Čekejte prosím
Čekejte, prosím...
Logo sekce

Ptačí hnízda...aneb jak si je staví

18.05.09, 17:11, autor: MMG.Rozay, vyšlo v blogu: _Frkiii
Zde se Vám pokusím popsat, jak si někteří ptáci stavějí hnízda.

 

 

 Zajímavé je, že stavbu, byť nejsložitějšího, dokáže dokonale zvládnout i mladý pták, který staví hnízdo poprvé, protože stavba hnízda je ptákům vrozená. Ptačí hnízda jsou velice důležitá, protože v nich přicházejí na svět mláďata. Liší se od sebe umístěním, velikostí i složitostí stavby. Nejjednodušší příchod mláďat na svět vyřešili lelci, protože kladou vajíčka přímo na zem. Maličko složetěji to dělají kachny a husy, které jen vytlačí tělem důlek, a jestli použijí pár stébel, pak jen těch, které jsou na dosah. Když husy a kachny hnízdo opustí, přikryjí vejce zvláštním prachovým peřím, které jim v době hnízdění roste na břiše. Na druhé straně pěnice krejčiřík pocházejí z Indie sešívají dlouhými rostlinnými vlákny nebo žíněmi okraje listů k sobě a vytvoří jakýsi kornour; do krajů přes sebe přečnívajících provrtá ještě zobákem otvory a těmi pak protáhne smotky bavlny, které na konci rozštěpí, aby nevypadaly. Teprve pak začne v kornouru stavět vlastní hnízdo. Mistry stavby hnízd jsou i snovači. Ti z rodu Quelea upevňují hnízdo na strom pomocí zvláštních uzlů - vlákno protáhnou několikrát zobákem mezi prsty, až se utvoří smyčka, kterou snovač prostrčí konec vlákna a utáhne.

 

 

 Ptačí hnízda jsou také různě veliká. Hnízdo kolibřika není větší než náprstek, hnizda orlů a supů jsou těžká nekolik set kilogramů. Největší jsou ale hnízda snovačů pospolitých, kde společně hnízdo staví mnoho párů společně, přesněji řečeno několik malých komůrek pokrytých střechou. Jejích hnízda leckdy zakryjí korunů stromů. Protože přistavují další a další hnízda, občas se stává, že se jejich váhou větev ulomí. Rovněž čápi a draví ptaci použivají jedno hnízd několik let.

 

 

 Roháči staví plovoucí hnízda rovnou na vodě, řada ptáků hnízdí v dutinách. Datlové si dutinu vytesají na stromě a tím to končí, ničím ji nevystýlají. Mláďata jsou proti otlačeninám vybavena sedacími mozolky na patách. Takoví rohkové a sýkorky využivají stávajicích dutit ve stromech a tam staví hnízda. Zuborožci staví dutinu pro hnízdění tak, že jakmile samice zasedne na násadu, z vastního trusu umíchají vlastní maltu a vchod do dutiny zazdí. Nechají jen malou štěrbinu, aby samice mohla vystrčit zobák. Samice uvnitř vypelichá a peří ji doroste součastně s mláďaty. Tyto počínaní přirodovědci vysvětlují jako ochranu před opicemi a malými šelmami, které by mohly násadu nebo mláďata zničit.

 

 

 Sokolovití ptáci a sovy hnízda nestavějí - použivají stará vraní hnízda a hnízda jiných dravců. Sova králičí hnízdí v opuštěných norách severoamerických svišťů, husice liščí v králičích a liščích norách. Břehule, ledňáčci a vlhy si vyhrabávají nory ve svislých písčitých stěnách.

 

 

 Najdou se i ptáci, kteří si stavějí svá hnízda v blízkosti vos nebo včel, protože jejich žihadla je chráni před nepřítele. Jsou to tropičtí lejskové a vlhovci. Datel Microptenus hnízdí uprostřed hnízda žahavých mravenců. Jihoamerický papoušek si zase staví rozlehlé suterény pod hnízdy velkých dravců.

 

 

Pro Vás napsal Frkiii_.

 Zdroje: Knihy, hlava, učebnice.

Další články z této sekce...

SDÍLET

Hodnocení

OHODNOŤTE ČLÁNEK

Kliknutím na hvězdičku vložíte své hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé. Děkujeme za Váš hlas.

BlogyProfil blogu
* Založen: 18.1.2009 10:49:04
* BlogRank: 1,29
* Přístupů: 39 113
* RSS: RSS zdroj
Redakce blogu

REDAKCE BLOGU

Celkem redaktorů: 1
Toplist