Čekejte prosím
Čekejte, prosím...
Logo sekce

The Golf Club 2

12.08.17, 07:00, autor: jan.pilat, rubrika: Herní sekce - Recenze
Máte-li rádi golf, zbystřete. Máme pro vás recenzi zvláště realistického titulu zaměřeného právě na tento zmíněný sport. Konečně se onomu sportu můžete oddat bez starostí o počasí a povětrnostní podmínky. Tentokrát veškerou kontrolu dřímáte vy.

Hned z kraje musím přiznat, že tahle herní hříčka nepochází ze zrovna mnou oblíbeného žánru. O to větší překvapení mě ale vzápětí čekalo. The Golf Club 2 překonal všechna má očekávání a dokonce mne na dlouhé hodiny příjemně zabavil. Nemluvě o tom, že jsem měl po dlouhé době příležitost vyzkoušet si sportovní simulátor, jsem se dokonce přiučil i několika praktickým informacím z golfu.

 

 

Už jen samotná úvodní lekce, někdy též označována jako tutoriál, je provedena zábavným způsobem a nejde vlastně jen o to, jak se naučit hru ovládat. Kromě samotného odpalování míčku se člověk dozví nepřeberné množství informací o tom, jaké povrchy jsou pro golf vhodné, pozná všechny možné druhy holí, zjistí, jaký má efekt na dráhu letu vítr a v neposlední řadě je seznámen s technikou úderů. Ta se mimochodem liší podle každé jednotlivé hole a vzdálenosti od jamky.

Samotný způsob odpalování míčku, tedy pohyb myší dozadu, aby se avatar napřáhl, a poté pohyb vpřed, aby udeřil, se může zpočátku zdát jednoduchý. Během několika okamžiků se z však stává něco, co je téměř nemožné provést správně a na výbornou. Na všem záleží, vše se počítá. Uhnout, byť jen o desetinu milimetru na jednu nebo druhou stranu, znamená zkazit úder. Napřahovat se budete velmi rychle i velmi pomalu, ale jen málokdy tak, jak je třeba.

Samozřejmě mluvím jen o prvních chvílích hry, kdy hráč musí najít svou techniku a trochu se vžít do kůže postavy. Postupem času jsem však pochopil, že přesně o tom hra je a má být. Jejím smyslem je s co největší věrohodností napodobit skutečnou hru golfu. A kdo někdy v životě držel v ruce golfovou hůl, přesně chápe, proč se o tomto sportu říká, že se jedná o nejtěžší míčovou hru na světě. Dostat fotbalový míč do branky, se potom může zdát až dětinsky jednoduché proti tomu správně se trefit míčkem do malé jamky.

 

 

A přesně to se tvůrcům hry podařilo napodobit téměř dokonale. Ovladatelnost tím pádem museli dostat ne jednu z nejvyšších úrovní, která je vůbec možná. Jak jsem již jednou řekl, každý milimetr pohybu se počítá a avatar se zachová přesně tak, jak mu myš poručí. A to i přes to, že se zpočátku může zdát, jakoby virtuální golfista žil svým vlastním životem. Avšak to jen vaše pohyby ještě nejsou natolik jemné a přesné. Zato algoritmus The Golf Club 2 je velmi, velmi přesný.

Co nemohu opomenout vyzdvihnout je vliv vnějších faktorů na celkový výsledek úderů. Že je golfový míček příliš těžký na to, aby si s ním pohrál vítr? Zpočátku jsem byl stejného názoru, jenže je pravda, že za rychlého letu není ani pro slabší vánek problém se bílého tělesa zmocnit a zavát jej kamkoliv do dáli. Nikdy by mě ani v nejmenším nenapadlo, že odpalovat míček z písku je natolik rozdílné od odpalování například z hezky upravené travnaté plochy. Musím říci, že právě tyto rozdíly se tvůrcům podařilo zachytit úplně bezchybně. Nejhorší noční můrou se pro každého hráče této hry téměř okamžitě stane vysoká tráva, z níž se míček dostává skutečně velmi špatně. Nicméně s použitím správné hole to jde lépe.

Když už vychvalujeme, kolik různých vlivů a faktorů se do každé rány započítává, musíme zmínit i šíři nabídky vybavení pro tento sport. Druhů holí je bezpočet. Jenomže svízelných situací, v nichž se se při této nejtěžší míčové hře na světě možné se ocitnout, je přinejmenším dvakrát tolik. Podle mého názoru je jedním z klíčových úkolů hráče se naučit, kdy jakou sportovní pomůcku použít. A to nemusí být častokrát vůbec jednoduché, jelikož nejen že skutečně je z čeho vybírat, ale navíc má každá jednotlivá hůl několik typů, z nichž se každý hodí pro jiné účely. Společně s velmi citlivým ovládáním si troufám říci, že se nejedná o úplně jednoduchou hru. Rozhodně ne ze začátku, kdy se člověk musí rozkoukat. To vše ale značí, že si tvůrci hry dali na svém díle skutečně záležet a nejedná se o něco, co by nebylo dotažené do konce, či snad bylo odfláknuté.

 

  

O tom ostatně vypovídá i množství hřišť a map, na nichž je možné hrát. Každé z nich má něco do sebe. Na každém je trochu jiný povrch, jinak situované okolní lesy a stromy, které mají veliký vliv na vítr ve hře. Jsou totiž jinak veliké a členěné. Opomenout nelze ani jiný tvar, výškové rozdíly a jinak posazený green. Díky tomu je z každého golfového klání jedinečná záležitost. A jako zarytý fanoušek žánru MMO musím přiznat, že i nečekaně kvalitní a dlouhá zábava.

 

Celé herní prostředí je umně provedené. Jako malý jsem s rodiči chodíval na golf, ale jelikož jsem z toho ještě neměl rozum a hrál jsem házenou, nic jsem si z toho neodnesl. Kromě vzpomínek na atmosféru golfového klubu. Tenkrát se mi zdálo nudné a monotónní, odnikud nehrála hudba, všude jen chodili lidi v nažehlených kalhotách, nejlépe s kostkami, a tričkem s límečkem. Samozřejmě patřičně upraveným. Tvůrcům hry se podařilo přesně tento dojem přenést na monitory počítačů. A to dokonce tak povedeně, že se vlastně s golfovým klubem jako takovým ani nemusíte setkat. Už jen to, že vás ve hře uvítá ticho a zpěv ptáků společně se zvuky přírody, je něco úplně jiného oproti tomu, na co jsme dnes zvyklí. A to musím osobně ocenit, jelikož se mi zdá, že dnes už tvůrci her častokrát neví, čím produkt své práce vylepšit, až jej nakonec překombinují.

 

 

Jedna z posledních věci, kterým bych se v této recenzi rád věnoval, je grafické ztvárnění. Popravdě řečeno ani v tomto ohledu mne The Golf Club 2 nezklamal. Bohužel se častokrát počítačové hry soudí podle grafiky. Jenže hrát hru kvůli grafickému provedení je jako dívat se na film pro dospělé, abychom zjistili, zda instalatér dokáže slečně opravit dřez a co s ním vlastně bylo. Z tohoto důvodu se bohužel někdy stává, že i kvalitní hry skončí v propadlišti dějin, jelikož zkrátka nebyl dostatečný rozpočet. Ač místy jsou znát různé grafické nedostatky, šlo by o hnidopišství, kdybych je zde rozebíral, protože na hru nemají žádný vliv.

Závěrem bych rád nějak shrnul své dojmy z této povedené hry. Hratelnost a ovladatelnost jsou na vysoké úrovni a není jim snad co vytknout. Podobně na tom je i herní prostředí s grafickou úpravou, jelikož je za obojím vidět veliký kus práce. Herní prostředí i celkový dojem ze hry je více než dobrý a nezbývá mi, než ji doporučit všem, kdo mají rádi golf či oddechové hry, u nichž je třeba přesně vědět, co člověk dělá. Hodnotíme na 70%.

Další články z této sekce...

SDÍLET

Hodnocení

OHODNOŤTE ČLÁNEK

Kliknutím na hvězdičku vložíte své hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé. Děkujeme za Váš hlas.

Toplist