Sprejer - 4.díl

bla bla bla, prostě další pokračování :o)

Pondělí, přibližně 14:30 - 15:30

    Konečně konec vyučování, no první den ve škole tento týden jsem přežil vpohodě, tak si teda zapálím toho jointíka, co jsem si během jedné z přestávek ubalil. Vytahuji ho tedy z prsní kapsy mé košile a druhou rukou vytahuji z ryflí svůj oblíbený zapalovač zippo. Zapaluji ten krásně ubalený špek, lehce potáhnu, chvíli to v sobě ten dým podržím a vydechnu. "Úúúú to je matroš." řeknu nahlas, schovávám zapalovač a dávám si do uší sluchátka s mým oblíbeným d'n'b. Vpohodě, s klidem kouřím toho jointa, skoro polovina už je pryč, no mám ještě čas a blízko je park, tak tam zajdu sednu na lavičku a dojedu ho.

    Konečne v parku, sedám na lavičku, udělám si pohodlí, hulím, hulím, přemýšlím nad vším možným, od toho kde hodím další grafko, přes to kolik mám ještě doma toho materiálu, až po to jaké jsem měl štěstí, že mě ten policista nechytil. Tak, jointa už jsem dokouřil, chvíli si ještě posedím, stejně nemám nic na práci. Sleduju ptáky, nebe, stromy a kolemjdoucí lidi, kteří se na mě dívají jako bych snad byl z jiné planety. No, už mě to sušení v puse začíná celkem štvát, otevírám tedy baťoh a hledám svoje pití. "Sakra, nikde nic, asi jsem ho nechal doma." řeknu nahlas a znechuceně se zvedám a jdu si něco koupit. V nejbližším obchodě kupuji 2l Pepsi, polovina je ve mně za pár sekund. Schovávám ji do baťohu a jdu pomalu domů.

    Úplně vykrákanej potkávám toho patnáctiletého týpka, kterého jsem ojebal o pade, s jeho partou.

"Hele tys mě podělal o pade a ještě k tomu to bylo slabé skéro." tohle na mě vybalí tak rychle, že mi chvíli trvá než to všechno pochopím a smotám dohromady nějakou odpověď.

"No co? Potřeboval jsem co nejvíc prachů, buď rád že jsem tě nepodělal o víc. A co to meleš, že to bylo slabé? Já přece nemůžu za to, že neumíte hulit." než jsem tuhle odpověď dal dohromady trvalo to asi kolem dvou minut. "Ty jeden zmr*e" vyhrkl na mě a už se na mě vrhli. Byli jen čtyři tak jsem je zvládl vpohodě. První dostal pecku do oka, druhý dostal dvě do žeber, třetího jsem nakopl do koulí (nechtěl jsem se s ním s*át) a čtvrtý dostal pořádnou pecku do břicha. Miluju směs THC a adrenalinu v krvi. Konečně se ta posilovna a cvičení doma vyplatilo. Pomalu odcházím, zatímco oni se teprve zvedají. Kousek odsud je metro, tak se alespoň svezu domů. Jeden z vagónů metra skoro prázdný, to je můj cíl. Vejdu dovnitř sednu si tak ať mi nikdo nevidí na ruce a už beru fix a taguji. Za celou jízdu udělám asi 4 tagy v různých částech vagónu.

    Pomalu se šourám domů, když tu najednou mě někdo chytí za rameno."Doprdele!" říkám si vduchu, to jsou ti náckové před kterýma jsem před tím zdrhal.

"Ty seš hoper, že?"

"Ne, poslouchám všechno možný, až na emo a disco."

"Ty seš zhulenej zmrde, nemáme rádi huliče."

"No a co! Prostě mi to chutná. Co si o sobě myslíš? Že když máš za prdelí tu svoji rotu, tak že si můžeš dělat co chceš? Postav se mi sám a já ti nakopu prdel" tohle, co jsem mu řekl ho celkem překvapilo. Ale vzápětí už vidím jak na mě letí jeho pěst... Teď jsem se fakt brutálně nas*al, jednu dostává do nosu, pak hned dostává kolenem do koulí a ještě jednu kolenem do nosu. "Tu máš zmr*e" vykřikuju, ale to už se na mě hrnou další, dostávám pár solidních ran do obličeje, do břicha a do žeber. Nějak se mi podařilo jim vyklouznout a už běžím co nejrychleji pryč, jsou pořád za mnou doprdele já jim snad neuteču. Jeden z nich vytahuje nůž a hází ho po mně, "AU, K*RVA" zařvu přes celou ulici, lidi se otáčejí, ale nikdo z nich mi nejde na pomoc. Trefili mě do stehna, ale já běžím dál, sice kulhám, ale nezastavuju se, dobíhají mě, přes cestu je policejní stanice, tam se musím dostat! Přebíhám tedy přes cestu, když tu najednou slyším troubení, podívám se doprava a vidím jen nějaké černé auto . "No tak to je konec" říkám si pro sebe, vidím policisty, jak vybíhají ze stanice a dívají se kdo to tak řve. Vzpomínám na sprejování, rodiče, hulení, pařby s kamarády, noci strávené s holkama, které jsem sbalil v klubu. Takhle to přece nemůže skončit, projede mi hlavou, ale asi ano, to auto jede moc rychle, brzdy mu už nepomůžou. Ohromná rána, bolest, tma, slábnoucí tlukot srdce, ticho... The End