Čekejte prosím
Čekejte, prosím...
Logo sekce

Planeta Země První díl.

20.08.10, 01:22, autor: <:SFU:>Lyrick, vyšlo v blogu: Super BloG
Počasí, lesy, ledovce, pouště, hory, řeky, oceány a sopky. Pokud se chcete o těchto jevech dozvedět více čtěte zde...

Planeta Země:

 

 

Dějiny Země:

V průběhu posledních 200 let vědci pečlivě studovali horniny naší Země a získávali pozůstatky dávných živočichů a rostlin, aby mohli sestavit dějiny naší planety. Země vznikla před asi 4 600 miliony let jako horké a skalnaté těleso naší sluneční soustavy. Primitivní život se nejdříve objevil v oceánech, a to asi před 4 000 miliony let, a od té doby se neustále šířil a rozrůzňoval, nicméně cesta jeho vývoje zdaleka nebyla hladká. Zemské prostředí neustále podléhalo změnám, jakými byly například sopečná činnost, dopady meteoritů a změny klimatu, a tyto změny často ohrožovaly život a někdy měly i katastrofální účinky. Vývoj naší planety byl pozoruhodně bohatý událostmi, a jak je možno odvodit z historie Země, bude tomu tak i nadále.

 

 

Země ve vesmírném prostoru.

Teprve poté, co byly v padesátých letech 20. století vypuštěny první umělé družice, získali jsme postupně tisíce záběrů Země z kosmického prostoru. Přestože tyto obrazy poskytují jen povšechný dojem z osamělé, barevné a osvětlené koule plující temnou prázdnotou, připomínají nám, že naše planeta je součástí většího celku. Je pouze malým světem jedné sluneční soustavy v okrajové oblasti obrovité galaxie, jakých bychom v pozorovatelné části vesmíru spatřili na sto miliard. Většina látky Země vznikla ve výhni dávno zaniklých hvězd a její celková struktura včetně okolí byla významně ovlivněna její polohou v prostoru i blízkými nebeskými tělesy. Dnes nám dominuje Slunce jako životodárný zdroj světla a energie pro naši planetu, vznikem přílivů a odlivů nás ovlivňuje i Měsíc a Zemi čas od času stále zasahují menší kamenná tělesa, a dokonce i planetky. To vše dramaticky ovlivňovalo historii Země nejen v minulosti, ale může o jejím osudu rozhodnout i v budoucnu.

 

 

Anatomie Země:

Planeta Země je složené těleso tvořené třemi základními vrstvami: jádrem, pláštěm a kůrou. hustota a teplota hornin v zemském tělese vzrůstají od povrchu směrem ke kovovému jádru. Jádro má pevný střed a roztavenou svrchní vrstvu. Tenká vnější slupka planety, zemská kůra, sestává z různých hornin, z nichž některé jsou staré více než 4 miliardy let. Horniny jsou tvořeny minerály a vznikají geologickými procesy. Ty zahrnují vnitřní síly, např. pohyb tektonických desek, vulkanickou činnost a vrásnění sedimentů, a vnější síly, např. zvětrávání hornin při styku s atmosférickou, hydrosférickou a biosférou. 

 

 

Měnící se Země:

Povrch Země se neustále mění působením vnitřních sil planety a povrchovými pochody, a dokonce i dopady objektů z kosmického prostoru. Účinky těchto změn jsou často patrné až po tisíciletích, i když některé pochody, jako sesuvy či dopady meteoritů, mají okamžitý účinek. Neustálý pohyb tektonických desek, které budují zemský povrch, může otevřít nové oceány, vytvořit hory a změnit celé kontinenty. Kdekoliv jsou horniny na zemském povrchu obnaženy, jsou vystaveny působení zvětrávání, eroze a přemisťování větrem, vodou nebo ledem. Tyto pochody mohou rozrušovat horniny a vytvářet sediment, který se ukládá na zemi nebo v moři. Voda pokrývá většinu povrchu Země a je významnou hybnou silou změn. Země je také jedinou známou planetou umožňující život. Živé organismy se přizpůsobují podmínkám na povrchu a ovlivňují prostředí, jež je obklopuje.

 

 

Pevnina:

Hory a Sopky:

Skalnaté vyvýšeniny zemského povrchu, hory a sopky, nás trvale fascinují. Horská pásma představují impozantní překážky a jsou často postižena prudkými změnami počasí. Pojí se také s katastrofickými událostmi, jako jsou sesuvy a laviny. Někteří lidé až donedávna považovali hory a sopky za sídla hněvivých bohů, kteří svou zlobu dávají najevo bez varování, třesouce zemí a chrlíce do vzduchu oheň, kamení a popel. hory a sopky jsou nejviditelnějším projevem tektonických sil utvářejících Zemi. Jinde systémy zlomů a zemětřesné zóny samy sledují obrysy tektonických desek a magmatické intruze označují místa, kde roztavený materiál pronikl staršími horninami. Od doby, kdy v 18. století začal vědecký výzkum těchto jevů, ztratili lidé mnohé ze svých pověr, ale naše fascinace jimi pokračuje a zůstávají působivou připomínkou síly pokračujícího vývoje Země.

 

 

 

 

Řeky a jezera:

Řeky tečou a jezera vznikají všude na světě s výjimkou nejteplejších nejstudenějších a nejsušších oblastí. Zachycují malou, ale životně důležitou část sladké vody zemského povrchu: jezera zadržují asi půl procenta a říční toky mnohem méně - přibližně jednu čtyřicetinu procenta. Toto nepatrné množství je ale velmi významné, neboť řeky  modelují povrch Země - dominantní krajinu na kontinentech tvoří svahy vrchů a údolí. Řeky při dostatku času sníží a nakonec odnesou hory do moře. Řeky světa vlivem gravitace každoročně přinesou do oceánů 20 miliard tun zemského povrchu. Mnoho řek je z geologického hlediska starých a v průběhu času se zvětšily a vytvořily říční systém odvodňující kontinenty. Některé vyhloubily rozsáhlé jeskyně a tečou z velké části v podzemí. Naproti tomu většina jezer je velmi mladých, jde o dočasná nahromadění vody, která se časem nevyhnutelně zmenší a zaniknou.

 

 

 

 

 

 

Ledovce:

Na zemi je přibližně jedna desetina pevniny pokryta ledovými masami nazývanými ledovce, které zadržují asi 75% sladké vody na světě. Ledovce patří k nekrásnějším přírodním jevům a mají také hluboké účinky na terén, neboť modelují krajinu a transportují obrovská množství horninového materiálu, když postupují nebo ustupují ve vzdálených oblastech planety. Ledovce mají velmi rozdílné tvary a velikosti. Některé nesou na svém povrchu ledové věžovité útvary, proudy vody, nebo dokonce jezera. Jiné leží nad sopkami, žijí v nich kolonie červů nebo uvnitř ledovců probíhají dlouhé tunely povodňových vod. V posledních letech se staly důležitým tématem výzkumu, neboť existují obavy, že celosvětové tání ledovců může v krátké době vyvolat podstatné zvýšení mořské hladiny. Jejich chování - jako odpověď na celosvětové oteplení - je proto pečlivě sledováno.

 

 

Pouště:

Pojem pouště vyvolává představu prostoru plného zvlněných, jednotvárných písečných dun a velkého a suchého vedra. Nesporně tomu tak je na mnoha místech, ale světové pouště jsou mnohem rozmanitější, některé jsou skalnatými krajinami, některé leží na vysokých plošinách a v jiných převládají nepokryté vrstvy z vyschlých solných jezer. Pouště také nejsou neustále horké. V některých ,,studených pouštích´´ mohou zimy být se sněhem, mrazivé a nápadně kontrastovat s horkými, suchými léty. Také rozpětí teploty mezi dnem a nocí může být výrazně, s rychle klesajícími teplotami od setmění do rozbřesku, někdy dokonce s teplotou pod bodem mrazu. Podmínky života v poušti jsou náročné, neboť voda je pro většinu doby vzácná- s výjimkou občasných lijáků, které mohou způsobit náhlé ničivé povodně. Větrem unášený písek i větší částice jsou dalším nebezpečím v mnoha pouštích a představují rovněž mocnou erozivní sílu tvraující skály a vytvářející duny.

 

 

Lesy:

Lesy pokrývají 30% zemské souše. Představují jeden z druhově nejbohatších ekosystémů, jenž poskytuje hojnost stanovišť pro růst rostlin stejně jako potarvu a úkryt pro širokou škálu lesních živočichů. V různých koutech zeměkoule nacházíme odlišné typy lesů. Na okraji arktické tundry roste tmavý boreální les (tajga), v mírném pásmu Evropy, Asie a Severní Ameriky bují smíšené listnaté lesy, zatímco ve vlhkých tropech se daří hustým deštným lesům. Lesy rovněž plní zásadní roli v globálním koloběhu vody a uhlíku, zlepšují kvalitu ovzduší a chrání půdu před účinky eroze. V nichž začínal vývoj lidského druhu a deštné pralesy jsou dodnes domovem mnoha původních obyvatel. V současnosti řadu přirozených lesních porostů ohrožuje nadměrný výrub stromů kvůli získání dřeva nebo ploch pro zemědělství, obytnou výstavbu a nové silnice. Původní lesy přežívají pouze v obtížně dostupných oblastech či v areálech chráněných zákonem.

 

 

Mokřady:

Mokřady nacházíme po celé zeměkouli na místech, kde nějaká překážka brání odtoku vody, nebo v nížinných nivách, v deltách a ústích velkých řek. Mokřad je jakákoliv plocha zatopená mělkou vodou trvale nebo dočasně a pokrytá vodním rostlinstvem, ať již zakořeněnými nebo volně se vznášejícími. Hloubka vody obvykle nepřesahuje 1m. některé mořady nejsou zality vodou celoročně. Děje se tak např. v území zaplavených říčními povodněmi nebo při jarním tání sněhu, kdy se voda v tundře nemůže vsáknout kvůli vrstvě trvale zamrzlé půdy. Mokřady jsou velmi důležité  ekosystémy, které přejí existenci široké škály speciálně přizpůsobených rostlin a živočichů, hlavně pozoruhodně velkým hejnům vodního ptactva. Mokřady mohou plnit úlohu rezervoáru vody pro lidstvo. V některých oblastech slouží také k rybolovu a rekreačním aktivitám obyvatel. Mnohé z nich jsou v rostoucí míře ohroženy ne vždy pomyslenými zásahy; lidé odvodňují velké plochy bažin kvůli získání půdy pro zemědělství nebo výstavbu. Hrozbu představuje i znečišťování prostředí.

 

Další články z této sekce...

ANKETA

Mám udělat druhý díl?

Ano
Ne

Celkem: 146 hlasů

V této anketě jste již hlasovali.

Buď jste v této anketě již hlasovali, nebo hlasoval někdo se stejnou IP adresou. Pokud chcete hlasovat, zaregistrujte se prosím.

SDÍLET

Hodnocení

OHODNOŤTE ČLÁNEK

Kliknutím na hvězdičku vložíte své hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé. Děkujeme za Váš hlas.

BlogyProfil blogu
* Založen: 17.8.2010 21:07:37
* BlogRank: 1,15
* Přístupů: 4 609
* RSS: RSS zdroj
Redakce blogu

REDAKCE BLOGU

Celkem redaktorů: 1
Toplist