Resistance 3

V dnešní recenzi se podíváme na zoubek novince od studia Insomniac. Tohle jméno asi většině hráčů bude něco říkat, přeci jen jde o ostřílené matadory. Specializují se přitom na platformu PlayStation 3 a nejinak je tomu v případě aktuální dnešní hry. Každopádně prozatím zaznamenalo toto studio úspěch především se sérií Ratchet and Clank, která je naprosto výborná a můžeme ji vřele doporučit každému majiteli konzole od Sony. Resistance je jejich druhou značkou, pro změnu z žánru stříleček z pohledu první osoby. Na rovinu musíme říci, že v této oblasti se doposud spíše jen hledali. První díl vyšel současně s konzolí PlayStation 3 a nakonec neobhájil pozici silného launch titulu. Ve dvojce už byl znát posun kupředu. Když se na hru podíváme zpětně trošku s odstupem, stále jí něco chybělo. Jak se vydařilo třetí pokračování a co nám vůbec nabízí?

Po příběhové stránce se Resistance 3 rozvíjí prakticky od začátku, přestože hlavní „zápletka" zůstala stále stejná. Jedná se nebezpečný virus Chimera, který sužuje lidskou rasu a my ji musíme zachránit. Takže typický scénář béčkového amerického filmu. Hlavní hrdina se tentokrát změnil (nebudeme nic prozrazovat těm, co si ještě chtějí zahrát dvojku) a dostáváme se do kůže Joe Capelliho, jiného člena speciálního týmu. K příběhu nebudu nic dalšího prozrazovat, snad jen zmíním to, že náš hlavní hrdina je do všeho zapleten osobně, protože musí udělat cokoli, aby zachránil svoji rodinu. Po přečtení tohoto odstavce o příběhu by mělo být doufám každému jasné, že zrovna tohle není největší přednost hry a prvek, v němž by Resistance 3 zabodovala na plné čáře. Přesto ve finále story dopadlo lépe než minule a renderovaná videa se podařily, nechybí jim emoce ani určitý spád.

Přesuňme se již přímo do samotné hry, abych mohl rovnou začít jednou velkou pochvalou. Tu od nás vývojáři ze studia Insomniac získávají za předělaný systém ovládání. Zatímco Resistance 2 byla taková těžkopádná, v trojce jde všechno snadno a s lehkostí. V nabídce máte širokou plejádu zbraní, okamžitě si na tento systém zvyknete a bude se vám střílet hodně příjemně. Bude to asi hlavně tím, že hra pohotově reaguje na vaše příkazy, zaměřování nedělá žádný problém a je přesné. Tohle byl zrovna velký problém minulého dílu, který se naštěstí povedlo odstranit a už díky tomu se Resistance 3 hraje o dost lépe než její předchůdce.

V rámci příběhu se musíme s hlavním hrdinou dostat až do New Yorku, přičemž procestujete relativně hodně různých lokací. Na druhou stranu nečekejte kdovíjak dlouhou hru, pokud se bavíme o singleplayerové kampani. Jde o takový mírný nadprůměr, takže ji máte za sebou tak cirka za 8 hodin poklidného paření. U prostředí se na chvíli ještě musíme zastavit. Celkově se zde totiž mísí vcelku velké lokace, kde máte relativní svobodu přestože jde pořád o lineární střílečku, s klasickými koridorovými. Ve finále to není na škodu, protože třeba mise na lodi (která je naprosto naskriptovaná a uzavřená) nás taktéž bavila a měla šťávu. Resistance 3 suma sumárum nabízí rozmanité a pěkné prostředí i mise.

Protože jsme v akční střílečce, musíme se pozastavit nad zbraněmi, které zde máme k dispozici. Každou zbraň si postupně jejím používáním vylepšujete a levelujete, čímž se vám odemykají nové upgrady a různá vylepšení. Častokrát hodně šikovné upgrady. Tvůrci měli nápadů dostatek a hodně srandy si užijete třeba s jednou zbraní, která umožňuje střílet skrz objekty. Takovéto speciální vychytávky se skrývají pod sekundárním režimem střelby. Po odblokování nové úrovně zbraně střílí třeba i tři náboje najednou, apod. Celý systém jednak parádně motivuje hráče k používání všech zbraní a přidává velkou měrou na rozmanitosti během celé kampaně. A dokonce jsem se opravdu vysloveně těšil i na druhé procházení po dohrání, kdy můžete již začít se získanými upgrady.  

Při starém nemohli pochopitelně zůstat ani nepřátelé. Jsou ještě houževnatější, nápaditější a některé připomínají ztělesněnou (alespoň virtuálně) noční můru. Od této série nemůžete čekat nějakou taktickou akci, naopak zde uspějete spíše s klasickým rambo stylem. Povětšinou na vás nabíhají nepřátelé v jasné přesile. Ještě že alespoň jejich umělá inteligence se dočkala zlepšení. I když to neplatilo úplně pořád a ve všech situacích, můžeme prohlásit, že většinou protivníci reagují na vaše konání a chovají se jak mají. Bohužel celé to do velké míry zabíjí občasný respawn nepřátel, a to občas na dost zvláštních místech. Speciálně na těžkou obtížnost dají enemáci zabrat a není to úplná procházka růžovým sadem.

V oblasti hratelnosti nesmíme zapomenout ještě na jeden prvek, který nás hodně potěšil. Vývojáři se rozhodli vydat po stopách historie akčního žánru co se týká vašeho života. Takže žádná automatická obnova zdraví, ale hezky sbírání rozsetých lékárniček. To už se v moc dnešních hrách nevidí, a tak jsem si to tady mile rád užil takříkajíc „postaru". Na různých místech právě toto zapříčinilo poněkud vyšší obtížnost, když se nestačí pouze někam na chvíli schovat a počkat, než se vám obnoví celé zdraví. Objektivně řečeno si ale myslím, že mnozí dnešní hráči z toho budou spíše frustrováni než nadšeni.

Samotné prostředí je rozmanité a pěkné, nejvíce práce oproti minulému počinu odvedli tvůrci ale v oblasti designu jednotlivých úrovní. Ty jsou mnohonásobně detailnější, rozmanitější a najdete všude plno objektů. Minulé díly nebyly na svoji dobu nejmodernější po grafické stránce a Resistance 3 si tento nešvar převzala. Naštěstí je alespoň patrný pokrok kupředu a grafika nám ke hře víc sedí. Mnohokrát si ale vývojáři pomáhají blur nebo světelnými efekty, jež bereme jako snahu zastřít určité nedokonalosti a nedodělky. Ve srovnání grafiky třeba s Killzone 3 se Resistance 3 drží pozadu. Opravdu nevzhledné jsou cutscény a různé animace, třeba když postava leze po žebříku.

Singleplayerová kampaň představuje pouze část z celkových možností a zábavy, kterou hra nabízí. Navíc ji celou můžete projít i v kooperaci (jak na jedné konzoli, tak online). Právě na hraní ve dvou společně s kamarádem jsem se těšil, ale dorazilo velké zklamání. Jak jsem psal už v minulém odstavci, po grafické stránce nejde zrovna o ukázku toho nejlepšího co konzole PlayStation 3 zvládne. A třeba Uncharted 3 bude podle toho co jsme zatím viděli vypadat řádově lépe. Pořádná grafická tragédie se koná právě po spuštění kooperace, kvůli výkonu totiž museli vývojáři grafiku stáhnout opravdu na nezbytné minimum. Stejně tak kamera není v kooperaci dokonalá, takže jsem ve finále ještě rád hrál kampaň sám. Nechybí ani tradiční multiplayer s řadou režimů.

Resistance 3 nakonec nezklamala a určitě jde o nejlepší díl série, o tom není nejmenších pochyb. Vývojáři odvedli velký kus práce a série doznala znatelného posunu kupředu. Přesto máme určité výhrady. Například po grafické stránce nejde o představení těch nejmodernějších technologií. I v oblasti hratelnosti by šlo najít dost věcí, které bychom si představovali jinak. Pozlobí hlavně naprosto stupidní respawn nepřátel, jež kazí vcelku příjemnou hratelnost. Přáli bychom si určitě i lepší kampaň a kvalitnější kooperaci ve dvou hráčích. I přes všechny tyto nedostatky udělujeme velice pěkných 85% a nezbývá než doufat, že Uncharted 3 začátkem listopadu ještě pozdvihne nastavenou laťku. Inu, letos mají majitelé konzole PS3 skutečně o zábavu postaráno.