Čekejte prosím
Čekejte, prosím...
Logo sekce

Resident Evil 7: Biohazard

05.02.17, 14:00, autor: Malinka, rubrika: Konzole - Recenze
Sedmý díl série Resident Evil sice nijak nenavazuje na díly předchozí, ale přináší sebou stejně hutnou atmosféru, zajímavé momenty a temný příběh i pro ty, kdo nehráli ani jeden předchozí díl. Capcom se pokusil sérii restartovat a v dnešní recenzi se podíváme, jak se mu to povedlo.

Herní série Resident Evil šla díl po dílu hodně z kopce, z hororového příběhu se stala podivná směsice akce a zvláštních nepřátel a tak se Capcom rozhodl vše začít odznova, a proto sedmý díl sice ideově navazuje na sérii, ale je možné si ho zahrát zcela bez znalostí předchozích dílů. Změny došel také způsob hraní, kdy se vše odehrává z pohledu vlastních očí, což umožňuje si některé velmi vypečené scény skutečně užít (a samostatná kapitola je potom hraní ve VR) a celkové zpomalení hry od akčnosti k tísnivé atmosféře, bezmoci a skrývání. Díky použití pohledu vlastních očí rovnou odpadl jeden z hlavních nešvarů série, problémy s úhlem kamery a špatným výhledem na scénu.

 

 

V roli hlavního hrdiny Ethana jednoho rána objevíte v poště videonahrávku, kde se objevuje vaše žena Mia, která se již pár let pohřešuje a je považována za mrtvou. Nahrávka je ale poměrně nová a nejde Ethanovi z hlavy. Rozhodne se tedy jednat, a i když ho Mia vyzývá, aby se danému místu vyhnul a nehledal ji, vydá se do městečka Dulvey ve státě Louisiana, odkud zpráva přišla a rozhodne se na vlastní pět pátrat po své zmizelé manželce. Svou ženu sice najdete poměrně brzy na začátku hry, ale setkání nebude moc šťastné, a navíc se seznámíte s „velmi příjemnou" rodinou Bakerových, která je Mie již delší dobu hostitelem a kolem které se šíří zprávy o desítkách zmizelých lidí, cestovatelů a reportérů. O tom, zda se vůbec dožijete svobody a zachráníte ženu rozhodne to, jak dobře umíte přežívat.

 

 

Díky tomu, že se ocitnete v neznámém prostředí proti neznámému nepříteli, budete se muset snažit být co nejvíce nenápadný, postupně prohledávat lokalitu, ve které se momentálně nacházíte, řešit jednoduché hádanky, nacházet skryté lokace, a hlavně se snažit otevřít si cestu dále. Z počátku budete absolutně bezbranní a vaší hlavní silou bude stealth postup a skrývání, a i když posléze naleznete nějaké zbraně, stejně si před vámi bude osazenstvo domu držet neustálý náskok. Střelba rozhodně není tím hlavním, co ve hře budete využívat, a navíc pořádně se trefit není vůbec snadné. Postupně tak budete zvyšovat svou sebedůvěru, ale i když už vám přijde, že jste z bryndy venku, dostanete se rázem do ještě větší. Během toho všeho budete také narážet na střípky informací o tom, co se tu vlastně děje, zjišťovat informace o zmizelých osobách a v neposlední době nacházet videonahrávky, ze kterých se dozvíte více informací o tom, co bylo předtím, než jste sem přišli. Videonahrávky jsou zpracovány velmi atraktivně a nejen, že je sledujete, ale přímo hrajete z pozice kameramana. Dozvíte se tak zpravidla něco nového o lokalitě, kde se nacházíte a uvidíte ji v jiné situaci a za jiných podmínek. Nahrávky si vždy můžete přehrát ve speciální místnosti, kde hru ukládáte pomocí starého magnetofonu.

 

 

Hra je tematicky, i když nepřiznaně, rozdělena do několika kapitol, které se každá odehrávají v jiné části sídla Bakerovy rodiny a v blízkém okolí. Pokaždé má lokace jiné podmínky a styl, podle toho, který člen rodiny zde žije a jaké má zájmy a úchylky. Postupně musíte lokalitu poznat, naučit se v ní pohybovat, vyhýbat se pastím a pokud budete mít štěstí, pomůžou vám v tom nalezené kousky mapy. Každá kapitola postupně graduje k finálnímu souboji s bosem, kdy každý má jiný způsob boje a je třeba na něj použít jinou fintu pro výhru. Souboje jsou rozděleny zpravidla na několik částí, kdy se hlavní nepřítel postupně promění a s ním i jeho způsob boje. Poté se vám otevře cesta dále a vše začne znovu a jinak. Jednotlivé části hry jsou velmi nápadité, všude narazíte na jiné nepřátele, hádanky a postupy, ale i vzhled prostředí, který je opět přizpůsoben nátuře místního obyvatele. I díky tomu se Resident Evil během hraní vyvaruje repetitivnosti a zhruba osm až deset hodin, které vám hra zabere, odehrajete jedním dechem.

 

 

Jedním z největších nepřátel hry nebude paradoxně žádné monstrum, ale velmi nepraktický inventář. Ten je sice zpracován poměrně přehledně, položky se v něm hezky a snadno přesouvají, ale je velice malý a jelikož hra neumožňuje odložit si nic na zem, budete hodně přemýšlet, co si sebou vezmete a jak to udělat, abyste do batohu vmáčkli ještě tu sošku, co jste právě našli a možná se vám bude hodit. Inventář si sice během hry rozšíříte nacházením batohů a v ukládacích místnostech si můžete věci odložit do větší bedny, která se přenáší mezi jednotlivými lokacemi, ale nesčetněkrát budete řešit, co si vzít a co ne, zvláště, když budete muset něco zničit, abyste sebrali věc, kterou záhy zkombinujete s jinou a místo v inventáři si zase uvolníte. Zničenou věc, ale zpět již nikdy nezískáte.

 

 

Po technické stránce určitě hra nebude patřit k těm nejlepším, ale s tím, co měli k dispozici, vytáhli grafici maximum. Lokace jsou správně ponuré a hnusné, jsou plné nenápadných detailů, které dokreslují temnotu prostředí a jeho zanedbanost. Když například hned z počátku prohledáváte kuchyni, velmi špinavou ledničku, nebo pěkně staré jídlo, určitě nebude váš žaludek v klidu. Aby byla zachována správná hratelnost pro všechny, tak hra ani neumožňuje nastavit si světlost obrazu a temné kouty tak budou skutečně temné. Co ale celý dojem kazí jsou v některých místech velmi slabé textury. Někdy se načtou až když jste skoro u nich, ale některé mají rozlišení, jak z pět let staré hry a vás to zbytečně vytrhne z atmosféry. Dík tomu se ale hra na konzoli pohybuje zcela plynule a ani nevyžaduje nijak extrémní konfiguraci počítače.

 

 

Na druhou stranu oproti slabším texturám jsou velmi povedené zvuky, které vyniknou především se sluchátky, kdy si užijete všechno to skřípání starého domu, povzdechy nepřátel, tichou hudbu z temné chodby a další elementy, které vyšponují vaše nervy na maximum. Samostatnou kapitolou je hraní ve VR, které hra také podporuje a i když toto jsme neměli možnost si vyzkoušet, umíme si představit, že to bude opravdu silný zážitek pro silné povahy.

 

 

Celkově je, a možná to mnoho lidí nečekalo, Resident Evil 7 překvapivě kvalitní horor s velmi hutnou atmosférou, neustálými změnami prostředí a herními podmínkami, kvalitním zpracováním hudby a zvuků a docela zajímavým příběhem. Nebýt nepříjemností s inventářem a občas hodně slabých textur a detailů, nebylo by moc co vyčítat. I takhle se ale jedná o adepta na jednu z nejlepších her letošního roku a to máme teprve únor. Od nás si zaslouží oprávněných 85 %.

Další články z této sekce...

SDÍLET

Hodnocení

OHODNOŤTE ČLÁNEK

Kliknutím na hvězdičku vložíte své hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé. Děkujeme za Váš hlas.

IKONKA

Ikonka GP
GamePark.cz
Toplist