Čekejte prosím
Čekejte, prosím...
Logo sekce

Zlaté vzpomínky I. - Rakousko 2005

08.11.15, 13:23, autor: MAXX´´´, vyšlo v blogu: Svět hokeje
69. mistrovství světa v ledním hokeji se konalo v rakouských městech Vídni a Innsbrucku ve dnech 30. dubna až 15. května. Šlo v historii o unikátní mistrovství světa, které mělo nádech olympiády. Pojďme spolu zavzpomínat na zlaté období našeho hokeje.

Oficiální logo rakouského MS

Zlatá Vídeň

 

Rakouská metropole Vídeň se dost možná jednou stane poutním místem pro český hokej. Přesně tady v roce 1996 začala pro náš hokej naše nejslavnější etapa, která zde tak trochu i symbolicky v roce 2005 s trochou nadsázky také skončila. Do tohoto období naši hokejisté dokázali vměstnat neuvěřitelných 5 titulů mistrů světa, 1 vítězství na olympiádě a k tomu ještě navdávkem 2 bronzové medaile z mistrovství světa. Obzvlášť na přelomu 20. a 21. století Češi v ledním hokeji naprosto dominovali a podmaňovali si celý hokejový svět. Bez medaile naši odešli z mistrovství světa pouze v letech 2002, 2003 a 2004 a k tomu ještě na olympiádě v americkém Salt Lake City v roce 2002. Byla to právě Vídeň, kde naši hokejisté v roce 1996 vpamátném finále porazili Kanadu a získali tak náš první titul mistrů světa pro naší samostatnou reprezentaci po rozpadu Československa v roce 1993.

 

Mistrovství světa s příchutí olympiády

Když v sezóně 2004/2005 vypukla stávka NHL kvůli neshodě hráčů prostřednictvím hráčské asociace NHLPA s vedením soutěže kvůli platovým stropům, tak všichni napjatě očekávali, jak dlouho bude stávka trvat. Vůbec nebylo jasné, zda stávka vydrží celý rok nebo například jako v sezóně 2012/2013 bude trvat jenom pár měsíců. Čím trvala stávka déle, tak tím bylo pravděpodobnější, že se nerozběhne ani zkrácená sezóna nejslavnější a nejlepší soutěže v hokeji na světě. To dávalo všem fanouškům na světě šanci, že na mistrovství světa ve Vídni v roce 2005 uvidí ty nejlepší hráče světa hájit barvy svých národních týmů. Tento časový horizont byl k takto smýšlejícím hokejovým fanouškům obzvlášť štědrý, protože jim dopřál během roku a půl hned 3 takto obsazené turnaje - Světový pohár 2004 v Kanadě (Česko vypadlo v semifinále v prodloužení s Kanadou), MS 2005 a olympijský turnaj v italském Turíně v roce 2006 (Češi zde brali 3. místo). Po dlouhé době se tak na mistrovství světa těšil celý hokejový svět. Je tomu tak kvůli tomu, protože dost často v Kanadě a Americe mistrovství světa moc lidí nesleduje, jelikož v NHL v tu dobu vrcholí play off o Stanley Cup. Mistrovství světa v hokeji je s trochou nadsázky bráno jako soutěž pro neúspěšné hokejisty. Tento rok tomu bylo ale úplně jinak.

 

 

Soupisky týmů

Jak už bylo řečeno výše, tak všechny národní týmy se mohly poprvé v historii mistrovství světa účastnit v těch nejsilnějších možných sestavách, ve kterých se běžně reprezentace jednotlivých zemí utkávají pouze na olympiádě a na světovém poháru. To znamená, že všichni byli zvědaví na to, v jakém se představí největší hvězdy světového hokeje, kterými byli Jaromír Jágr, Ilja Kovalčuk, Mike Modano, Joe Thorton, dvojačata Sedinova, Alexander Ovečkin, Zdeno Chára a spoustu dalších. Mimochodem Jaromír Jágr byl v té době nejlépe placeným hokejovým hráčem na celém světě. Všechny tyto indície dávaly tušit, že nás v květnu roku 2005 čeká doopravdy hokejový svátek se vším všudy. Nejen naši trenéři ve složení Vladimír Růžička, Ondřej Weissmann a Marian Jelínek měli určitě plné hlavy, ruce i prsty práce s tím, aby vytvořili skvěle vyvážené mužstvo, kde budou nejenom útočné hvězdy, ale i bojovníci a psi obranáři, když byli k dispozici úpně všichni hráči z našich končin, luhů a hájů. Český tým byl již tradičně podle sestavy pasován do role jednoho z největších favoritů společně s výběry Kanady, Švédska, Ruska a také Slovenska. Konečné pořadí tyto prognózy potvrdilo, ale nebudeme zbytečně předbíhat.

 

Oficiální logo Českého svazu ledního hokeje

 

Příprava na vrchol sezóny

 

Sezóna národních týmů v neolympijské sezóně samozřejmě vrcholila závěrečným turnajem mistrovství světa. Sezóna to byla zvláštní, protože od jejího začátku jsme mohli v nejcennějších dresech vídat hráče, kteří normálně hrají za mořem NHL. Výsledky našeho nároďáku vypadaly dobře, avšak tu a tam se vyskytla i nějaká to prohra jako například se Slovenskem 7. dubna v Nitře 0:5 nebo s Finskem 24. dubna při Euro Hockey Tour v Litvínově 0:4. Celkově naše národní mužstvo ukončila sezónu, ve které odehrálo 34 zápasů, s bilancí 20 výher, 12 proher a 2 remíz (v souhrnu je započítán i světový pohár a mistrovství světa). Poměr gólů byl 102 ku 77.

 

 

Nominace našich včetně jejich tehdejšího působiště

 

Brankáři: Milan Hnilička (Liberec), Tomáš Vokoun (IFK Helsinky/Fin.), Adam Svoboda (Norimberk/Něm.)

Obránci: Tomáš Kaberle (Kladno), Jiří Šlégr (Litvínov), Jaroslav Špaček (Slavia Praha), Jiří Fischer (Liberec), Pavel Kubina (Vítkovice), František Kaberle (MoDo Hockey/Švéd.), Jan Hejda (CSKA Moskva/Rus.), Marek Židlický (IFK Helsinky/Fin.),

Útočníci: David Výborný, Jan Hlaváč (oba Sparta Praha), Radim Vrbata (Liberec), Radek Dvořák, Václav Prospal (oba České Budějovice), Aleš Hemský, Petr Průcha (oba Pardubice), Josef Vašíček (Slavia Praha), Martin Ručinský (Litvínov), Martin Straka (Plzeň), Václav Varaďa (Vítkovice), Petr Čajánek (Zlín), Petr Sýkora (Magnitogorsk/Rus.), Jaromír Jágr (Omsk/Rus.).

 

Tři trofeje k získání Trojkoruny

 

Největší "aféra" celého turnaje


Možná jste čekali něco úplně jiného, ale největší aférou vídeňského šampionátu v roce 2005 se stala zdánlivě úplně normální událost, která se může stát úplně v každém zápase. V zápase našich proti Německu ve 2. třetině trefil mladý obránce Stephan Schauer Jaromíra Jágra v nevinně vypadajícím souboji u hrazení holí do malíčku na levé ruce, kvůli kterému musela největší hvězda celého turnaje opustit zápas a následně vynechat i další proti Kazachstánu. Jágrův malíček se ocitl mezi jeho hokejkou a hokejkou soupeře, kvůli čemuž došlo k jeho zlomení. Původně už pokračovat v turnaji neměl, ale trenér Vladimír Růžička trval na jeho pokračování a i samotný Jágr proti svému rozumu toužil na mistrovství světa pokračovat. Místo operace a 5 týdnů léčení se tak Jágr rozhodl pro jednodušší zákrok přímo v brněnské nemocnici, díky čemuž podstoupil i riziko trvalých následků. Jedním z oněch následků bylo i to, že dodnes tento prst nemůže zcela narovnat. Navíc bylo nutné vyvinout speciální dlahu, která by v zápase pomáhala držet malíček napnutý, na čemž se podíleli experti z různých oborů. Během jednoho dne se tak z malíčku hráče s číslem 68 stal nejsledovanější prst v hokejových dějinách. Ten se stal později i součástí textu české hokejové hymny, kde se zpívá, že "Džegra" bolí malíček. Po návratu z Brna se tento prst stal objektem zájmů všech novinářů působících (nejen) v oblasti sportu. Na reprezentačím turnaji s účastí Jaromíra Jágra se stalo potom už takovým klišé, že se říkalo, že pokud má náš národní tým uspět, tak někdo musí trefit Jaromíra Jágra. Však jenom vzpomeňte kromě tohoto turnaje na další: olympijské hry 2006 v zápase s Finskem - Jarkko Ruutu hitl Jaromíra u mantinelu, až mu praskla helma (z hlavy mu tekla krev); mistrovství světa 2010 a finále s Ruskem - Emelin sestřelil Jágra jakýmsi bodyčekem pod koleno; mistrovství světa 2011 a opět zápas s Finskem - bratr výše zmíněného Jarkka Ruutu, který se jmenuje Tuomo, srazil Jágra zezadu na mantinel; olympijské hry 1998 a zápas s Ruskem - Zhitnik tvrdě atakoval Jágra během jeho průniku do útočného pásma. Sám Jarda to komentoval vždycky s nadhledem, ať ho soupeři klidně trefují, když z toho po turnaji bude cinkat medaile. Kromě zlomeného malíčku dostal Jágr v semifinále ještě odraženým pukem do obličeje z hole obránce Šlégra. Jágr byl v tu dobu v nejlepším hokejovém věku a na vrcholu sil - bylo mu 33 let.

 

 

Základní a osmifinálové skupiny

 

Turnaje se zúčastnilo 16 týmů, které byly rozděleny do 4 skupin po 4 týmech. Z každé základní skupiny postoupily první 3 týmy do dvou osmifinilových skupin (na celky na čtvrtých místech čekal boj o záchranu v elitní divizi), ze kterých postoupily nejlepší 4 týmy do play off křížem proti sobě (1. ze skupiny A proti 4. týmu ze skupiny B, 2. ze skupiny A proti 3. týmu ze skupiny B atd). Co se týká základních skupin, tak tam dopadlo de facto všechno podle očekávání. Za zmínku stojí naše vítězství nad Kazachstánem nejhubenějším možným výsledkem v poměru 1:0 nebo remíza Slováků s Rusy 3:3. Jediným větším překvapením bylo asi to, že Kazachstán porazil Německo. Tím pádem Němci šli hrát skupinu o udržení, zatímco Kazaši postoupili do osmifinálové skupiny. Ve skupině o udržení se ocitli již zmínění Němci, domácí Rakušané, Slovinci a Dánové. Němci a Rakušané v pro ně rozhodující části celého turnaji naprosto selhali, takže jejich týmy spadly do nižší divize, zatímco Dánové a Slovinci se překvapivě na jejich úkor udrželi v elitní kategorii. V osmifinálové skupině A nás mimojiné čekalo federální derby se Slovenskem nebo zápas s odvěkým rivalem z Ruska. Federální derby dopadlo pro naší reprezentaci opravdu sladce, protože Slováky jsme porazili 5:1. Slovákům nepomohly ani klasické hecovačky před zápasem jako "teraz to príde". V zápasu s Ruskem se zrodila naše jediná prohra a zároveň jediná ztráta bodu v celém turnaji. Klání to bylo naprosto vyrovnané, ale Rusové byli nakonec šťastnější, když vyhráli 2:1. I osmifinále vesměs dopadlo podle předpokladů a tak do čtvrtfinále z nadstavbové skupiny A postopupilo z 1. místa Ruska, ze 2. náš výběr, ze 3. Slováci a ze 4. Švýcaři. Pomyslný černý Petr zůstal v rukou týmů Běloruska a Kazachstánu, ale pro bývalé sovětské republiky bylo nejdůležitější, že se vyhly bojům o záchranu v nejlepší kategorii mistrovství světa. Ze druhé osmifinálové skupiny B si postup do play off zajistilo z 1. místa Švédsko, ze 2. pak Kanada, ze 3. USA a 4. místo zůstalo pro Finy. Osmifinále se v této skupiny stalo konečnou pro Ukrajince a Lotyše, ale i pro tyto bývalé sovětské republiky to bylo bráno jako úspěch, že nemusely bojovat o příslušnost k elitní kategorii ve skupině o udržení.

 

 

Play off

 

Čtvrtfinálové dvojice spolu utvořily tyto týmy: Česko proti USA, Švédsko se Švýcarskem, Kanada se Slovenskem a Rusko s Finskem. Nás čekala po roce odveta s Američany a opět to bylo ve čtvrtfinále. Český výběr měl tomu americkému hodně co oplácet. Na našem domácím mistrovství světa v roce 2004 Češi prošli celým turnajem naprosto suverénně a až do osudného čtvrtfinálové souboje s USA neprohráli ani jeden zápas a neztratili dokonce ani bod za případnou remízu. Bohužel pro nás v hodně smolném čtvrtfinále jsme ztratili vedení 2:0 a zápas šel za stavu 2:2 do prodloužení. Mimochodem 2. gól Američanů jsme si dali navíc vlastní, když si Jan Hlaváč srázil americkou přihrávku do naší branky mimo dosah našeho brankáře Tomáše Vokouna. Po nájezdech jsme prohráli a z turnaje vypadli, nikdo z našich střelců neuspěl a americký obránce Andy Roach vymíchal Tomáše Vokouna, čímž poslal Američany do semifinále. Všichni 3 borci byli na ledě i v tento odvetný zápas, kdy hlavně Tomáš Vokoun a Andy Roach hráli opět naprosto klíčovou úlohu. Zápas probíhal zrcadlově jako ten v roce 2004. Jediný rozdíl byl ten, že ačkoliv naši byli lepší v zápase, tak Američani vedli po dvou třetinách 2:0. Zbývalo nám 20 minut alespoň na vyrovnání zápasu. Na začátku 3. třetiny se u modré čáry napřáhl Jiří Šlégr a tvrdou střelou poškodil helmu americkému brankáři Ricku DiPietrovi, který si musel vzít na chvíli jinou. Hned v zápětí od modré čáry prošlo nahození Židlického až do brány a stav byl v tu chvíli 2:1 pro Američany. O necelých 10 minut později se po nádherné akci mladíčka Aleše Hemského prosadil Jaroslav Špaček a bylo vyrovnáno. Stav vydržel až do konce zápasu a následně i celé prodloužení, takže po roce nás čekaly opět nájezdy s USA. Hned v 1. sérii nájezdů získal našim barvám vedení 1:0 Martin Ručinský, které vydrželo až do konce nájezdů i přes pár tyček na obou stranách. V poslední sérii přišla odveta za Prahu, když Tomáš Vokoun vychytal Andyho Roache. Češi teda tak po roce oplatili Američanům dost možná nejbolestivější prohru v samostatné historii českého hokeje od roku 1993 poměrem 3:2 po samostatných nájezdech.

 

 

V dalším čtvrtfinále Slováci prohráli vyrovnanou bitvu s Kanadou 3:4, Švédi přehráli Švýcary 2:1 a Rusové zdolali Finy 4:3 po samostatných nájezdech. Semifinálové dvojice utvořilo Česko se Švédskem a Rusové s Kanadou. Nás tedy čekal snad nejméně oblíbený soupeř pro vyřazovací části z posledních let vůbec. Naše bilance se Švédy je dost pasivní a i tento zápas se lépe vyvíjel pro Švédy, ale jinak šlo o naprosto vyrovnané utkání, které se hrálo nahoru a dolu. Naši pak vyrovnali zásluhou Petra Čajánka a dokonce jsme se poté díky Martinu Strakovi ujali vedení 2:1. Do remízového stavu zápas vrátil Daniel Sedin po přihrávce jeho bratra Henrika. Tento stav vydržel až do konce zápasu a přišlo na řadu opět prodloužení. V něm se znovu střídaly šance na obou stranách, ale zápas rozhodl Radek Dvořák po akci Marka Židlického. Tento gól musel ještě potvrdit videorozhodčí, čímž čekání na jeho verdikt ještě umocnilo radost českého týmu. Ve druhém semifinále vyhrála Kanada nad Ruskem po nervy drásajícím souboji 4:3. Po 9 letech tak byl ve Vídni opět na programu ve finále mistrovství světa v ledním hokeji souboj Česka s Kanadou. O bronz si to rozdali Švédové s Rusy, kde malé finále nakonec ovládli Rusové, když svého soupeře ze Skandinávie přemohli výsledkem 6:3.

 

 

15. května roku 2005 v čase 20 hodin a 15 minut padlo úvodní buly finálového zápasu mezi Kanadou a Českou republikou. Čeští hokejisté do zápasu nastupovali jako strážci zlatého hattricku - jako jediní dokázali v moderní éře hokeje během play off třikrát za sebou vyhrát mistrovství světa v letech 1999, 2000 a 2001. Kanada mohla být další hokejovou zemí, které se toto povedlo, protože vyhráli 2 předchozí mistrovství světa v letech 2003 a 2004 u nás. Všeobecně se očekávalo, že Kanada bude dohrávat české hráče a presovat je už hluboko v obraném pásmu, ale k údivu všech se nic takového nedělo. Prakticky celý zápas měli pod kontrolou čeští hráči a v pozápasových rozhovorech vyšlo najevo, že Kanada měla z českých hráčů respekt. Možná na to měla vliv i nerozehranost hráčů Kanady, protože někteří z nich celou sezónu kvůli stávce v NHL vůbec nehráli. Už v 5. minutě po akci Jaromíra Jágra a střele Martina Ručinského otevřel skóre Václav Prospal. Na 2:0 zvyšoval ve 44. minutě Martin Ručinský, jemuž přihrával Petr Čajánek a opět Jaromír Jágr. Na 3:0 přes celé hřiště do prázdné branky uzavřel skóre dnes už tragicky zesnulý Josef Vašíček (zemřel u Jaroslavle po pádu letadla společně s celým týmem Lokomotivu).

 

 

Jedinou kaňkou na finále byl kanadský zkrat, kdy za rozhodnutého stavu v závěru zápasu ve 3. třetině úplně zbytečně vyprovokovali bitku před brankou Tomáše Vokouna, ale ani to nemohlo zkazit radost českým hráčům, kterým se po zápase na hrudi hrdě houpaly úplně zaslouženě zlaté medaile.

 

 

Shrnutí turnaje

 

Jaromír Jágr a Jiří Šlégr se stali poprvé mistry světa a tak se stali jako první Češi členy prestižního Triple Gold Clubu. Česky se mu říká Trojkorunu a sdružuje prestižní skupinu hráčů, kterým se povedlo vyhrát 3 nejprestižnější hokejové trofeje (soutěže) - patří mezi ně Stanley Cup, mistrovství světa a olympijské hry. David Výborný a František Kaberle se stali popáté mistrem světa. Tomáš Vokoun byl zvolen nejlepším brankářem turnaje. Marek Židlický byl na svém 1. mistrovství světa zvolen do all stars týmu. Václav Prospal a Radek Dvořák pomohli českému týmu vítěznými góly ve finále a v semifinále, díky čemuž se domů do jižních Čech vrátili jako hrdinové. František a Tomáš Kaberle byli další bratrové, kteří dosáhli na titul mistrů světa a do slavné dynastie přivezli domů na Kladno další zlato. Do all stars týmu se dostal i Jaromír Jágr a Tomáš Vokoun. Kromě nich a Marka Židlického tam byli zvoleni také hráči Kanady Joe Thorton a Rick Nash se Švédem Niklasem Kronwallem. Nejlepším obráncem turnaje byl zvolen podle direktoriátu IIHF kanadský Wade Redden, nejlepším útočníkem Rus Alexej Kovaljov a brankářem již výše zmíněný Tomáš Vokoun, nejužitečnějším hráčem se stal zástupce Kanady Joe Thorton, který vyhrál i bodování turnaje. Nejlepším střelcem se stal Kanaďan Rick Nash.

 

Staroměstské náměstí v Praze

 

Oslavy titulu

 

V Praze na Staroměstském náměstí se samozřejmě jako obvykle mohutně slavilo. Českým hráčům se dokonce při vítězné projížďce města podařilo rozbít kopii poháru pro mistry světa, ale ta pak byla naštěstí opravena. Oslavy trvaly 2 a někde i 3 dny, prostě celá republika od východu k západu si to užila a celý hokejový národ mohl být opět hrdý na svoje hráče, kteří i pro něj vybojovali další titul mistrů světa do bohaté sbírky úspěchů českého a předtím československého hokeje.

 

Jaromír Jágr na Staromáku

 

Nezbývá než doufat, že se český hokej dokáže zase někdy v budoucnosti prosadit a že si ještě budeme moct podobné oslavy někdy užít jako v minulosti a že jsme těch příležitostí na tak malou zemi ze středu Evropy opravdu měli více než dost. I proto se sluší poděkovat zlaté generaci, která dokázala na přelomu tisíciletí válcovat celý hokejový svět, že jsme díky ní zažili tolik dramat a napětí dost často se šťastným koncem. Hoši, děkujeme!

 

 

"Vídeňská opera má 3 tenory, ale Jágr je jenom jeden." - Robert Záruba po vyhraném finále nad Kanadou na mistrovství světa v roce 2005.

 

 

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Triple_Gold_Club

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jarom%C3%ADr_J%C3%A1gr

http://www.sport.cz/hokej/ms2007/ms-2005/clanek/54997-nominace-ostatnich-celku-na-ms-ve-vidni.html

http://www.sport.cz/hokej/ms2007/ms-2005/clanek/54811-hostitelska-mesta-mistrovstvi-sveta-2005.html

http://www.sport.cz/hokej/reprezentace/clanek/31778-hokejiste-budou-pri-losu-ms-2005-vprvnim-kosi.html

http://www.sport.cz/hokej/reprezentace/clanek/31836-cesti-hokejiste-na-pristim-ms-opet-bez-silneho-soupere.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_v_ledn%C3%ADm_hokeji_2005

http://www.sport.cz/hokej/reprezentace/clanek/40003-ruzicka-se-nebrani-vest-muzstvo-na-ms.html

http://www.sport.cz/hokej/ms2007/ms-2005/clanek/54825-program-hokejoveho-ms-vrakousku.html

http://www.sport.cz/hokej/reprezentace/clanek/54822-na-hokejove-ms-nepojedou-havlat-kotalik-a-pilar.html

http://www.sport.cz/hokej/reprezentace/clanek/40481-ruzicka-povede-hokejisty-na-ms-2005.html

https://www.youtube.com/watch?v=LgofbzRwEvw

 

Další články z této sekce...

ANKETA

Nejslavnější moment tohoto mistrovství světa ?

SDÍLET

Hodnocení

OHODNOŤTE ČLÁNEK

Kliknutím na hvězdičku vložíte své hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé. Děkujeme za Váš hlas.

BlogyProfil blogu
Příběh českých a slovenských hokejistů trvá 100 let. Jejich slavné zápasy drží v napětí hokejový národ. Češi i Slováci jsou právem označovány jako hokejové národy ze středu Evropy. V tomto blogu budou zajímavá videa a články z hokejové prostředí včetně všech jeho příbuzných sportů.
* Založen: 5.12.2010 8:22:44
* BlogRank: 3,89
* Přístupů: 1 236 258
* RSS: RSS zdroj
Redakce blogu

REDAKCE BLOGU

Celkem redaktorů: 4
Toplist