Payday: The Heist

Ač by se to nemuselo na první pohled zdát, existuje jedna poměrně velká díra na trhu počítačových her, která není nacpaná hrami všech typů a žánrů. Pokud se pokusíte rozvzpomenout, kolik existuje her, beroucích si jako námět opačnou stranu zákona, zřejmě zůstane maximálně u jednotek. Každého asi okamžitě napadne série GTA, ale co dále? Vzpomenete si maximálně na dvě, tři další hry, které jako svého hrdinu nezosobňují svalnatého chlápka konajícího pouze a jen dobro, ale naopak hráči umožňují, aby byl chvíli také tím zlým. Nicméně nápadu se chopila firma Overkill Software, která ve spolupráci se Sony Online Enterteinment vydala hru menšího rozsahu Payday: The Heist. Hra nejprve vyšla na konzoli Playstation 3 a posléze byla konvertována také na počítače a právě na tuto verzi se podíváme v naší recenzi.

Námět hry sahá do různých filmových děl, která se zabývají tematikou loupeží a zločinu, většinou do těch akčnějších. V hlavní roli je váš čtyřčlenný tým, kde se ujmete role jednoho ze zločinců a ve stylu Left 4 Dead plníte jeden ze šesti dostupných scénářů, jako je například vykradení banky. Na začátku si prohlédnete jako hodný občan okolí, zkontrolujete, kde stojí stráže a co by vás kde mohlo překvapit a v chvíli, kdy se na akci cítíte plně připraveni, spustíte to. V tu chvíli začíná koloběh různých úkolů, které je třeba plnit a současně se vypořádávat s dotírající, a čím dál silnější, policií. Úkoly postupují za sebou tak, jak by zřejmě bylo ve skutečnosti, a na začátku budete například hledat ředitele, který má klíč od trezoru, pak budete pokládat výbušniny, řezat zámky, krást peníze a ve finále prchat tunelem do vedlejšího domu. Vše se odehrává velmi rychle a je pozitivní, že ač jsou úkoly pořád stejné, tak při každém novém zahrání se mění pozice předmětů, což vás nutí hrát pokaždé jinak. Úkoly navíc mohou být přerušeny policií a v tom případě musíte začít znova a ztrácíte drahocenný čas a body.

Hlavními hrdiny jsou tedy čtyři zločinci, z nich si můžete vybrat toho vám sympatického. Na výběr je také z několika schopností, jako například přesný střelec. Všichni „hrdinové" jsou oblečeni v černých oblecích s výraznými klaunskými maskami, jejichž inspirace evidentně vzešla z počátku filmu Temný rytíř. Za postupné plnění hlavních i vedlejších úkolů získáváte zkušenosti, za které si postupně otevíráte nové vybavení, kterého ale není moc široká nabídka. Na začátku máte vlastně k dispozici pouze pistoli a samopal a nové si otevřete pouze opětovným hraním, což ne každého bude bavit. Postupně si můžete vylepšit například kapacitu zásobníku, nebo u sebe nosit více nábojů, což se rozhodně bude hodit, protože nepřátel, respektive v tomto případě těch hodných, bude opravdu hodně.

Stejně jako v Left 4 Dead čelíte postupným skupinám čím dál silnějších nepřátel, kteří se rekrutují z řad ochránců zákona, nebo mafiánské armády, kterou okrádáte. Z počátku se jedná o obyčejné řadové policisty, později přijedou ozbrojenější kolegové, v řadě za nimi začnou vyskakovat z oken jednotky SWAT a na konci se objeví i nějaký ten tužší nepřítel v podobě obrněného a těžce ozbrojeného specialisty. Vaším úkolem je tak krom plnění úkolů také krýt záda svým kolegům a odrážet čím dál větší počty nepřátel. Náboje létají po tisících a tak je dobře, že ze zabitých nepřátel, jejichž mrtvoly mizí, se dají náboje sbírat a používat. Nepřátelé hlavně útočí svým množstvím, a i když mnoho chytrosti nepobrali, občas umí slušně překvapit. Neváhají použít kouřové granáty, schovávají se za rohem a pokoušejí se vás obklíčit. Na druhou stranu ale nabíhají přímo pod hlaveň samopalu jak slepice na porážku. Přesto je hra poměrně těžká a v pozdější fázi vám ani nedovolí zvolit si obtížnost easy.

K dispozici je od začátku šest kapitol, respektive příběhů. Další se snad dají očekávat jako DLC, pokud by hra měla úspěch, ale prozatím je třeba šestici brát jako konečnou. Prostředí jsou hodně různorodá, a zatímco jednou budete dobývat obsah obřího bankovního trezoru v bance, jindy zaútočíte na konvoj obrněných vozidel převážejících cennosti, který po nezdařené akci skončí v sousední budově jatek, vyberete úložiště diamantů, nebo budete hledat tajnou místnost v domě místního mafiánského bosse. Lokality jsou zcela vymyšlené a poměrně nápadité, a ač mají podobnost s různými filmovými lokalitami, žádná nebyla předlohou. Všechny mapy jsou hodně variabilní, můžete najít více cest k cíli a nabízí části jak pro pomalé plížení a krytí tak pro otevřené střety na velkých prostranstvích. Díky otevřenosti map se ale hůře brání vaše pozice a policie umí využívat například také větrací tunely, nebo výtahové šachty. Vaše postava toho hodně vydrží a zdraví se jí doplňuje poměrně rychle, přesto je třeba se otevřeným střetům co nejvíce vyhýbat. Pokud se vám přeci jen povede nechat se smrtelně zranit, je tu ještě určitý čas, po který vás může přítel oživit. Poté ale umíráte a mise definitivně končí. O tom, že se pozice jednotlivých úkolů při každém hraní mění, jsme již hovořili, přesto je to třeba zmínit jako velmi pozitivní vlastnost hry. Dohrání každé mapy zabere zhruba hodinu času.

Stejně jako už několikrát zmiňované Left 4 Dead, i Payday je zaměřen především na multiplayer, kdy čtveřice hráčů společně plní úkoly, kryje si záda a pomáhá si. Pokud nemáte dostatečný počet kamarádů, můžete se zkusit připojit do nějaké veřejné hry, kterých ale v době hraní nebylo až tolik. Pokud se vám ani tak nepovede najít partnery do hry, můžete si samozřejmě vše zahrát v singleplayeru a tři hráče zastoupí umělá inteligence. Ta je kupodivu daleko lepší než ta nepřátelská a dá se říct, že se na umělé spoluhráče můžete spolehnout. Chodí stále za vámi, ale nedrží se blízko a snaží si hledat místo, odkud se dobře kryje, přesně střílejí a oživují vás, pokud se vám něco nepovede. Jen asi dvakrát se mi stalo, že ač jsem na zemi umírat, počítačový kolega stál kousek ode mne a přes veškerou střelbu na mě zapomněl a mise skončila. Tu a tam také proběhne nesmyslně přímo skrze palebné linie nepřítele, ale celkově jsou opravdu použitelní.

Protože hra byla vyvíjena primárně pro konzoli Playstation 3 a posléze konvertováno na počítače, trpí klasickými neduhy konverzí. Tentokráte se to ani tak netýká ovládání, které si v pohodě vystačí s klávesnicí a myší, ale grafická stránka mohla být v dnešní době lepší. Prostředí jsou sice moc pěkně navrhnutá a dá se říct, že i zabydlená, ale po chvilce vypadají trochu sterilně. Mnoho nepomohou ani ploché textury s nižším rozlišením a topornější animace postav. Na druhou stranu hudba graduje perfektně dle momentální akce a techno rytmy ke zběsilé akci celkem sedí.

Payday: The Heist se trefila do poměrně neprobádaných herních končin a i když to skutečně není dokonalé dílko, jedná se o poměrně zábavný titul, který sice vydrží jen pár hodin (pokud skutečně nemáte kvalitní partu kamarádů), ale na druhou stranu se prodává za nižší cenu. Pokud už vás omrzelo hraní Left 4 Dead a podobných her, nebo se prostě chcete pouze vydat na druhou stranu barikády, určitě Payday zkuste, nebudete se minimálně několik hodin nudit. Od nás si hra odnáší 75%.