Čekejte prosím
Čekejte, prosím...
Logo sekce

Panzer Elite Action: Dunes of War

08.02.07, 00:00, autor: Alenka, rubrika: Herní sekce - Recenze
Další sondou do období 2.světové války je zajímavý datadisk k arkádové akci Panzer Elite Action. Jak dopadlo 3rd person řádění s tanky v hlavní roli tentokrát? Dočkáme se alespoň tentokrát nadprůměrného dílka? Dozvíte se v recenzi!
Na největší konflikt v dějinách naší Země, 2. světovou válku, jsme měli možnost nahlédnout snad ze všech myslitelných úhlů. Usedli jsme do válečných letounů, abychom se na bojiště podívali z ptačí perspektivy, řítili jsme se na obléhané město v uniformě řadového vojáka, stejně jako ovládali rozsáhlé vojenské uskupení či absolvovali všechny významnější i zapomenuté bitvy. A stále to není všechno! To nám ostatně už v průběhu minulého roku dokázali ZootFly se svou akcí Panzer Elite Action, která se ovšem nevydařila tak, jak se možná očekávalo, a tak se autoři museli v recenzích spokojit s průměrným hodnocením. Svou reputaci si pak hodlají napravit v právě dokončeném datadisku Dunes of War a otázkou zůstává, nakolik byli úspěšní ....

Písek a nic jiného než písek
Panzer Elite Action: Dunes of War je tedy nejnovější přídavek pro akční a dosti arkádový válečný simulátor, kde se ocitnete ve velení malého pluku, skupinky tanků či prostě budete na vlastní pěst prohrabovat písek mohutnými pásy vámi osazeného tanku. Za cíl byl totiž i v případě tohoto dílka vybrána 2. světová válka a to ne komplexně. Vytaženo z ní bylo jen několik málo podstatných bitev odehrávajících se na pískem zasetých pouštích, které budou široko daleko jediným prostředím, které v průběhu hry potkáte.


Zklamání hned na samotném počátku poznáte ve chvíli, kdy se vydáte pátrat po jakémkoliv náznaku spojovacího příběhu, který by jinak volné mise stmelil dohromady. A tak se budeme muset spokojit s textovými a předříkávanými brífinky před začátkem mise, které ale donutí k přečtení jen opravdové nadšence. Škoda, parádní renderované filmečky bohužel nenahradí ani zajímavá záplata spočívající v začlenění černobílých dokumentárních záběrů.

Záchrana civilistů či převedení konvoje? Na tom nesejde
Průběh misí se nese ve víceméně klasickém duchu a tak jste zahrnováni postupnými rozkazy jako je záchrana a znovuzískání nepřáteli ovládaného města, převedení konvoje či zlikvidování protivníkovy ofenzívy. Bez rozdílu se jedná jen o takové malé divadélko a lež páchaná na samotných hráčích, kterou se vám naštěstí (nebo bohužel) podaří odhalit během několika málo chvil. Cože vlastně za hrdinský čin aktuálně plníte není třeba vůbec sledovat, beze změny totiž provádíte to samé v dokolečka v opakujících se cyklech převlečených do lehce odlišeného kabátku. A za tuhle lež rozhodně nebudete hru milovat!


Likvidace protivníků probíhá výhradně po fázích, a tak neočekávejte náhlý útok do týlu či do zad. Nepřátelské jednotky máte neustále pod dohledem díky šikovnému radaru a po několika minutách ve hře budete navíc jejich přítomnost cítit na sto honů. Statické střílny jsou totiž umisťovány na stále stejná a prokouknutelná místa a tak střelíte-li do jakékoliv vyvýšeniny, nemůžete se prakticky zmýlit. Když se nějakou nepochopitelnou náhodou nebude za kopcem skrývat dělostřelecká jednotka, škrábnete o povrch tanku či alespoň pěších nepřátelských jednotek. Připočtete-li si k tomu ještě občasné letecké útoky získáte prakticky kompletní přehled o druzích jednotek. A jak si jistě sami na prstech jedné ruky spočítáte, je jich uboze málo.


Málo zbraní a nudní nepřátelé
Během naprosto stereotypního ježdění písečnými dunami budete mít dostatek času, abyste důkladně prozkoumali trojicí zbraní, které byly vašemu tanku dány do vínku. A tak budete čelit klasickému rychlopalnému kanónu, stejně jako účinnějším vysoce výbušným projektilům, kterýchž ovšem bude omezené množství. Ty se ale dají stejně jako zdraví doplňovat na speciálních místech označených na mapě a vzhledem k jejich dostatečnému počtu budete strádat jen málokdy. K útokům patří komanodování parťáků, kteří se k vám občas připojí. Sebemenší náznaky propracované inteligence ovšem ani náhodou nejeví, nýbrž vás jen slepě následují a čas od času vystřelí, tudíž často umírají.

Stěžejní částí je samozřejmě i v případě panzer Elite Action singleplayer kampaň, prakticky žádný rozdíl ovšem nepoznáte ani v případě, že se pustíte do samostatných map, nacházejících se pod jinou položkou v menu. Obsahově prakticky nepoznáte rozdíl, opět na vás čeká uvedení do děje skrz textové brífinky, informace o aktuálně ovládaném tanku a dvě hratelné strany a snad ještě nudnější a opakující se úkoly. Naštěstí jsou ale o něco kratší než klasické mise vrámci kampaně, což nepochybně řada z vás s radostí přivítá.


Bitky desítek hráčů online
Vzhledem k tomu, že snad žádné současné hře nesmí ve výbavě chybět multiplayer, dočkáme se jej i v tomto případě. Ten nabízí více-méně klasickou zábavu a chyby napáchané v singleplayeru bohužel nezastíní, a tak je spíše takovým slušivým přívěškem než kdovíjak zajímavým módem. Nabízí klasické možnosti jako Capture the Flag či Conquest a to na deseti mapách až pro 32 hráčů, hratelných jak na LAN tak i internetu. Majitelům stabilního připojení je nabídnut dokonce i oficiální server společnosti Jowood s kvalitní odezvou, na němž se běžně poflakuje třeba i 25 hráčů a věřte tomu, že v takovém počtu se jedná o opravdový masakr a leckdo jistě dá přednost komornější a možná i zábavnější hře v menším počtu na vlastnoručně vytvořeném serveru.

Grafika na tom na první pohled není tak bídně jako zbytek hry, ba co více, jedná se o poměrně slušivý kabátek, jež by se dal nasadit i podstatně kvalitnější gamesce. Ovšem i ten v sobě má jasně viditelné díry, které prostě nelze přehlédnout. Jednak je to fyzikální a destruktivní model, který má poměrně výrazné mouchy. Vidět je to nejlépe třeba v případě, kdy se rozhodnete jednou ze zbraní polechtat okolní budovy – a to mnohdy doslova. Jejich na oko chatrné zdi totiž padají kupříkladu až po desítce vypálených kousků a to ještě pouze částečně, což znamená, že na zemi zbudou kusy naprosto nerozmělnitelné a neodstranitelné. Stručně řečeno co autoři nechtěli, aby nebylo zničeno, se zničit ani nepokoušejte. Stejně tak nehledejte složitosti ani v likvidaci nepřátel. Žádné strategické míření na pásy, jimiž by se pmohl protivník zastavit. Zde se hraje jen a pouze na čas a působivé efekty, tudíž protivníci častokrát padají po jedné přesně mířené střele. A je zcela jedno kam.


Resumé
Sečteno a podtrženo je Panzer Elite Action: Dunes of War poměrně důstojným datadiskem k zcela arkádové válečné akční hře. Ten ovšem ze židle zvedne maximálně ty, kdož od něj nečekají ani špetku realismu, stejně jako si vystačí s naprosto jednoduchým a striktně nalinkovaným konceptem. Komplexně vzato jde Dunes of War naprosto ve šlépějích původní hry, což lze očekávat, nicméně vzhledem k její nevalné kvalitě to nelze považovat za krok správným směrem. A co konečné hodnocení? 49% je dle mého úsudku optimální.

Další články z této sekce...

SDÍLET

Hodnocení

OHODNOŤTE ČLÁNEK

Kliknutím na hvězdičku vložíte své hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé. Děkujeme za Váš hlas.

Toplist