Skyrim - staré bolesti v novém kabátě

Ano, ano, přišel nám tolik očekávaný nástupce Oblivionu. Nebudu se zbytečně rozepisovat o tom, co všechno udělal Skyrim dobře nebo špatně, jenom vypíchnu některé body, které mi hlava vůbec nebere, protože mi přijde zarážející, jak zbytečné a neuvěřitelně stupidní chyby se do hry dostaly.

Začnu velice jednoduše: koně. Koně se představili v Oblivionu a byli...všelijací. Hnusností jejich pohybových animací mohl konkurovat pouze Force Jump (který se mimo jiné z Oblivionu přes Fallouty dostal i do Skyrimu). Ve Skyrimu se naprosto kupodivu mění...pozor...nic. Koně mají stále anatomii poníka. Fajn. Běh koně je zase naprosto nemožné sledovat bez flašky whisky. Pocit toho, že jste na koni je naprosto nijaký. Koním v Mount and Blade se někdy vyčítá, že jsou bezduché loutky, ale srovnání koně z MaB s koněm ze Skyrimu / Oblivionu je jako srovnávat Fokkerův Dreidecker s Millenium Falconem. Největším zklamáním ovšem je, že z koně se nedá bojovat. Ano, bylo by to pěkné, ale koneckonců to každý čekal. Takže kdykoli uvidíte vlka, musíte ze svého oře slézt a jít jej zbušit manuelně. O něco více zarážející je, že z koně se nedá ani mluvit. Posledním esem Bethesdy, které vám dozajista koně tak zprotiví, že budete chodit po svých, je nápad, že kůň vás bude bránit kopyty. Zní to fajn? Fakt? Vcelku ano. Tedy dokud se vám váš kůň poprvé nerozhodne napadnout nekromanta, který k němu přišel, zatímco vy bojujete s trollem o půl míle dál. Koně mají neuvěřitelně sebevražedné sklony. Myslím, že vám vůbec neradím špatně, když řeknu, že lepší je se na koně úplně vyprdnout.

Druhou věcí, kterou z nepochopitelných důvodů nikdo nezvládl zakompnovat je: harmonie jeskyně. Tento krásný pojem z Příručky pro Pána Jeskyně pro začátečníky ze hry Dračí doupě je přesně to, co nebylo v Oblivionu a není ani ve Skyrimu. Harmonie jeskyně znamená, že v jeskyni, dungeonu nebo levelu - jakkoli si to pojmenujete - je všechno na svém místě. Potvory mají kam chodit pít (aspoň hypoteticky), co jíst, rozvržení místností sleduje nějaký cíl, ve zkratce: je to uvěřitelné. Nad designem jeskyní ve Skyrimu nesmíte přemýšlet. Jinak jej vypnete a dáte si Gothic1. Pavouci žijí v místnosti, kam se dá dostat pouze s nadpřirozenou rychlostí, tedy se pravděpodobně jedí navzájem, protože kořist dozajista nepřijde a navíc je celá jejich místnost plná nástražných plamenometů. Zombíci mají ve tisíce let staré jeskyni dřevěný stůl a na něm natrhané kytičky. Tak jako seriously, wtf? Kupodivu v New Vegas to +- fungovalo.

Třetím bodem ze tří (protože ten třetí je všeobjímající) je: konzolovost. To, co Bethesda předvedla se Skyrimem je naprosto neuvěřitelné. Prvních deset minut strávíte zápasením s ovládáním, protože hlavními dvěmi klávesami je "tab" a "e". To se sice nakonec dá naučit a hra tedy není úplně neovladatelná (což se nedá říct třeba o Silent Hunterovi 5, ale tam to není spojeno s konzolemi, ale s tím, že vývojáři jsou kokoti...), ale dá vám zabrat. To je navíc umocněno vlastní tvorbou postavy, kde ovládání funguje ještě úplně jinak než ve zbytku hry (nesnáší to myš).

S tím se taky pojí přítomnost naprosto nepochopitelného kompasu. Ten je zde jako rozcestí mezi inventářem, mapou, skilly a knihou kouzel. Všechny tyto části se naštěstí dají vyvolat lidskými klávesami (i pro inventář, j pro deník atd.), ale to si uvědomíte až po patnácti minutách, ve kterých budete proklínat idiotský kompas.

Inventář je přehlídka vysouvacích menu a je všechno, jenom ne přehledný. Ještě, že se itemy řadí podle kategorií, jinak by i poslední šance něco nalézt byla tatam.

Mapování zbraňových setů je další otázka hodná egyptské Sfingy. Z inventáře je můžete maximálně equipnout, anebo (a teď pozor) - strčit do "favourites". Odtud - a pouze odtud - jim konečně můžete dát pozici, kterou si zaslouží a kterou mají snad v každém erpegéčku, tedy na 1 2 3 atd.

Umělá inteligence je na úrovni Gothicu 1. Není naprosto žádným problémem draka cíleně zaseknout do šutru a ustřílet lukem. Což mi připomíná, že draci jsou sice impozantní, ale ani zdaleka tak smrtící jako mamuti a obři. Hmmm...

Pohled třetí osoby se přesouvá ne úplně za postavu, ale malinko vychýleně. To jsme měli i v New Vegas, ale tam to mělo opodstatnění. Někteří tragédi třeba mohli chtít střílet z pohledu třetí osoby. Zde to opodstatnění nemá (při boji se kamera stejně vycentruje) a vypadá to hnusně. Stejně tak vadí absence rozhlížecího tlačítka (jako v MaB), které by se skutečně hodilo pro kochání se krásným světem, aniž by u toho musel člověk zastavit a otáčet postavou.

Celým tímto výčtem se nesnažím Skyrim zdiskreditovat, ale přijde mi smutné, že titul, který byl všude přezentován jako AAA mezi AAA, je prolezlý takovými blbostmi a nedodělky, které kazí zážitek z hraní. A zrovna ten kůň nemůže být zase tak těžký na spravení. Samozřejmě má Skyrim i světlé stránky. A má jich hodně. Nikde jsem zatím neviděl hezčí svět. Horské vrcholy ztrácející se v mracích si prostě zamilujete. Celý svět je navíc stylizován do "drsna", takže i mágovské róby - obyčejně hýřící barvami - vypadají velice účelně a velice sešle. Obecně bych řekl, že zrovna na oblečení je radost pohledět, protože vypadá velice uvěřitelně (narozdíl od dungeonů...) a s radostí schvaluji i absenci sexy oblečení pro ženské postavy. Sice je komunita co nevidět domoduje, ale Bravo!

PS: Protože se na vás v poslední době jistě hrnuly spousty obrázků, videí a skladeb ze Skyrimu, rozhodl jsem se vás toho ušetřit a článek stylizovat někam jinam... 

...ale pokud jste smutní, tak teda dobrá: