší nevyužil převahy k definitivní porážce Saddámova režimu. Irácký prezident totiž poměrně snadno porazil povstalce na jihu země i vzpouru utlačovaných Kurdů na sever.

V každém případě však operace proti Iráku po dlouhém období studené války ukázala ochotu euroatlantického světa vystupovat v závažných situacích jednotně. Další vývoj v oblasti perského zálivu ale doložil, že kromě osvobození Kuvajtu byly ve hře také zájmy velmocí uchovat si přístup k vydatným ropným nalezištím. Konflikt s Irákem i pokračující izraelsko-palestinský zápas navíc přispěly k vyhrocení vztahů mezi euroatlantickou civilizací a muslimským světem, v jehož prostředí zesílily bojovné protizápadní a protiamerické nálady jako výraz snahy uchovat s tradiční kulturu rozrušovanou postupující globalizací.



TaK TO JE KONEC MÉHO VYPRAVOVÁNÍ dĚKUJI zA SHLÉDNUTÍ ;)

Komentáře(36)