Čekejte prosím
Čekejte, prosím...
Podařilo se mi poprvé v životě dostat do Ameriky, kde jsem navštívil tři zápasy hokejové NHL a dva zápasy basketbalové NBA. K tomu jsem samozřejmě neodolal výletům na známá místa v New Yorku, většinu toho nejlepšího se mi podařilo za týden stihnout, tak to shrnuji do tohoto článku.

Výlet nejen za sportem do New Yorku

 

 Poprvé v životě se mi podařilo vyrazit za sportem do Ameriky. Někteří zdejší čtenáři z mých různých většinou sportovně založených článků věděli, že to mám v plánu, otázkou bylo jenom kdy a kam přesně vyrazit. Dlouho jsem o tom přemýšlel, nebylo to snadné rozhodování. Jasno jsem měl určitě v tom, že sportovních akcí musí být více, když už bych letěl takovou dálku. Prioritou byla samozřejmě hokejová NHL a fotbal, případně i jiné sporty. A délka výletu aby byla minimálně na pět dní. Nakonec jsem se rozhodl využít možnosti zájezdu se sportovní cestovkou, s kterou jsem už byl několikrát na různých fotbalových zápasech v různých zemích. V nabídce byly tři zápasy hokejové NHL a dva zápasy basketbalové NBA v New Yorku, hezky pět dní za sebou a každý den nějaká sportovní akce. Takže bylo rozhodnuto a vyrazil jsem. Mohlo být i trochu veseleji, protože jeden z těch dnů se hrál v New Yorku i fotbal. Jenže bohužel ten den se hrál i hokej, atraktivní zápas NY Rangers-Anaheim Ducks. A časově se to nedalo stíhat, buď jedno nebo druhé bych neviděl celé, navíc na hokej jsem už měl lístek a tak jsem šel na něj. Vlastně všechny lístky jsem měl v ceně zájezdu, nemusel jsem se o nic starat a to bylo fajn. V ceně zájezdu jsem měl tedy všech pět lístků, letenky tam i zpět, pojištění a ubytování se snídaní. Takže asi ideální kombinace pro pohodový výlet.

 

Brooklyn Nets 129:127 Milwaukee Bucks po 3.prodloužení

 

Prvním zápasem celého zámořského programu byl basketbal v hale, o kterou se domácí basketbalisté dělili ještě v nedávné minulosti s hokejisty z NY Islanders. Hala je krásná, i když není nejnovější. U vstupu probíhají poměrně přísné prohlídky u detektoru kovu, skoro jako na letišti. Aby se fanoušci u front na prohlídku nenudili, rozdávají se zdarma zápasové programy vysoké kvality. V hale jsou dva fanshopy, z toho jeden velký a druhý asi poloviční. Stánků s různým občerstvením je poměrně dost, i když cenově to je na naše poměry drahé. Nicméně jsem ochutnal alespoň jejich hot-dog. Stál 6 dolarů, byl malý, ale dobrý. Je možné si ho dochutit podle libosti hořčicí, kečupem, kyselým zelím, nasekanou okurkou nebo plátky papriky. Za tohle určitě chválím. Pouze pivo bylo pouze plechovkové, nealkoholické a drahé, tak jsem zvolil radši colu. Stadion se zaplnil tak z 85%, nějaká zpěvačka zpívala americkou hymnu, většina haly při ní správně stála. Zápas probíhal velice dramaticky, vždyť se rozhodlo až ve třetím prodloužení. Moc se mi líbilo několik vystoupení roztleskávaček a basketbalových artistů. Během zápasu se párkrát házely šály do hlediště. Co mě mrzelo, že část diváků často během vypjatého boje korzovala různě po hale, jako by je basket nezajímal a dokonce jich desítky odcházely před koncem, přitom se bojovalo o každý bod. Zklamali i hráči, kteří po zápase bez nějaké děkovačky zmizeli, maximálně si někteří z nich při odchodu s někým z hlediště u odchodu z palubovky plácli dlaní. Atmosféra byla první tři čtvrtiny celkem tristní, až v té poslední a v prodloužení to trochu ožilo. Ale stejně to fandění bylo jen o tom, že opakovali dva nápisy na kostce. Konkrétně "let´s go Nets" a "defense". Takže ačkoliv jsem na basketbale byl teprve podruhé v životě, moc se mi ten zápas líbil a show okolo něho také. Atmosféra při zápase však byla zklamáním.

 

New Jersey Devils 0:3 New York Islanders

 

 

 Derby v rámci jednoho města, i když oba kluby dělí od sebe vzdušnou čarou nějakou tu desítku kilometrů. New York je zkrátka obrovské město a i s okolními částmi má více obyvatel, než mělo kdysi zhruba patnáctimilionové Československo, jen tak pro srovnání. NJ Devils sídlí v části jménem Newark, kam se dostáváme metrem či nadzemkou, což je vlastně v NY jedno a totéž a zpátky po zápase musíme jet vlakem, za který se platí, nepatří totiž do MHD, i když jede po městě. Stadion je velký, působí dominantním dojmem a velký mají i fanshop. Mají tam plno věcí, ale většinou je mají drahé. Třeba dva druhy klubových šál za 43 dolarů je síla. Nejdražší šály, co jsem v životě viděl...Ve fanshopu prodávají takový měsíční klubový magazín za 3 dolary, kam vloží soupisky týmů, které právě budou hrát zápas. Co se týče počtu stánků a různého doprovodného programu, akcí pro děti a všechno okolo, musím jen chválit. Tohle mají vymakané. V občerstvení si kupuji solidní hot-dog za 6,50 dolaru. Je větší než v Brooklynu, jen je škoda, že není možnost si do něj dát třeba nějakou zeleninu, na výběr je jen hořčice a kečup. Předzápasová show na ledě je úchvatná, led se zbarvuje pomocí reflektorů několika barvami a vypadá to výborně. Při americké hymně stojí skoro celý stadion. Fandění domácích je však mizerné, je znát, že jsou v krizi. Hostů z Islanders dorazilo okolo 1500, ale na ten počet tomu také moc nedávají, moc tím nežijí a je to škoda.

 

New York Rangers 7:2 Anaheim Ducks

 

 Tento zápas byl nejlákavější z celého zájezdu hlavně kvůli tomu, že Rangers hrají ve slavné hale jménem Madison Square Garden, zkráceně MSG. Tato hala hostila a hostí mnoho zápasů hokejové NHL, basketbalové NBA a různé koncerty, divadelní představení a další kulturní akce. Někde jsem četl článek, že tahle hala je nejslavnější na světě a klidně to může být pravda, je opravdu legendární, v hale je cítit její zvláštní kouzlo. Navíc její umístění v podstatě v centru New Yorku je vynikající. Přímo pod halou vede i stanice metra. Vstup do haly je hlídaný policií a ochrankou, nicméně prohlídka je zcela standardní. Hned za vstupem se nachází solidně zásobený fanshop, kde si můžete koupit plno různých suvenýrů. Nicméně musím konstatovat, že z toho všeho, kde jsem na sportu v NY byl, jsou na hokejových NY Rangers nejvyšší ceny. Program k zápasu, i když dost kvalitní, stál 6 dolarů. Přívěšek na klíče 13 dolarů. Ceny dresů, pokud nebyly zrovna některé kusy ve slevě, se pohybovaly okolo 200 dolarů...Co se týče hokeje, čekal jsem velký boj, protože to byl zápas tehdy druhého týmu tabulky proti třetímu. No a skončilo to jednoznačně 7:2, hostům nepomohla ani dvojice krajanů v sestavě Sekáč s Fleischmannem. Atmosféra byla taková nemastná neslaná, i když bylo vyprodáno, mám pocit, že 18006 diváků. Aby lidé zafandili, musejí mít ten pokřik napsaný na kostce...Takže se akorát spontánně radují při vstřelených gólech. Pochválit musím úplný úvod zápasu, kdy při nástupu obou mužstev zahraje americkou hymnu orchestr.

 

New York Knicks 82:103 Memphis Grizzlies

 

 

 Tak opět návštěva slavné Madison Square Garden, tentokrát na elitní basketbal. Jak hokejisté Rangers, tak basketbalisté Knicks se o tuto slavnou halu dělí. No a dá se říct, že oproti hokeji je skoro všechno o tom samém. Akorát pochopitelně, ve fanshopu mají převahu basketbalové suvenýry, z hokeje je jich vystaveno jenom pár. Suvenýry na basketbal mi přišly levnější, třeba klíčenka stála 8 dolarů, kdežto na hokeji 13. Opět je možné vystát si zdarma velkou frontu na klíček od skříňky, kde se skrývalo nějaké překvapení, od vlaječky třeba i po dres. Co se týče občerstvení, stánků je opravdu hodně a opravdu hodně vysoké jsou i ceny. Vyzkoušel jsem hot-dog, který byl dobrý, a stál 6,50 dolaru. Škoda, že k němu nebyla nějaká zelenina, jen hořčice nebo kečup. O den dříve na zápase hokejistů jsem si dal za 7 dolarů takový delší hot-dog, také byl dobrý. Nejvíce zklamaný jsem byl z piva. Plechovkového měli více druhů, ale dát 8 dolarů za plechovku je dost. A točené pivo stálo 11,50 dolaru, takže jsem si dal radši colu za polovičku a pivo až venku po zápase. Před zápasem a několikrát během přestávek na ploše vystupují roztleskávačky, což je povedené představení. Několikrát do hlediště hodí i nějaké to tričko, ale moc daleko bohužel nedohodí :D Po polovině utkání nastoupí na plochu basketbaloví žáci ke krátké exhibici. Zápas moc dramatický není, hosté jsou drtivou většinu času lepší, až na krátký časový úsek zhruba v polovině utkání si udržují vedení a jasně zvítězí. Domácí jsou v tabulce poslední, mají zraněné dvě největší hvězdy a je to znát. Hala vyprodaná rozhodně není a desítky lidí ji opouští už před koncem. A skoro nikdo nefandí. Program k zápasu vydává stejná firma jako na hokeji na Rangers, opět je cena 6 dolarů. A do něj je vložený jeden papír se soupiskami, kdežto na hokeji je těch papírů více, kromě soupisek tam je plno statistických údajů a dalších informací.

 

New York Islanders 1:2 Minnesota Wild po nájezdech

 

 

 Domácímu mužstvu se v sezoně daří a je to znát, protože je vyprodaný stadion pro 16170 diváků, což je na Islanders, kteří se dlouhá léta trápili v tabulce na spodních příčkách, velký úspěch. Stadion je z centra celého New Yorku nejdál, museli jsme tam jet dokonce vlakem. Vzdálenost byla na to, že to bylo v rámci jednoho města, slušná. Z vlakového nádraží jsme ještě jeli autobusem k hale, která sice není úplně nová, ale pro fanoušky je výborná. Výhled na hokej je dobrý z toho důvodu, že sedadla a řady jsou docela u sebe, takže i z posledních řad se fanoušci na ten hokej nedívají z takové výšky, jako třeba na Rangers nebo Devils, což je pozitivní. Kostka nad ledem je taková starší, ale videosekvence umí a ukazuje všechno potřebné. Pochválit musím také dobře zásobené fanshopy a skutečnost, že zápasový program je zdarma a má i skládací plakát. V hale je plno stánků se vším možným jídlem i pitím, o přestávkách v hale není skoro k hnutí. Ochutnal jsem dobrý hot-dog se zelím za 6,75 dolaru a nějakou limonádu, za točené pivo buck light průměrné kvality se mi 9 dolarů platit nechtělo. K hokeji musím říct, že ačkoliv nepadlo moc gólů, byl dramatický a rozhodly ho až samostatné nájezdy, když neproměnil kapitán domácích John Tavares. Co se týče fandění, tak tady fanoušci alespoň hlasitě křičeli, takže z toho, co jsem v NY za dobu mého pobytu viděl, jsou fanoušci Islanders takovým jednookým králem mezi slepými. Ještě musím zmínit, že při hymně, jejíž text běžel na kostce, úplně celá hala stála. To na minulých zápasech nebylo, tak se na to vždy někdo vykašlal, někde se jednalo i o desítky lidí, což je neuctivé.

 

 Kromě těchto výše zmíněných sportovních akcí jsem se snažil vidět co nejvíce zajímavého z města a myslím, že se to docela povedlo. Určitě největším zážitkem byl výlet trajektem na sochu Svobody a přistěhovalecké muzeum na Ellis Islandu. Přímo v soše jsem nebyl, protože čekací lhůta na prohlídku je prý zhruba půl roku, je o ni totiž obrovský zájem. Musím pochválit i Central Park, což je dokonalá oáza přírody ve velkoměstě, něco fantastického. Vyhlídkový mrakodrap, kde je krásná vyhlídka na metro z asi 70 patra má také něco do sebe. Dobrou volbou bylo podívat se i na památník obětem nechvalně známého teroristického útoku na dva populární mrakodrapy. Památník se jmenuje Ground Zero, je působivý. V podstatě se dá říci, že jsem stihl navštívit kromě sportu i většinu  zajímavých částí města, i taková známá čtvrť Harlem má své kouzlo, styl. No a co jsem nestihl, jako třeba procházku po brooklynském mostě a pár dalších věcí, třeba stihnu někdy příště. Protože bych se do New Yorku někdy v budoucnu rád vrátil.

 

Zdroj: Obrázky jsou z googlu, celý text jsou čistě moje vzpomínky na nedávnou cestu. 

Další články z této sekce...

ANKETA

Kdo vyhraje NHL ?

Celkem: 42 hlasů

V této anketě jste již hlasovali.

Buď jste v této anketě již hlasovali, nebo hlasoval někdo se stejnou IP adresou. Pokud chcete hlasovat, zaregistrujte se prosím.

SDÍLET

Hodnocení

OHODNOŤTE ČLÁNEK

Kliknutím na hvězdičku vložíte své hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé. Děkujeme za Váš hlas.

* Založen: 10.2.2010 17:16:21
* BlogRank: 1,35
* Přístupů: 71 206
* RSS: RSS zdroj
Redakce blogu

REDAKCE BLOGU

Celkem redaktorů: 1
Toplist