Pamatuješ, starý příteli?

Tak dlouho jsem tě neviděl, drahý příteli. Je to už mnoho let. Vzpomínám rád na tu dobu. Na všechny ty příjemné chvíle. Dlouhé rozhovory nad stále se vyprazdňujícími se sklenkami, zahalení v mlhavém oparu kouře těch nelevnějších značek cigaret. Ano, ty naše debaty… Měli jsme možnost vykřičet svůj názor do celého světa. I když ten čítal pouze nás dva, sadu odřeného hospodského nábytku a nahluchlého výčepního na sklonku života. Nic z toho nám úsměvy na tvářích nedokázalo vymazat. Byli jsme šťastní. Pamatuješ na ten večer při výpadku elektřiny, milý příteli? Pípa se nerozjela, zátky lahvových piv jen cvakaly a my se podivnou oklikou přes alkohol a politiku dostali k tématu láska.

Pamatuješ, co si mi tenkrát řekl? Ne? Řekl jsi mi, že láska znamená mít někoho rád, opravdu rád. V té době jsem ti to odkýval. Jakpak by ne. Nedokázal bych sám tento cit definovat lépe. Dnes je to však jinak. Poměrně přesně vím, co láska znamená a dokážu ji i vyjádřit slovy. Vím, že ty nepochopíš, nepopírám tvou inteligenci, jen…zkrátka mám pro to své důvody, které možná i ty mírně tušíš.

Nevypadáš příliš dobře, můj příteli, opravdu ne. Pamatuji si tě z našich mladých let, vždy plného elánu, života, radosti, dnes naprostý opak… Tak se na tobě podepsal zub času? Snad tě nezdržuji od užitečnějších činností, než je nezávazné plkání se starým známým. Neboj se, ukousnu si pro sebe jen malé sousto z tvého času.

Láska… Láska znamená permanentně trpět. Dobrovolně si ničit život neustálou starostí o druhé – zranitelnější, bezbrannější, slabší, než jsme my sami a trestat každou bolest, kterou utrpí. Láska znamená být připraven obětovat vlastní štěstí pro štěstí druhého nebo i jen obětovat své štěstí za čest milovaného. Milovat, znamená trestat.

Říká ti něco jméno Emily, můj drahý příteli? Ano, jistěže ano. Shodou okolností má dcera. Co to vidím v tvých očích? Překvapení? Nebo je to přímo strach? Myslíš, že oprávněný?

Jistě máš v současné době spoustu času na přemýšlení, takže si určitě někdy vzpomeneš na její mateřské znaménko ve tvaru hvězdičky, které měla na zadečku. Před čtrnácti dny měla pohřeb. Správně, teprve před čtrnácti dny, kamaráde, čekali jsme na zprávu od patologa. Poslal nám jí z pitevny rozporcovanou jako svátečního krocana.

Ale byl to nádherný pohřeb. Všude záplavy květin, hořících svící, krásná řeč kněze…a všemu tomu vévodila její maličká hrubě tesaná rakev. Škoda, že ses nemohl zúčastnit. Byl bys překvapený, příteli, jak se ta její vždy voňavá pevná růžová kůže, kterou si tak rád laskal svými ústy, proměnila v zašedlou blátivou hmotu. I její oči, do kterých si hleděl, když umírala, už nebyly tak jasně modré, nýbrž chladné a prázdné. Dočista jiný člověk.

Teď mám strach především o tebe, drahý příteli. Hledíš na mě tak pochmurným

vystrašeným pohledem, ale podobné pocity se měly dostavit dříve, teď je již příliš pozdě. Kolik? Přes dvacet let? Na tom ale vůbec nezáleží, upřímně za tebe doufám, že tohle místo už nikdy neopustíš, nikdy! Čistě jen kvůli tobě.

Téměř každý den se za tebe modlím, aby ses se ráno probudil, tvé srdce nebilo a plíce byly bez dechu. Každou noc, kdy nemohu usnout, se za tebe modlím, aby zasáhla vyšší moc a ty si nešťastně spadl a zlomil vaz, otrávil místní šlichtou, kterou vás vykrmují nebo aby ti bachaři obušky rozdrtili všechny kosti v těle. Když procházím její prázdný pokoj a do rukou beru její věci, modlím se k bohu i ďáblu, aby se z tebe stala cvičená štětka pro celé sprchy a jednou to chlapci přehnali s důrazem. Vkládám naděje i do tvého torza cti, abys zhodnotil svůj dosavadní život a správně se rozsoudil. Vše by bylo pro tebe lepší než to, co tě čeká venku

Můžeš mi věřit, že pro mě nebude větší ctí, než ti holými prsty rozdrtit oční bulvy, rozdrásat kůži, do ran naplivat jed, který se ve mně hromadí. Nic pro mě nebude větší potěšení, než ti zvrátit hlavu dozadu a nožem přetnout průdušnici a čekat nad tvým sténajícím tělem do samotného konce. Každý bolestivý krvavý nádech za rok, který mohla Emily strávit mezi námi.

Tohle je láska. Milovat znamená trestat.

Nač ty slzy? Vše je ve tvých rukou, můj starý příteli…