Čekejte prosím
Čekejte, prosím...
Lidé se zatajeným dechem sledují jejich někdy až neuvěřitelná vystoupení. Je vše opravdu reálné nebo se jedná o dokonalý trik?

                 Tajemní fakíři a jogíni

 

 

Indické kouzlo s provazem bylo lidem záhadou po celá staletí. Zásadně odporuje jakýmkoliv logickým zákonům. A nebo také tuto západní fyziologii potvrzuje. Záleží na pohledu každého z nás.

 

 

Indický fakír neboli svatý muž píská hypnotuzující ukolébavou melodii na dřevěnou flétničku. Z proutěného koše leze pomalu tlustý provaz, který se sune pomalu k nebi. Fakírův pomocník, většinou malý chlapec, se po něm vyšplhá a buď zmizí nebo spadne k zemi, kde se rozbije na kousky a vzápětí je zázračně složen dohromady. Jiní fakíři si lehnou na lůžko z hřebíků a nezpůsobí si ani to nejmenší zranění. Také bravurně zvládnou levitaci. Jak si logicky vysvětlit tyto mimořádné jevy?

 

                      

 

První písemný záznam o kouzlu s provazem pochází od známého arabského cestovatele Ibn Battúty, který ho údajně viděl roku 1345 v Číně. Stejný kousek také prý předváděl kočovný kouzelník, a to v Německu roku 1566. Skutečné proslulosti však kouzlo dosáhlo, až když do Indie přišli Britové. Kolem roku 1907 nabídl britský iluzionista J. N. Maskelyne ročně 5000 liber tomu, kdo je dokáže veřejně předvést. Pokud je známo, tuto odměnu nikdo nikdy nezískal. Tento trik je svým způsobem opravdu šokující, a to hlavně pro ty, kdo ho spatřili na vlastní oči. Snažit se těmto lidem vysvětlit, že jde patrně jen o iluzi, je absolutně nemožné. Vždyť to viděli na vlastní oči! Na vztyčený provaz vyleze chlapec, kterému mu to fakír přikáže a najednou záhadně zmizí. Vzápětí se začne chlapec zlobit a fakírovi nadává. Samozřejmě, že si to fakír nenechá líbit a tak za chlapcem také vyleze - a také zmizí. Po chvíli začnou dolů před udivené diváky padat chlapcovo končetiny a kusy jeho těla a pak se na provaze objeví fakír, který leze dolů a to i s chlapcovo hlavou, kterou drží ve své ruce. Na zemi tělo poskládá a chlapec vstane - naprosto v pořádku. Trochu morbidní, nemyslíte? Publikum je nadšené, tleská, platí a odchází tak spokojené, jak jen může být. Vždyť viděli něco, co odporuje jakýmkoliv přírodním zákonům, ale věří tomu, protože jejich zrak je přece neklame. Samozřejmě, že existuje pár vysvětlení. Ale které je to pravé? A nebo je vůbec některé to pravé?

Jeden z názorů je, že fakír zpěvavým hlasem podrobně popisuje přihlížejícímu obecenstvu, co právě dělá a tím je uvede postupně do hypnotického stavu. Diváci jsou tak přesvědčeni, že vidí, co fakír říká, bez ohledu na to, co se skutečně děje. Provaz spadne zpět nebo ho jiný společník pomocí tenké nitě zvedá do výšky, ale to diváci nevidí. Názor velmi zajímavý, ale což teprve toto vysvětlení - trik s provazem neexistuje, respektivě existuje, ale pouze v pověstích. Také dobré vysvětlení nepochopitelného jevu - prostě neexistuje. Protože ale existují fotografie stojícího provazu a chlapce na něm, panuje názor, že do lana je vpleten silný drát nebo spíše kolena bambusu, což by vysvětlovalo jeho opětovné složení do původní podoby provazu. Možné je i vysvětlení, že tento trik lze provádět díky iluzi - při noční produkci napomáhají pouliční lampy, takže jak fakír, tak chlapec zmizí ze světel luceren a chlapcovo rozsekané tělo je vlastně tělo čerstvě zabité opice a hlava je dřevěná a velmi dobře namaskovaná. No, teď už záleží na vás, který z těchto názorů vám nejvíce vyhovuje a které vysvětlení je opravdu to pravé.

 

                                      

 

Další zábavou pro fakíry je uléhání na lože z hřebíků. Zde se pravděpodobně nejedná o iluzi optickou, protože fakír na toto lože opravdu uléhá. Dokáže to ale i mnoho současných fakírů a ještě si na sebe dávají velkou zátěž. A jaké že je vysvětlení? Pomáhá jim znalost jistých základních fyzikálních principů. Důležité je rozložení mezi váhou a tlakem - čím větší je počet hřebíků, které nesou fakírovo tělo, tím tělesná hmotnost vyvíjí menší tlak na jednotlivé hřeby. Své by o tom mohl vyprávět i český rekordman, rodák z Tábora, Petr Fiedor, který dokázal ležet na fakírském loži skoro 50 sekund, které ale nebylo z hřebíků, nýbrž ze skelných střepů, žiletek a připínáčků. A to ještě nesl na svém krku zátěž, kterou představoval 72 kg vážící člověk. Ten stál celou dobu jednou nohou na jeho hrdle. Jeho další rekord představoval ulehnutí na 10 rozbitých skleněných lahví, kdy se po jeho těle po dobu 4 hodin prošlo 8694 lidí. Součet celkové hmotnosti, které uneslo jeho tělo, je nepředstavitelných 510 tun. A mohli by jsme pokračovat, výčet jeho rekordů je neuvěřitelný. A tak přidám ještě jeden, pro mě naprosto šílený kousek. 10 dní vydržel ležet na lůžku, které bylo vyplněno skleněnými střepy. Pokud už toto se vám zdá neuvěřitelné, má pro vás Petr Fiedor pokračování. Před zahájením tohoto pokusu nepřijímal fakír čtyři dny žádnou potravu, tři dny nic nepil a na vlastní žádost mu byli zavázány oči, ústa i uši. Za těchto 10 dní zhubl 12 kilogramů. Samozřejmě, že pokusu byli přítomni i lékaři, kteří monitorovali jeho zdravotní stav a tyto výsledky budou použity k vědeckým účelům. Já nevím, jak pro vás, ale pro mě naprosto šokující.

 

        

 

          

 

Další schopnost, kterou fakíři ovládají, je levitace. Je to schopnost létat nebo se vznášet nad zemí, jako by neexistovala zemská přitažlivost. V současnosti ji využívá mnoho fakírů i kouzelníků ve svých vystoupení. Nechávají levitovat buď předměty nebo jiné osoby a nebo sebe samu. Velmi proslulý byl Daniel Douglas Home, který při svých vystoupeních mnohokrát lidem ukázal, že se dokáže vznášet nad zemí. Lidé dokonce drželi jeho ruku a cítili, jak je táhne vzhůru. Samozřejmě, že mnozí tvrdili, že jeho levitace je jen dokonalá hypnóza, že opravdu nelétá, jen to lidem okolo sebe vsugeruje. Ale jeho vystoupení byla prováděna za jakýkoliv světelných podmínek a na nejrůznějších místech - od malých pokojů až po obrovské sály nebo volná prostranství. Takže nainstalování nějakých složitých pomůcek, například do domů, kam přišel úplně poprvé a okamžitě začal levitovat, byla naprosto nemožná. Je samozřejmé, že některé levitace jsou opravdu jen velmi dokonalou jevištní iluzí, ale u lidí, kteří při tomto upadají do transu, se může jen velmi nesnadno pochybovat o reálnosti. Jde prý jen o dobrý nácvik, hlavně dechový a soustředění. Mniši v buddhistických klášterech provádí prý dechová cvičení, po kterých dokáží opravdu ,,létat". Lidé, kteří tyto kláštery navštívili, toto jen potvrzují. Dokonce se vypráví o jednom mnichovi, který musel být přivázaný těžkými řetězy, protože v důsledku těchto cvičení tak hodně zhubl, že by prostě ulétl. Levitace patří dodnes k neobjasněným tajemným úkazům, pro většinu lidí je to sice holý nesmysl, ale existuje opravdu neuvěřitelně hodně případů, a tak nezbývá, než se nad tím alespoň zamyslet, že není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu.

 

    

 

                            

 

Islámský a hinduistický svět fakírům a jogínům jejich umění naprosto věří. Vždyť kdo si dokáže pohodlně odpočinout na podložkách plných ostrých hřebíků, propichovat si bezbolestně tělo kovovými botci, chodit po rozžhaveném uhlí, levitovat nebo udržet na své hrudi plošinu, na které stojí dospělý slon? Takovéto výkony jim umožňuje obrovská dávka sebeovládání, vypěstovaného dlouhodobým soustředěným cvičením. Fakíři i jogíni využívají meditace a mentální kázně ke zpomalování a ovládání tělesných funkcí - teploty, krevního tlaku, srdečního tepu a dýchání. Výsledkem je pak stav podobný transu, který je činí necitelnými vůči bolesti. Je sice pravda, že někteří jsou zřejmě podvodníci, kteří využívají různých triků, ale u jiných se opravdu projevují autentické schopnosti abnormálního sebeovládání, pravděpodobně pomocí autohypnózy. Jistý fakír to na svém případu vysvětluje tak, že stlačením určitých nervových center umrtví svoje tělo a uvede ho do kataleptického stavu, který mu umožňuje vydržet 24 hodin pod vodou v zapečetěné rakvi. Jiný fakír se dal například zavřít do kovové konstrukce se skleněnými výplněmi a vydržel v ní celý rok. Jiný zase udivoval roku 1971 obecenstvo v newyorské Madison Square Garden tím, že si probodával paže skrz naskrz dýkami a přetáhl přes scénu těžký kovový válec, který měl přibitý k jazyku.

 

           

 

Jogíni jsou lidé, kteří žijí v ústraní a celý život věnují fyzickému a mentálnímu cvičení svého těla a ducha. Mají pak neuvěřitelnou kontrolu nad svým tělem a někteří to dokáží i v praxi. V roce 1835 například dokázal jistý jogín jménem Haridas opravdu šílenou věc. Na celých 40 dní se nechal zaživa pohřbít. Britský generál sir Claude Wade byl svědkem otevření podzemní krypty, ve které jogín ležel a podal pak o všem zprávu. Jogínovo ztuhlé a scvrklé tělo nejevilo zpočátku žádné známky života. Potom mu lékaři odstranili z uší a z nosu bavlněné zátky, vykoupali ho, namasírovali a naplnili plíce vzduchem. Haridas se pak během několika hodin vrátil zpět do normálního stavu. Takové i podobné případy se staly i stávají. Vždyť kdo by neznal fotografie nebo dokumentární filmy o jogínech, kteří odpočívají několik dní třeba tak, že si zahrabou hlavu do země? Věda zatím žádné vysvětlení nepodala a lékaři jen kroutí hlavou. A ten kdo tvrdí, že jde o podvod, si to jen neumí logicky vysvětlit. Copak by nemohla síla vůle umožňovat výkony zdánlivě zcela nemožné?

 

            

 

 

Další články z této sekce...

ANKETA

Věříte tomu, že fakíři a jogíni opravdu ovládají svoje tělo a mysl?

Celkem: 182 hlasů

V této anketě jste již hlasovali.

Buď jste v této anketě již hlasovali, nebo hlasoval někdo se stejnou IP adresou. Pokud chcete hlasovat, zaregistrujte se prosím.

SDÍLET

Hodnocení

OHODNOŤTE ČLÁNEK

Kliknutím na hvězdičku vložíte své hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé. Děkujeme za Váš hlas.

* Založen: 8.9.2009 20:35:09
* BlogRank: 1,51
* Přístupů: 107 579
* RSS: RSS zdroj
Toplist