Čekejte prosím
Čekejte, prosím...
Dnes jsem napsal něco, u čeho je třeba se zamyslet. Žádné bájné přeháněné vychvalování něčeho obyčejného. Prostě realita.

Ovlivnění

          Je zvláštní jak na člověka působí okolí. Ať chceme nebo ne, každý den je to tak. Od samotného ranního otevření očí, kdy vás oslepí světlo nebo naopak omámí zimní tma, je to prostě tak. Po cestě do práce. Při jízdě v autobusu. Při čemkoli na nás působí naše okolí. Nemáte zrovna nejlepší nálady, jestli vidíte všude kolem sebe naštvané a zachmuřené lidské tváře. I poslouchání hudby i prostá chůze i počasí a zejména reklamy, billboardy a plno dalších věcí. Působení okolí je tak silné, že v dnešní době je těžké aby člověk uvažoval sám za sebe a nebyl při tom něčím ovlivněn.

          I já právě sedící na předposledním sedadle v autobusu, jsem ovlivněn všemi těmi věcmi kolem sebe. Ovlivňují mě zamrzlá okna, přes která člověk nevidí. Ovlivňuje mě mentálně postižená holčička sedící s mámou přede mnou. Ovlivňuje mě zmiňovaná hudba proudící do mé hlavy skrz mé sluchátka. Také mě v náladě právě ovlivnil poněkud větší chlápek co si přisedl a luští co je napsané na jízdence, kterou později schovává do peněženky. Mám pocit, že sleduje o čem píšu do mého mobilu.

          Slyším, vidím, vnímám a píšu. Člověk je ovlivněn. Neexistuje člověk co by nebyl ovlivněn. Můžu dělat cokoliv pro to abych nebyl, ale nevyhnu se. Můj děda kdysi říkával: ,,Kdo poslouchá cizí hlavu, do své ať si nasere.“ Ano. Toto je pravda a já se tím řídím. Z toho vyplývá, že vlastně jediné ovlivnění, kterému můžeme čelit je to přímé. Radši tedy udělám svou chybu, než-li to udělám správně podle někoho.

          Psaní je mi dejme tomu jakýmsi vyproštěním z toho, jaký vliv má na mě okolí. Když píšu, dávám do toho své myšlenky a své slova a nikdo mi neříká co mám psát a co ne. Každý člověk by si měl najít nějaké vyproštění od okolního vlivu a dělat něco podle sebe. Milovat dívku. Dělat hudbu. Cokoliv.

          Mé zamyšlení při tomto textu je tedy takové, že čelíme každodenní špinavosti společnosti. Ne že ne. Chceme-li, můžeme to změnit. Avšak ne úplně. Museli by jsme slepí a hluší ležet na posteli aby nás nic kolem neovlivnilo. Ale tento život je zbytečný a uvězňující. Dělejme tedy něco proti ovlivňování ať už jakéhokoliv a žijme co nejvíc podle sebe a originálně.

Další články z této sekce...

SDÍLET

Hodnocení

OHODNOŤTE ČLÁNEK

Kliknutím na hvězdičku vložíte své hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé. Děkujeme za Váš hlas.

BlogyProfil blogu
Věci, se kterýma se setkávám, slyším o nich nebo mě pouze napadnou v mé nelítostně šáhlé hlavě. Hloubka ale i humor. Blbost ale i moudrost.
* Založen: 20.12.2011 20:35:46
* BlogRank: 1
* Přístupů: 34 985
* RSS: RSS zdroj
Redakce blogu

REDAKCE BLOGU

Celkem redaktorů: 1
Toplist